Praha – Řecko je natolik zadlužené, že se bez cizí pomoci z problémů, jež hrozí státním bankrotem, samo nedostane. Rating, který mu tento týden spadl do spekulativního pásma, katapultoval nahoru úrokové sazby, za které si populární dovolenková destinace může půjčit. Řecko si tak na finančních trzích půjčuje dráž, než třeba Argentina, která zbankrotovala před deseti lety, nebo Venezuela, která ve velkém znárodňuje soukromý majetek. Řecko ale neexistuje ve vakuu, dopady jeho finančních těžkostí pocítí celá Evropa a ani Česko se jim nevyhne.
První následky řecké krize už začala Česká republika pociťovat. Koruna začala oslabovat. To ale nutně nemusí být špatnou zprávou. Občany to sice nepotěší, neboť se jim prodraží cesty do ciziny, zato pro exportéry je oslabení české měny dobrou zprávou. Jejich zboží se bude v zahraničí lépe prodávat.
Česku ale hrozí, že v důsledku řecké krize bude muset čelit daleko vážnějšímu problému. „V momentě, kdy nervozita na trhu stoupá, tak se děje to, že investoři se obávají rizikovějších investic, dívají se více, kam své peníze dávají, komu půjčují a bohužel my jsme stále považováni za rizikovější destinaci,“ upozornil na konsekvence řeckých problémů analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta.
Pokud by skutečně investoři zpanikařili a začali utíkat od českých aktiv, znamenalo by to, že stát bude muset sáhnout hlouběji do kapsy, aby na trzích udal své dluhopisy. A to není v době vysokých schodků státního rozpočtu, na kterých se podepsala hospodářská krize, nijak pozitivní zpráva.
I Česko může zbankrotovat
„Bankrotem prošly i země, které měly dluh podstatně nižší než Česko a naopak existují země, které mají zadlužení blížící ke 100 procentům HDP a nic podobného zatím není na programu dne,“ upozornila analytička České televize Libuše Bautzová.
I Česko řeckou krizi zřejmě zaplatí
I když vláda a ministerstvo financí stále vysílají do světa signály, že se na pomoci zadlužené černé ovci eurozóny podílet nehodlá, stejně kvůli ní v budoucnu bude země muset sáhnout hlouběji do kapsy. Evropská unie totiž uvažuje o tom, že by se více přispívalo do fondů určených na řešení podobných krizí. „Světová banka dokonce navrhovala, aby se vytvořily regionální fondy, ze kterých by se podobné krize nějakým způsobem hradily a pomáhalo se postiženým zemím,“ dodala Bautzová.
Pokud by se tyto rezervní krizové balíky začaly vytvářet, Česko by do nich muselo přispět. O peníze ale nebude ze strany mezinárodních institucí požádáno hned. Schválení podobných plánů může trvat i několik let.
Řecko je pro Česko mementem
Česká republika by se ale podle analytiků měla z dluhové krize Řecka především poučit. I Česko by se totiž v budoucnu mohlo stát zemí, kterou vysoké deficity přivedou k bankrotu, a to i přesto, že veřejný dluh země patří k nejnižším v Evropě. „Ratingové agentury budou koukat na deficity, ne na to, jaká je absolutní výše schodku, ale na to, jak se bude dál vyvíjet,“ varovala Bautzová.
Pokud by Česko své schodky nesnižovalo a nesnažilo se dát své veřejné finance do pořádku, mohlo by se stát, že se mu začne stejně jako Řecku zhoršovat rating. A horší rating znamená pokles zájmu investorů. Aby byla země schopná financovat své dluhy, musí pak nabízet ze svých dluhopisů vyšší výnos. Jak je ale vidět na příkladu Řecka, nejde to dělat do nekonečna.
