Praha – Evropští politici se tento týden shodli na řešení, které má zabránit dalšímu šíření dluhové krize. K tomu má pomoci jednak výrazně vyšší efektivita záchranného fondu a pak také 50procentní odpis řeckých dluhopisů a rekapitalizace bank. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) ovšem v Otázkách Václava Moravce varoval, že má Evropa s rekapitalizací velký problém, který musí vyřešit v řádnu týdnů. Lídři se totiž na summitu neshodli, kde tyto peníze vezmou – podle Kalouska jde o částku v řádech stamiliard korun – ani na konkrétním nástroji rekapitalizace.
Podle ministra financí by měly banky potřebné finance primárně získat na finančních trzích, jenomže některé finanční ústavy už s tímto mají problémy dnes. Do bank by tedy potřebné finance měly nalít vlády jednotlivých zemí, podle Kalouska by to ale pro některé rovnou znamenalo, že musí zažádat o mezinárodní finanční pomoc. Pak přichází poslední pojistka v podobě fondu EFSF. Ministři financí EU prý musí na listopadovém setkání dohodnout konkrétní nástroj, jakým se budou banky rekapitalizovat, pak se ale ještě bude dále schvalovat: „Pevně věřím, že se státy nakonec dohodnou, ale že bych byl stoprocentním optimistou, že se na trhy vrátí důvěra, to si upřímně řečeno moc nemyslím,“ uvedl Kalousek s tím, že právě toto bude klíčové i pro růst české ekonomiky v dalších letech.
Slovenská premiérka Iveta Radičová v Otázkách upozornila, že řada zemí už zkušenosti s rekapitalizací bank má, např. severské státy v 90. letech. Stejný nástroj prý použilo i Slovensko, když zachraňovalo banky na konci 90. let. „Není jiná možnost, protože jinak nám hrozí vážná ekonomická recese,“ dodala Radičová. Záchrana bank prý přišla Slovensko na 13,2 procenta HDP.
Podle slovenské premiérky také musí v jednotlivých zemích dojít ke strukturálním reformám a k fiskální konsolidaci, jinak je prý scénář ekonomické stagnace v EU více než reálný. Radičová upozorňovala hlavně na to, že se musí zvýšit konkurenceschopnost výrobních oborů hlavně z hlediska produktivity práce. Právě rozdíly mezi produktivitou práce v odpracovaných hodinách ve vztahu k ceně práce v jednotlivých zemích unie podle slovenské premiérky stály za postupným vznikem deficitů.
Europoslanec Richard Falbr (ČDDS) ovšem varoval, aby se ekonomické problémy unie řešily tak, že se ve jménu tzv. zvyšování konkurenceschopnosti Evropy bude rušit pracovní právo. Podle něj musí evropští lídři začít dodržovat to, co na jednotlivých summitech dohodnou. „Pokud za porušení pravidel nejsou žádné sankce, tak jsou ta pravidla k ničemu. To je to, co se teď musí změnit,“ zdůraznil Falbr.
Svou vinu prý nese i střední třída
Sociolog Petr Matějů pak upozornil, že dopady nadcházejícího hospodářského zpomalení pocítí hlavně střední třída, která ale sklidí jen to, co zasela. Podle Matějů si totiž příslušníci střední třídy v USA i západní Evropě v posledních 15 letech žili výrazně nad poměry. Podle něj se střední třída nechala zlákat bankami a investičními společnostmi konzumem na dluh. „Myslím si, že ve Spojených státech - tam kde začaly kreditní karty a hypotéky - tak tam také končí protestantská etika, která země drží v orientaci na práci, na výkon,“ upozornil Matějů.
Dalším problémem, který trápí ekonomiku některých zemí, je pak podle Matějů korupce. Ta je podle něj příčinou rozdělení Evropy na bohatý sever a chudý jih – souvisí totiž s tím, jak jsou obyvatelé té které země ochotni přijímat reformy. „Lidé se odmítají smířit s tím, že na ně budou dopadat nepříjemné důsledky reforem, zatímco jiní dlouhodobě profitovali a zřejmě profitovat budou z pochybných přerozdělovacích mechanismů,“ dodal Matějů.
