Reálný zisk sázkových firem loni nepřesáhl 10 miliard korun

Praha - Reálný zisk všech provozovatelů sázení a loterií loni v tuzemsku nepřekročil deset miliard korun a jejich hrubé tržby se pohybovaly kolem 22 miliard korun. Sdělilo to Sdružení zábavního průmyslu UNASO. Reagovalo tím na informace, že zisky provozovatelů převyšují 100 miliard korun.

„Rádi bychom reagovali na nepravdivé nebo hrubě zkreslené informace o provozování loterií a jiných podobných her,“ uvedli zástupci sdružení v prohlášení. Za obrovské zisky provozovatelů jsou vykazovány částky o celkové velikosti sektoru, které se objevily ve zprávách o návrzích na omezení hazardu a zpřísnění podmínek pro podnikání v oblasti loterií a sázení. Novou zákonnou úpravu nyní navrhují ministerstvo financí, KDU-ČSL a hlavní město Praha.

Zmíněných asi sto miliard korun je částka, kterou sázející loni vyhráli ze svých vkladů do hry. Tyto vklady činily 128,5 miliardy korun. Vklady i výhry byly loni rekordní. Rozdíl vkladů a výher tvoří hrubé tržby provozovatelů, ze kterých se ještě platí správní a místní poplatky, poplatky na státní dozor a odvody na veřejně prospěšné účely. Ty loni v součtu činily 7,7 miliardy korun.

Ministerstvo chce zvýšit daně provozovatelům hazardu

Sázkové a loterijní firmy neplatí daně, ale jejich skutečné „zdanění“ zmíněnými poplatky a odvody je podle zástupců sdružení vyšší než běžná sazba daně z příjmu firem. Podíl poplatků a odvodů na všech hrubých příjmech ze sázení loni činil 25,6 procenta. Ministerstvo financí chce finanční zatížení provozovatelů hazardu ještě zvýšit. K důvodům patří i podezření ze zneužívání odvodů na veřejně prospěšné účely. „Navrhované vyšší zdanění odvětví je dáno naším záměrem vyvážit větší míru společenských rizik, která toto odvětví přináší,“ uvedl mluvčí ministerstva Jakub Haas.

Dostupnost sázení je v Česku podle kritiků vyšší než ve všech zemích EU. Podle pražského magistrátu je na území hlavního města 81 kasin, zatímco třeba Brusel, Vídeň nebo Madrid mají jediné. Heren je v tuzemsku kolem 5 500 a hracích automatů asi 55 tisíc.

Hazard
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
před 6 hhodinami

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
před 7 hhodinami

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
včera v 06:00

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
8. 5. 2026

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026

ODS se možná kvůli novým pravidlům rozpočtové odpovědnosti obrátí na ÚS, říká Skopeček

Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je možné, že se klub ODS přidá ke Starostům, kteří oznámili, že nová pravidla pro rozpočtovou odpovědnost, pokud projdou legislativním procesem, napadnou u Ústavního soudu. Považuje za vhodné případnou žalobu řešit až poté, co nová rozpočtová pravidla schválí dolní komora. Nutné je podle něj zvážit, zda je žaloba k Ústavnímu soudu opodstatněná. V návrhu je podle něj i to, že vláda by nově měla rozhodovat i o kapitolách rozpočtu sněmovny, Ústavního soudu či Nejvyššího kontrolního úřadu – „instituce, která de facto vládu kontroluje“. „To bylo vždycky vyhrazeno rozpočtovému výboru,“ dodal Skopeček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 5. 2026
Načítání...