Novelu zákona o státním rozpočtu pro rok 2021 by ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chtěla v ideálním případě představit v březnu. V pořadu Interview ČT24 zdůraznila, že základem pro tuto změnu bude nová makroekonomická predikce, kterou hodlá její úřad zveřejnit 15. ledna.
Ministerstvo financí chce v polovině ledna zveřejnit novou makroekonomickou predikci, která by měla informovat o stavu financí i hospodářství za rok 2020 a zároveň nabídnout hlavní ekonomické trendy pro příští a přespříští rok.
„Uvidíme, jak bude šlapat ekonomika, jak se bude vyvíjet zdravotní krize, jak zabere očkování, kdy budeme moci rozvolňovat. Také musím vědět, jaké budou potřeby na výdajové straně,“ vypočítávala vicepremiérka.
To vše by pak mělo přispět k novelizaci současného zákona o státním rozpočtu pro rok 2021, který sněmovna v pátek příjala. Ten vychází ještě ze zářijové makroekonomické predikce a počítá se schodkem 320 miliard korun. Nezahrnuje však například dopady daňového balíčku, který by měl jen v příštím roce snížit příjmy asi o 98 miliard, jak odhaduje ministryně. Nejsou v něm zahrnuty ani nejrůznější kompenzační kroky vlády, které byly na podzim přijaty.
Ministryně nechtěla v pořadu říci, jak velký schodek by při novelizaci mohla navrhovat. Bylo by to podle ní neprofesionální, protože nejsou ještě známy všechny parametry. Už kvůli tomu nechce novelu uspěchat. „Moje ideální představa je březen, ale uvidíme,“ dodala k časovému horizontu přípravy.
Za strop bere to, aby nešlo o deficit vyšší než ten, který byl – po několika úpravách – naplánován na letošní rok. Tedy 500 miliard korun. Většina ekonomů však odhaduje, že schodek státního rozpočtu za letošní krizový rok se reálně bude pohybovat kolem 400 miliard korun.
Zákon o rozpočtu prošel v pátek i díky hlasům komunistů, kteří stejně jako v minulých letech menšinovou vládu ANO a ČSSD podpořili. Kompromisem, k němuž však vládní strany kvůli tomu letos přistoupily, bylo převedení 10 miliard korun z rozpočtu obrany do vládní rozpočtové rezervy, což vyvolalo kritiku opozice. Schillerová v pořadu uvedla, že už 4. ledna se vrátí 10 miliard zpět armádě, která s nimi naloží, „kde to bude potřebovat“. Zároveň řekla, že se tak splní slib premiéra, podle něhož se peníze vrátí armádě v jiné struktuře a v jiném čase.
Schillerová také zmínila, že měla příslib z opozice – odmítla říct bližší podrobnosti, o koho se jednalo –, že opustí sněmovní sál, a umožní tedy rozpočet schválit i bez podpory komunistů. K tomu nakonec nedošlo, proto vláda přistoupila na návrh KSČM.
Sněmovna rozhodne o daňovém balíčku
Sněmovna bude v úterý posuzovat daňový balíček pro příští rok. Ten počítá například se zrušením superhrubé mzdy a u daně z příjmů fyzických osob pak se sazbami 15 a 23 procent počítanými z hrubé mzdy. Postupně by měla také růst základní daňová sleva na poplatníka. Výpadek v rozpočtech obcí a krajů by měl být kompenzován zhruba z 80 procent. Balíček také zavádí stravenkový paušál coby alternativu ke stravenkám, snížení spotřební daně u motorové nafty o korunu na litr, rychlejší odpisy či vyšší zdanění cigaret.
Všeobecně se počítá, že projde senátní verze daňového balíčku, která upravuje sněmovní návrh. Pro ni by mohli hlasovat poslanci ANO, ODS, SPD a možná i lidovci.
Prezident republiky Miloš Zeman původně pohrozil, že bude vetovat sněmovní verzi. V neděli na CNN Prima News oznámil, že je kritický i k senátní verzi. Zákon však sice nepodepíše, ale ani nevetuje. Bude tedy platit, pokud jej sněmovna schválí. Co se týče zákonu o státním rozpočtu, ten Senát neprojednává.
