Několik významných rusko-čínských dohod, včetně kontraktů ruské jaderné agentury Rosatom na výstavbu čtyř jaderných reaktorů v Číně, bylo podepsáno po příletu ruského prezidenta Vladimira Putina do Pekingu.
Putin přiletěl dělat byznys do Pekingu. Získal kontrakt na výstavbu čtyř jaderných reaktorů
Putin se během pátku setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a také s premiérem Li Kche-čchiangem. Ocenil přitom nové tempo, které nabral rusko-čínský obchod a ekonomické vztahy. „Těšíme se na nové oblasti spolupráce,“ dodal v této souvislosti.
Li pak vyjádřil očekávání, že obchodní výměna letos dosáhne hodnoty 100 miliard dolarů (přibližně 2,2 bilionu korun). Zároveň dal najevo připravenost Číny rozšířit spolupráci s Ruskem jak v tradičních, tak v nových oblastech, a to včetně jaderné energetiky.
Putin jednal i s čínským premiérem Li Kche-čchiangem
To ještě potvrdil podpis dohod Rosatomu, týkajících se jaderné energetiky, s čínskými partnery. Podle poskytnutých informací jde o dodávku čtyř nejnovějších ruských reaktorů VVER-1200. Dva budou vybudovány v jaderné elektrárně Sü-ta-pao a dva jsou určené pro jadernou elektrárnu Tchien-wan.
Podílet se budou i Češi
Podle viceprezidenta Inženýrské akademie ČR Aleše Johna je tento balík dohod významný i pro české společnosti, které se už výstavby čínských jaderných elektráren účastnily, jako například Armatury Group, Kabelovna Kabex, Modřany Power, MSA, Sigma Group a ZPA Pečky. „Rusko-čínská smlouva pro výstavbu dalších bloků v elektrárně Tchien-wan otevírá další příležitosti pro české společnosti, které jsou etablované v dodavatelském systému Atomstrojexportu, pod jehož hlavičkou má být projekt realizován,“ uvedl.
Banka s bankou a velký úvěr
Další významnou, rámcovou dohodu podepsala dnes ruská rozvojová banka VEB s Čínskou rozvojovou bankou. Na jejím základě může čínský partner na projekty financované VEB poskytnout úvěr až do výše 65 miliard jüanů (přes 222 miliard korun).
„V současné době existuje kolem 70 projektů, které můžeme spolufinancovat, což významně přispěje ke koordinaci integračních procesů,“ uvedl při této příležitosti podle agentury Reuters ředitel VEB Igor Ivanov.
Dobré vztahy obou prezidentů i zemí
Odhodlání pokračovat v součinnosti na mezinárodním poli potvrdili Putin i Si ve společném prohlášení. Uvádí se v něm mimo jiné, že „za rostoucí globální nestability a nejistoty“ Rusko a Čína „zintenzivní své konzultace o problémech strategické stability“. Hodlají také rozšířit spolupráci v boji proti terorismu, zvýšit kontakty svých armád a podpořit společné mezinárodní úsilí v boji proti terorismu „bez dvojích standardů“. Dokument také kritizuje USA za odstoupení od jaderné dohody s Íránem.
Putin má s čínským prezidentem velmi dobré vztahy a Si Ťin-pching mu v pátek udělil nové čínské vyznamenání – medaili přátelství. Ruský prezident ve středečním rozhovoru poskytnutém čínské státní televizi svou blízkost s šéfem čínského státu dokumentoval tím, že Si Ťin-pching je jediným světovým politikem, kterého pozval na oslavu svých narozenin.
- Rusko-čínská vrcholná schůzka se uskutečnila v předvečer summitu Šanghajské organizace pro spolupráci, kvůli němuž se Putin v Číně zdrží až do neděle 10. června. Právě upevnění tohoto osmičlenného regionálního uskupení patří k důležitým prioritám jak Moskvy, tak Pekingu.
Zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová uvedla, že Šanghajská organizace pro spolupráci je regionální bezpečnostní organizací, ale v posledních letech se zabývá i politickou a ekonomickou kooperací. Jejími členy je kromě Ruska a Číny ještě šest zemí. Na dvoudenní jednání, které začíná v sobotu, byly pozvány i další státy. Některé jsou pozorovateli, s jinými se vede dialog (k těm patří i Turecko, členská země NATO).
Někteří analytici podle zpravodajky říkají, že je to jakási euroasijská protiváha NATO. Na setkání se budou řešit i otázky kolem obchodní politiky USA, přeshraniční spolupráce a spolupráce proti tzv. třem zlům v řeči čínských médií – terorismus, extremismus a separatismus. Jednat se má rovněž o součinnosti proti obchodu s drogami a kyberzločinu.