Nikósie – Kypr je znovu v centru dění. Tamní vláda oznámila, že její původní odhad byl špatný a země bude potřebovat na záchranu až o 6 miliard eur více, než se čekalo - celkově jde o částku 23 miliard eur. Eurozóna a Mezinárodní měnový fond nechtějí Kypru dát víc než 10 miliard. Zbytek si bude muset ostrov obstarat sám. Jenže jak?
Takřka o třetinu nabobtnala částka, kterou bude Kypr podle údajů tamní vlády potřebovat na svoji záchranu. Jak? Jednoduše špatným přepočtem má dáti - dal, tvrdí Nikósie. „Kdo za to může? Jak jsme se ocitli v této situaci? Kvůli nezodpovědnosti, strachu z odpovědnosti a absolutní nerozhodnosti minulé vlády!“ tvrdí razantně mluvčí kyperské vlády Christos Stylianides. Ke zvýšení částky zřejmě přispělo i zhoršení prognózy vývoje tamní ekonomiky, ta by mohla podle odhadů vlády v důsledku škrtů a znárodnění části vkladů v tamních bankách letos propadnout až o 13 procent.
Takto dramatické navýšení částky, kterou ostrov potřebuje, ekonomy překvapilo. „Otázkou je, nakolik je nový požadavek Kypru myšlen vážně a nakolik je to cílená politická hra,“ řekl portálu ČT24 analytik Raiffeisenbank Václav Franče.
Pokud by se nová suma potvrdila, bude to pro Kypr znamenat problém. Eurozóna a MMF totiž navýšení půjčky odmítají. Zatímco podle původního plánu si měl na svou záchranu sehnat 7,5 miliardy eur, teď by to mělo být takřka 13 miliard eur.
Jenže tato částka se blíží výši ročního HDP Kypru, který činí zhruba 17,5 miliardy eur, a tak bude pro kyperskou vládu v podstatě nemožné sehnat tak velkou sumu bez pomoci mezinárodních institucí. „Téměř 100 procent HDP těžko sežene i ta ekonomika, která si může půjčovat - natož Kypr, který nemá kvůli nedůvěře investorů na trhy přístup,“ upozornil Franče.
Tonoucí se zlatých rezerv chytá
Kypr se přesto snaží hledat dodatečné peníze, kde jen může. Pomoci mu má mimo jiné prodej zlatých rezerv. Podle únorové zprávy tamní centrální banky v nich má více než 560 milionů eur. Na prodej by pak mohlo být zlato zhruba za 400 milionů eur. „Tato částka je na trhu relativně dobře udatelná. Na druhou stranu z hlediska toho, kolik Kypr potřebuje sehnat, je to naprosto nedostačující,“ komentoval snahy ostrova hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Kypr si tak bude zřejmě pomáhat ještě hlubším seškrtáním vkladů nad 100 tisíc eur. Ani tady už ale nemá dostatek prostoru. Některé banky totiž již byly nuceny škrtnout až 80 % vkladů. Na nižší vklady pak tamní vláda sáhnout nemůže, jsou podle evropských regulí pojištěny. Je tak jen málo pravděpodobné, že se tamní vládě podaří získat 13 miliard eur z vlastních zdrojů, což zvyšuje pravděpodobnost, že země bude nakonec nucena opustit eurozónu.
„Zdá se, že to bude cesta, kterou se vydají,“ prohlásil v rozhovoru pro server CNBC šéfanalytik Swissquote Bank Peter Rosenstreich. A reálná je tato varianta také podle Bureše. „Kyperská ekonomika by si tím mohla na rozdíl od ostatních periferních ekonomik pomoci. Již jí nehrozí, že by to mělo negativní efekt na vkladatele, protože vklady v bankách už byly v rámci dohody s EU a MMF napadeny. Odchodem Kypru z eurozóny by se na předraženém ostrově mohlo ulevit ostatním sektorům, především cestovnímu ruchu,“ uvedl v rozhovoru pro portál ČT24.
Kde chtěl Kypr sehnat původních 7,5 miliardy eur?
Většinu peněz chtěla kyperská vláda získat znárodněním části vkladů nad 100 tisíc eur. Pomoci měly ale také drastické škrty. Podle německé agentury DPA, která se odvolává na zdroje z kyperské vlády, se v návrhu úspor počítalo s výrazným snížením platů státních zaměstnanců a důchodů. Naopak růst měla daň z přidané hodnoty, a to na 19 % z nynějších 17 %, a sazba daně z příjmu právnických osob z 10 % na 12,5 %.
Proč eurozóna váhá s další pomocí Kypru?
Jestliže Kypru by euroexit prospěl, hůře by na tom zřejmě byla eurozóna. Další otřes důvěrou investorů v její záchranné plány by totiž zřejmě zvýšil náklady na záchranu dalších zadlužených zemí. Další pomoc z Bruselu by totiž podle ekonomů v takovém případě nejspíš potřebovalo Španělsko a bez záchranné půjčky by se zřejmě neobešla ani Itálie. Vyvstává tedy otázka, proč nechce eurozóna Kypru již více pomáhat.
Podle analytiků je důvod jasný. „Kdyby EU a MMF půjčily Kypru výrazně více, tak země již nebude schopná půjčku splatit. Již 17,5 miliardy eur, které Kypr na svou záchranu potřeboval původně, se blíží 100 procentům HDP, je tedy nerealistické, aby se ta suma dál navyšovala,“ vysvětlil Franče. Krom toho i když by odchod Kypru z eurozóny nebyl zrovna procházkou růžovou zahradou, mohl by jej eurospolek ustát. „Pokud by došlo k odchodu Kypru z eurozóny, dá se izolovat jako případ, který je výjimečný,“ poznamenal Bureš.
V neposlední řadě nahrává odchodu Kypru od eura také to, že každé zvýšení pomoci zvyšuje neochotu Němců, kteří nesou hlavní díl nákladů na záchranu jižního křídla eurozóny, tahat sousedy z bryndy. Již první příslib pomoci Kypru bylo obtížné v německém parlamentu prosadit. Nové argumenty navíc přihrála odpůrcům pomoci v tomto týdnu Evropská centrální banka. Její monitoring majetku totiž ukázal, že kyperské domácnosti jsou výrazně bohatší než ty německé. Zatímco medián jmění domácností v Německu dosahuje 51 tisíc eur, na Kypru je to 267 tisíc eur. Další nárůst pomoci Kypru by tedy již nemusel v německém parlamentu projít.
