První kandidát na šéfa MMF předstoupil před radu

Washington - Guvernér mexické centrální banky Agustín Carstens se představil výkonné radě Mezinárodního měnového fondu jako kandidát se zkušenostmi z ekonomických a finančních krizí. Ve funkci výkonného ředitele fondu by se Carstens zasazoval o větší zastoupení rozvojových zemí a posiloval by schopnost MMF předcházet krizím. MMF to po pohovoru s kandidátem uvedl na své webové stránce.

Carstens byl prvním ze dvou kandidátů, který předstoupil před výkonnou radu. Dnes bude vedení fondu mluvit s francouzskou ministryní zahraničí Christine Lagardeovou, která je považována za favoritku souboje. Rada bude od 28. června o kandidátech jednat a konečný verdikt má padnout do 30. června.

Carstens se považuje za zkušenějšího, než je jeho soupeřka. Připustil však, že má na získání funkce šéfa MMF menší šance než Lagardeová. Kandidátku z Francie totiž podporuje například Evropská unie, Čína nebo i ruský premiér Vladimir Putin. „Paní Lagardeová je v Rusku dobře známá a díky jejím zkušenostem si jí tady velmi vážíme. Pokud by se stala ředitelkou, byla by jistě schopná a zodpovědná,“ uvedl na adresu další kandidátky Putin.

Kdo se stane šéfem MMF? (zdroj: ČT24)

Evropanka bude znamenat střet zájmů

Agustín Carstens

„Mohl jsem radě představit svůj úhel pohledu na fond a výzvy, kterým musí čelit. Myslím, že to bylo velmi produktivní setkání.“

Carstens však upozornil, že kdyby fond řídil člověk z Evropy v době, kdy starý kontinent žádá o desítky miliard dolarů na záchranu zemí eurozóny před dluhovou krizí, mohlo by to znamenat konflikt zájmů. „Pokud bych byla zvolena, nepřistupovala bych k fondu jako Evropanka ale jako ředitelka instituce. A pracovala bych pro všechny jeho členy,“ slibuje však Francouzka.

Carstens je na rozdíl od Lagardeové studovaný ekonom, pracoval již v MMF ve vysokých funkcích a působil jako mexický ministr financí v době „krize pesa“ v polovině 90. let.

Podle Carstense musí MMF posílit svou autoritu

Carstens vytyčil pro příštího šéfa MMF čtyři hlavní úkoly - zvýšit vliv rozvojových zemí, posílit dohled fondu nad globální ekonomikou, podstatně zlepšit schopnost MMF předcházet krizím a vést globální koordinaci ekonomické politiky. Poukázal na to, že fond potřebuje posílit svou autoritu, protože velké vyspělé země doporučení fondu často přehlížejí.

Od založení globálních finančních institucí na konci druhé světové války je praxe taková, že v čele MMF stojí Evropan, zatímco v čele Světové banky bývá Američan. V poslední době se ale mezi některými zeměmi, hlavně z řad mladých tržních ekonomik, objevují požadavky, aby se s touto praxí skoncovalo. Vítěz nahradí ve funkci Francouze Dominiqua Strausse-Kahna. Ten minulý měsíc na místo hlavního ředitele fondu rezignoval v reakci na obvinění z pokusu o znásilnění pokojské v jednom newyorském hotelu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 13 mminutami

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
před 1 hhodinou

Polské nábytkářství zažívá krizi, sektor opustily desetitisíce lidí

Polský nábytkářský sektor, jeden z největších na celém světě, čelí hluboké krizi. Jen vloni ho muselo opustit dvacet tisíc zaměstnanců. Na vině jsou vysoký kurz zlotého, ceny energií, ale také obcházení evropských sankcí ze strany ruských firem.
před 13 hhodinami

Lidí v exekuci nadále ubývá

Počet lidí v exekuci loni meziročně klesl o více než třicet tisíc. Loni tak bylo zatíženo exekucí přibližně 615 tisíc lidí. Vyplývá to z nejnovějších dat Institutu prevence a řešení předlužení. Dlužníků přitom ubývá dlouhodobě. Hlavními důvody snižujícího se množství exekucí jsou postupné právní úpravy a proces oddlužení, díky kterému se každý rok zbaví exekuce desítky tisíc lidí.
před 14 hhodinami

Podnikatelé prezidenta Trumpa obklopují z oportunismu, míní Koubský

Vztah nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska, který povede úřad pro efektivitu, komentoval v pořadu 90' ČT24 redaktor Deníku N Petr Koubský. Podle něj je vztah obou mužů těžko odhadnutelný, protože oba jsou velmi nepředvídatelní, rychle se rozhodují a „často velmi zvláštně.“ Trumpovo obklopení podnikateli z technologického světa Koubský vnímá jako jejich snahu zajistit si přízeň vlády kvůli státním zakázkám.
před 14 hhodinami

Senátoři by tento týden mohli vrátit sněmovně až tři vládní předlohy

Přestože má koalice v horní komoře jasnou většinu, senátoři by mohli tento týden vrátit sněmovně až tři vládní předlohy. Konkrétně jde o úpravy energetického a vysokoškolského zákona a také o další normy pro ukrajinské uprchlíky. Výhrady v rozhovorech pro ČT připustily všechny senátorské kluby.
před 23 hhodinami

V Česku se loni vyrobilo rekordních 1,453 milionu aut

Výroba osobních aut v Česku v předchozím roce vzrostla meziročně o 3,9 procenta na rekordních 1,453 milionu vozů. Produkce elektrických aut naopak klesla o 16 procent na 151 162 elektromobilů a plug-in hybridů. Více než 93 procent vyrobených automobilů firmy vyvezly. Export vozidel tak v meziročním srovnání zaznamenal 4,5procentní nárůst, oznámilo Sdružení automobilového průmyslu.
včeraAktualizovánovčera v 13:45

Výroba elektřiny v Česku dál klesá, oslabují hlavně uhelné elektrárny

České energetické zdroje loni vyprodukovaly 68,7 terawatthodiny elektřiny, což je meziročně o čtyři procenta méně. Důvodem tohoto trendu je především nižší produkce uhelných elektráren, vyplývá ze zprávy oborových webů oEnergetice.cz a Ušetřeno.cz za rok 2024. Loňská výroba byla podle propočtů ČTK nejnižší přibližně od roku 2001.
včera v 09:26
Načítání...