Průvodce džunglí pracovního trhu pro čerstvé absolventy

Školní rok pomalu končí. Pro některé žáky a studenty se s jeho koncem brány školy definitivně zavírají, a pro mladé lidi tak nastává doba, kdy si musejí najít zaměstnání nebo se zaevidovat na úřadu práce. Právě pro ně a jejich rodiče jsme připravili několik následujících odstavců, které poradí, jak neopomenout žádný detail spojený s ukončením studia.

Kdy končí absolventům prázdniny?

Někoho může napadnout, co je to za hloupou otázku, ale málokdo ví, že prázdniny, po které jsou absolventi ještě považováni za nezaopatřené děti, končí u středoškoláků s koncem oficiálních školních prázdnin, kdežto u vysokoškoláků trvají pouze jeden další měsíc po ukončení studia. V případě, že žák či student školu neukončil řádně, nemá prázdniny žádné, nezaopatřeným dítětem přestává být okamžitě.

Pojem nezaopatřené dítě

Nezaopatřené je každé dítě do 15 let věku a poté student do 26 let. Za nezaopatřené dítě se považuje také dítě ve věku do 18 let, které je vedeno v evidenci úřadu práce a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti. Po tuto dobu stát za dítě platí zdravotní pojištění, toto období se rovněž započítává jako náhradní doba pojištění pro pozdější nárok na důchod. Při splnění zákonných podmínek má nezaopatřené dítě nárok na přídavek na dítě, případně jeho rodina na další dávky státní sociální podpory.

Absolventi a úřad práce

Současní absolventi to na úřadu práce mají těžší oproti absolventům v letech minulých, protože ti dostávali podporu v nezaměstnanosti. Nešlo sice o nijak závratné sumy, ale přesto to nějaké finance byly. V současné době se studium započítává pouze v rozsahu 6 měsíců. Proto, aby vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, však musí nezaměstnaný mít celkem 12 měsíců doby účasti na důchodovém pojištění v posledních 3 letech. Chybějící dobu tak může absolvent doplnit pouze zaměstnáním (při studiu, o prázdninách apod.), samotné studium mu nestačí.

Pokud potřebnou dobu pojištění nesplní, bude veden v evidenci úřadu práce, stát za něj, co by za uchazeče o zaměstnání, bude platit zdravotní pojištění, ovšem žádnou podporu v nezaměstnanosti nedostane. Ale i samotná platba zdravotního pojištění je dosti velká úspora, pokud by totiž absolvent nenastoupil do zaměstnání ani se nezaevidoval na úřadu práce, musel by měsíčně zaplatit zdravotní pojištění ve výši 1 080 korun. Příslušnost ke konkrétnímu úřadu práce se řídí podle místa trvalého bydliště. Seznam všech úřadů práce v České republice je dostupný na webové adrese http://urad-prace.i-online.cz/.

Absolventi a dávky pomoci v hmotné nouzi

Dávky pomoci v hmotné nouzi nahradily od roku 2007 předchozí dávky sociální potřebnosti, lidově zvané doplatky do životního minima. S touto změnou došlo také ke zpřísnění podmínek, za kterých mohou absolventi dávky získat. Například je novinkou to, že i když absolvent již nestuduje a je veden v evidenci úřadu práce, je stále pro nárok na dávky posuzován společně se svými rodiči, pokud s nimi žije v jedné domácnosti. Pokud rodiče pracují, nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi mu velmi pravděpodobně nevznikne. Proto může velmi snadno u absolventa nastat situace, kdy ukončí školu, ale nedostane žádné finance ani podporu v nezaměstnanosti a je i nadále odkázán na finanční výpomoc rodičů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 11 mminutami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 29 mminutami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 6 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
včera v 20:18

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
včera v 14:26

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizovánovčera v 12:14

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...