Průměrná sazba hypoték v dubnu klesla na 2,39 procenta, objem byl rekordní

Průměrná úroková sazba hypoték v dubnu po třech měsících nárůstů klesla na 2,39 procenta z březnových 2,45 procenta. Objem hypoték sice proti březnu klesl, přesto jich banky poskytly za 17,85 miliardy korun, což znamenalo nejsilnější duben v historii. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byla sazba v prosinci 2016, a to 1,77 procenta. Od té doby většinou rostla.

„Pokles sazeb je překvapivý i přesto, že Česká národní banka už v březnu dvakrát snížila sazby. Banky se totiž vypořádávají s vyšším rizikem a stále ještě přijímají žádosti o odklad splátek. Do hry ale vstupuje i konkurenční boj. Sazby v březnu a dubnu snížily především menší banky,“ uvedl specialista Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora.

Podle hlavního poradce České bankovní asociace Vladimíra Staňury se budou banky v rámci zostřeného konkurenčního boje dále tlačit do snižování svých úrokových sazeb. „Některé menší banky tak už i učinily. Ale velcí hráči se zatím nehýbou a moc se jim do snižování nechce vzhledem k rizikům, která jsou bezpochyby větší než před koronavirem. Výsledkem je tedy jisté naznačení posunu směrem dolů, ale žádné drama v tomto smyslu nečekám,“ uvedl.

Průměrná úroková sazba hypoték (v %)
Zdroj: Fincentrum Hypoindex/Hypoindex.cz

Očekávaný dramatický propad hypotečního trhu kvůli pandemii koronaviru nepřišel. V dubnu banky poskytly 6744 hypoték. V meziročním srovnání vzrostl jejich počet o 349 a objem o více než 3,2 miliardy korun. „Proti březnu sice poskytly banky o 650 hypoték méně a objem poklesl téměř o miliardu korun, přesto objem poskytnutých hypoték letos v dubnu překonal i dosud rekordní duben roku 2017, a stal se tak nejsilnějším dubnem v historii ukazatele,“ podotkl Sýkora.

Zájemce teď banky prověřují více než před koronavirovou krizí

Vzhledem k tomu, že banky přes uvolnění úvěrových limitů poskytují hypotéky převážně do 80 procent zástavní hodnoty nemovitosti (LTV) místo povolených 90 procent, je dubnový výsledek nečekaný.

„Zájemce o hypotéku je kvůli většímu riziku případného budoucího nesplácení ještě pod větším drobnohledem než před koronavirovou krizí. Banky omezují například i některé druhy příjmů, které akceptují pro výpočet bonity žadatele. S hypotékou se nyní mohou rozloučit lidé, kteří pracují například v cestovním ruchu či pohostinství,“ dodal Sýkora.

Jedním z důvodů nečekaně silného zájmu o hypotéky je podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy paradoxně rostoucí obava Čechů z možné ztráty zaměstnání.

„Vědí, že pokud kvůli koronakrizi přijdou o práci, na hypotéku nedosáhnou. Pokud mají zároveň dostatečné úspory, může pro ně být stále atraktivní si hypotéku pořídit právě nyní, i s rizikem možného propuštění. Roli v jejich úvaze ale obecněji hraje obava ze ztráty bonity, která nemusí nastat jen z důvodu ztráty zaměstnání, ale třeba i z důvodu zhoršení podmínek v sektoru, v němž jsou zaměstnáni či ve kterém podnikají,“ konstatuje.

Úrokové sazby hypoték by kvůli nejistotě, která panuje na hypotečním trhu, výrazněji klesat nemusely. Na začátku května snížila hypoteční sazby Moneta Money Bank, a to o 0,2 procentního bodu na 2,62 procenta. Banka Creditas od poloviny května zlevnila hypotéky o 0,21 procentního bodu na 2,09 procenta. Největší hypoteční banky ale zatím stále vyčkávají.

„Dubnový výsledek v objemu sjednaných hypoték je v kontextu celé situace na trhu překvapivý, protože banky jsou přísnější v posuzování bonity klienta. K tomu byla celá země v nouzovém režimu a možnosti, jak si vyřídit hypotéku, byly omezenější než obvykle,“ míní ředitel hypotečních úvěrů Raiffeisenbank Milan Voldřich. Ukazuje to, jak moc byla zadržená poptávka nedostatkem bytů.

Rekordní duben podle analytika společnosti Bidli Daniela Horníka potvrzuje fakt, že v době pandemie mají lidé více času řešit svoje osobní záležitosti a zájem o vlastní bydlení roste navzdory aktuální nelehké situaci.

Staňura upozornil, že za nárůstem hypotečních obchodů je fakt, že řada obchodů na hypotečním trhu má velkou setrvačnost a dojednávají se i několik měsíců. „Jinými slovy, pokud si chci vzít hypotéku, nerozhoduji se během několika dní. Naopak, takové rozhodnutí zraje dlouhou dobu. A když už se rozhodnu, tak takové rozhodnutí obvykle neberu zpátky,“ uvedl. Silným signálem pro hypoteční trh bylo také podle něj snižování úrokových sazeb ČNB.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
11:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
14:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
16:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 20 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánovčera v 20:02

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánovčera v 18:44

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánovčera v 13:56

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánovčera v 13:00
Načítání...