Průměrná sazba hypoték v dubnu klesla na 2,39 procenta, objem byl rekordní

Průměrná úroková sazba hypoték v dubnu po třech měsících nárůstů klesla na 2,39 procenta z březnových 2,45 procenta. Objem hypoték sice proti březnu klesl, přesto jich banky poskytly za 17,85 miliardy korun, což znamenalo nejsilnější duben v historii. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byla sazba v prosinci 2016, a to 1,77 procenta. Od té doby většinou rostla.

„Pokles sazeb je překvapivý i přesto, že Česká národní banka už v březnu dvakrát snížila sazby. Banky se totiž vypořádávají s vyšším rizikem a stále ještě přijímají žádosti o odklad splátek. Do hry ale vstupuje i konkurenční boj. Sazby v březnu a dubnu snížily především menší banky,“ uvedl specialista Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora.

Podle hlavního poradce České bankovní asociace Vladimíra Staňury se budou banky v rámci zostřeného konkurenčního boje dále tlačit do snižování svých úrokových sazeb. „Některé menší banky tak už i učinily. Ale velcí hráči se zatím nehýbou a moc se jim do snižování nechce vzhledem k rizikům, která jsou bezpochyby větší než před koronavirem. Výsledkem je tedy jisté naznačení posunu směrem dolů, ale žádné drama v tomto smyslu nečekám,“ uvedl.

Průměrná úroková sazba hypoték (v %)
Zdroj: Fincentrum Hypoindex/Hypoindex.cz

Očekávaný dramatický propad hypotečního trhu kvůli pandemii koronaviru nepřišel. V dubnu banky poskytly 6744 hypoték. V meziročním srovnání vzrostl jejich počet o 349 a objem o více než 3,2 miliardy korun. „Proti březnu sice poskytly banky o 650 hypoték méně a objem poklesl téměř o miliardu korun, přesto objem poskytnutých hypoték letos v dubnu překonal i dosud rekordní duben roku 2017, a stal se tak nejsilnějším dubnem v historii ukazatele,“ podotkl Sýkora.

Zájemce teď banky prověřují více než před koronavirovou krizí

Vzhledem k tomu, že banky přes uvolnění úvěrových limitů poskytují hypotéky převážně do 80 procent zástavní hodnoty nemovitosti (LTV) místo povolených 90 procent, je dubnový výsledek nečekaný.

„Zájemce o hypotéku je kvůli většímu riziku případného budoucího nesplácení ještě pod větším drobnohledem než před koronavirovou krizí. Banky omezují například i některé druhy příjmů, které akceptují pro výpočet bonity žadatele. S hypotékou se nyní mohou rozloučit lidé, kteří pracují například v cestovním ruchu či pohostinství,“ dodal Sýkora.

Jedním z důvodů nečekaně silného zájmu o hypotéky je podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy paradoxně rostoucí obava Čechů z možné ztráty zaměstnání.

„Vědí, že pokud kvůli koronakrizi přijdou o práci, na hypotéku nedosáhnou. Pokud mají zároveň dostatečné úspory, může pro ně být stále atraktivní si hypotéku pořídit právě nyní, i s rizikem možného propuštění. Roli v jejich úvaze ale obecněji hraje obava ze ztráty bonity, která nemusí nastat jen z důvodu ztráty zaměstnání, ale třeba i z důvodu zhoršení podmínek v sektoru, v němž jsou zaměstnáni či ve kterém podnikají,“ konstatuje.

Úrokové sazby hypoték by kvůli nejistotě, která panuje na hypotečním trhu, výrazněji klesat nemusely. Na začátku května snížila hypoteční sazby Moneta Money Bank, a to o 0,2 procentního bodu na 2,62 procenta. Banka Creditas od poloviny května zlevnila hypotéky o 0,21 procentního bodu na 2,09 procenta. Největší hypoteční banky ale zatím stále vyčkávají.

„Dubnový výsledek v objemu sjednaných hypoték je v kontextu celé situace na trhu překvapivý, protože banky jsou přísnější v posuzování bonity klienta. K tomu byla celá země v nouzovém režimu a možnosti, jak si vyřídit hypotéku, byly omezenější než obvykle,“ míní ředitel hypotečních úvěrů Raiffeisenbank Milan Voldřich. Ukazuje to, jak moc byla zadržená poptávka nedostatkem bytů.

Rekordní duben podle analytika společnosti Bidli Daniela Horníka potvrzuje fakt, že v době pandemie mají lidé více času řešit svoje osobní záležitosti a zájem o vlastní bydlení roste navzdory aktuální nelehké situaci.

Staňura upozornil, že za nárůstem hypotečních obchodů je fakt, že řada obchodů na hypotečním trhu má velkou setrvačnost a dojednávají se i několik měsíců. „Jinými slovy, pokud si chci vzít hypotéku, nerozhoduji se během několika dní. Naopak, takové rozhodnutí zraje dlouhou dobu. A když už se rozhodnu, tak takové rozhodnutí obvykle neberu zpátky,“ uvedl. Silným signálem pro hypoteční trh bylo také podle něj snižování úrokových sazeb ČNB.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...