Praha - Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí stoupla na 25 306 korun. Meziročně tak vzrostla o 552 Kč, tedy o 2,2 procenta. Spotřebitelské ceny se zvýšily o 0,1 procenta, reálně tak výdělky vzrostly o 2,1 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad. Výsledek ale zaostal za odhady analytiků, kteří očekávali reálný růst zhruba o 2,9 procenta. Nicméně, celkově bude růst mezd podle nich letos zrychlovat.
Průměrná mzda v prvním čtvrtletí vzrostla, ale méně, než se očekávalo
„První čtvrtletí zpravidla vždy bývají o něco horší než další kvartály. Přesto je to zlepšení nominálně o 2,2 procenta. Tato hodnota má ale dvě negativní vlastnosti. Tlak na růst mezd a očekávání jsou mnohem větší. Podnikům se daří, ekonomika začíná růst, a tak očekávání růstu mezd jsou mnohem vyšší. Firmy ale vyšly z krize s ponaučením, že si mají velmi pečlivě hlídat své náklady, a proto jsou velmi zdrženlivé v tom, kolik a jak přidávají. Druhou zápornou vlastností je pak to, že průměrná a mediánová mzda se výrazně liší. Medián mezd je totiž mzda, která je “přesně uprostřed„, pokud by se všechny mzdy seřadily do řady od největší po nejmenší,“ konstatuje analytik Home Credit Michal Kozub.
„Jsme takoví opatrní, je to takové velmi dynamické, ještě nevíme, jestli budeme mít práce pro letošek hodně nebo málo,“ říká jednatel firmy Podzimek a synové Martin Podzimek.
V této firmě tak zatím vyšší čísla na výplatní pásce uvidí například jen ti nejlepší pracovníci.
Vývoj průměrné měsíční mzdy v ČR (v Kč)
Obecně také platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Medián, který představuje hodnotu přesně uprostřed mzdového rozdělení, činil totiž 21 143 korun, což znamená o více než čtyři tisíce méně, než průměrná mzda. Meziročně ale vzrostl o 2,1 procenta, u mužů činil 23 035 korun u žen 18 998 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu v rozmezí 10 198 korun a 39 890 korun. V podnikatelské sféře se průměrný výdělek zvýšil nominálně o 2,1 procenta, reálně o dvě procenta. V nepodnikatelské sféře platy vzrostly nominálně o 2,9 procenta, reálně o 2,8 procenta. Objem mezd vzrostl o 4,2 procenta, počet zaměstnanců o 1,9 procenta.
Loni byl však celkově růst průměrné mzdy v prvním čtvrtletí vyšší. Mzdy meziročně vzrostly o 793 Kč na 24 806 korun. Nominální růst tak činil 3,3 procenta. Reálně, po odečtení inflace, mzdy vzrostly o 3,1 procenta.
Kolik jsme si mohli koupit za průměrnou mzdu?
Dnešní údaje o vývoji mezd naznačují, že Česká národní banka ponechá režim devizových intervencí nejméně do druhé poloviny roku 2016 tak, jak již dříve ČNB deklarovala. Nižší než očekávaný růst mezd totiž tolik nepodpoří rychlejší růst inflace, který je podmínkou k ukončení režimu devizových intervencí. Celkově ale letos růst mezd podle analytiků bude zrychlovat. Zároveň však podle ekonomů není současný růst mezd tak nízký, že by ČNB musela měnovou politiku ještě více uvolnit. Centrální banka totiž již několikrát upozornila, že vývoj mezd v domácí ekonomice bude letos patřit mezi důležité faktory pro vyhodnocování dalšího vývoje měnové politiky.
- „Vývoj mezd je velmi důležitým faktorem pro uvažování ČNB a data o mzdách naznačují, že centrální banka setrvá ve své politice udržování kurzu koruny nad úrovní 27 korun za euro přinejmenším do druhé poloviny roku 2016, neboť vývoj mezd v české ekonomice zůstává z pohledu ČNB na seznamu faktorů brzdících inflaci,“ uvedl hlavní analytik Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Překvapení z dnešních dat je sice podle hlavního analytika Raiffeisenbank Michala Brožky z hlediska trhu relativně malé. „Nicméně umírněný růst mezd je argumentem, proč ČNB nemusí spěchat s uvolněním kurzu koruny,“ uvedl. Pro letošní rok čeká růst průměrné mzdy o 2,8 procenta. Zároveň, jak upozornil analytik Komerční banky Viktor Zeisel, centrální banka očekávala růst mezd jen o 1,8 procenta. „Postupně tak odpadá jeden z možných důvodů pro další uvolňování měnové politiky, případně pro další posouvání konce intervenčního režimu,“ uvedl. Zároveň dodal, že v průběhu roku očekává rostoucí tlaky na růst mezd a za celý rok by reálně mohly stoupnout o 2,1 procenta.
I podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera vzhledem k průměrné nízké inflaci zrychlí letos vývoj reálných mezd, což podpoří spotřebu domácností. „Pozvolné oživování mzdového vývoje tak začne působit proinflačně a ceny začnou postupně zrychlovat. Pro letošní rok očekáváme, že růst mezd dále zrychlí a dosáhne kolem tří procent,“ uvedl Seidler.
Také podle hlavního analytika Ery Jana Bureše je namístě očekávat zrychlení růstu mezd. „Ale pravděpodobně nebude takové, které by centrální banku přesvědčilo k opuštění intervenčního režimu dříve než na konci roku 2016,“ uvedl. Za nižším růstem mezd je podle hlavního analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška nabírání nových pracovníků, z nichž převážná většina pobírá podprůměrnou mzdu. „Na slabém mzdovém růstu má ale svůj podíl také mzdová restrikce v síťových odvětvích a ve finančnictví, kde zároveň dochází ke snižování počtu pracovníků,“ uvedl Sobíšek.
Vývoj průměrné mzdy v ČR
Nejvíce si polepšili lidé v Libereckém kraji. Průměrná mzda zde stoupla v prvním čtvrtletí o 3,2 procent na 23 512 korun. V peněženkách tak zdejší obyvatelé našli o 725 korun více. Průměrné mzdy v Praze, které jsou nejvyšší v republice, se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšily, proti konci loňského roku ale klesly.
Pražané měli na výplatních páskách v průměru 33 010 korun měsíčně, což bylo proti začátku loňského roku o 1,1 procenta více. Jde naopak o nejpomalejší růst mezi kraji.
Spotřebitelské ceny se zvýšily o 0,1 procenta, reálně tak výdělky v Praze vzrostly o procento. Na konci loňského roku si lidé v Praze vydělávali více, a to v průměru 34 625 Kč. Vyplývá to z aktuálních čísel Českého statistického úřadu. Praha je zároveň jediným krajem, kde mzdy převyšují celorepublikový průměr. Ten v prvním čtvrtletí vzrostl o 2,2 procenta na 25 306 korun. Z ostatních krajů se celorepublikovému průměru přibližuje nejvíce Středočeský kraj, kde průměrný výdělek dosáhl 25 048 korun. Nejméně vydělávají lidé v Karlovarském kraji, a to 21 461 korun.
GALERIE
videogallery_538419
Pozitivní výsledek si podle aktuálních statistik ČSÚ připsal v dubnu i maloobchod. Tržby v tomto měsíci vzrostly o šest procent bez započtení prodejů aut, jinak by byly v porovnání s loňským rokem ještě vyšší. Stouply také útraty za pohonné hmoty o 7,6 procenta, nepotravinářské zboží i potraviny. Meziroční růst tržeb za automobily proti březnu naopak zpomalil.
„Ekonomické oživení je dobře vidět na maloobchodních tržbách, kdy lidé utrácejí výrazně více než v loňském roce. Prozatím tržby rostou více v nepotravinářské sekci než u potravin. Tržby za jídlo vzrostly o necelá čtyři procenta, zatímco za nepotravinářské zboží o 7,4 %,“ konstatuje analytik Home Credit Kozub. „Pozitivní nálada spotřebitelů podpořená klesající nezaměstnaností a přece jen nějakým růstem reálných příjmů se v letošním roce pozitivně odráží na větším zájmu obyvatel nakupovat nejen auta, ale i další spotřební zboží, pohonné hmoty a potraviny,“ uvedl také analytik ČSOB Petr Dufek. Podle něj dubnová čísla napovídají, že letošní růst ekonomiky bude tažen především spotřebou domácností.
Podle odborníka na maloobchod PwC Audit Pavla Kulhavého potvrzuje téměř čtyřprocentní růst tržeb za potraviny, že i tento segment se nadechl k růstu a domácnosti opět utrácejí. „Zejména však v supermarketech a hypermarketech. Nejrychlejší růst tržeb už tradičně hlásí internetoví prodejci, kteří pronikají v Česku do stále více segmentů maloobchodu,“ dodal.
- Analytik Michal Kozub ze společnosti Home Credit upozornil, že v některých odvětvích tržby meziročně nerostou. „Protože u mnoha oblastí došlo k propadu cen, a tak absolutní výše tržeb může být menší, než před rokem. Nejviditelnější to je u prodejů za pohonné hmoty nebo na prodeji počítačů a elektroniky. U benzinu a nafty třeba nominálně klesly o 4,3 procent,“ uvedl. Když ale odmyslí propad cen, ke kterému za poslední rok došlo, tak jejich tržby vzrostly o 7,6 procent," vysvětluje Kozub. Podobně je to podle něho i u prodeje počítačů a telefonů. Tady tržby nominálně klesaly o 2,1 %, ale po odpočtu propadu cen tržby naopak rostly o 9,2 %.
Nejrychlejší růst ČSÚ opět zaznamenal u internetových a zásilkových obchodů, které meziročně utržily o 19 procent víc. „Dvouciferný růst tržeb vykázaly také specializované prodejny s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci,“ doplnil ČSÚ. Lidé více utráceli rovněž za počítačové a komunikační zařízení, oděvy a obuv, farmaceutické, zdravotnické a kosmetické zboží a výrobky pro domácnost. Ve srovnání s březnem tržby v maloobchodě po očištění o sezonní vlivy reálně stouply o 0,8 procenta.