Průměrná mzda v Česku narostla na 31 646 korun. Překonala i odhady analytiků

Průměrná mzda v Česku vzrostla ve 4. čtvrtletí roku 2017 na 31 646 korun a poprvé tak překonala hranici 30 tisíc. Meziročně se mzda zvýšila o osm procent, což je 2337 korun. Po zahrnutí inflace se výdělek zvýšil o 5,3 procenta, uvedl Český statistický úřad.

Růst průměrné mzdy překonal odhady analytiků, kteří očekávali zvýšení přes sedm procent, reálně až o pět procent. Za celý rok 2017 stoupla průměrná mzda meziročně o sedm procent na 29 504 korun. Reálně vzrostla o 4,4 procenta. 

Průměrná mzda roste v Česku nepřetržitě od začátku roku 2014. Obecně je to především díky dobrému vývoji ekonomiky a nedostatku pracovníků, což vytváří tlak na růst mezd. Platí ale, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Medián, tedy střední hodnota mezd, byl podle statistiků 27 320 korun. Proti stejnému období předchozího roku vzrostl o 8,9 procenta. U mužů dosáhl 29 639 korun, u žen 24 790 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 12 263 a 51 412 korunami.

Nejvýrazněji, o 13,4 procenta, stouply ve čtvrtém čtvrtletí mzdy v kulturní, zábavní a rekreační činnosti. Přes 10 procent si polepšili také pracovníci v těžební činnosti, zaměstnanci ve zdravotnictví a sociální péči a ve veřejné správě.

Naopak nejpomaleji, o zhruba 4,5 procenta, rostly mzdy v peněžnictví a pojišťovnictví a také v informačních a komunikačních činnostech. Průměr se ale v těchto oborech pohybuje přes 50 000 korun. Nejnižší zůstaly výdělky v ubytování, stravování a pohostinství. Přestože stouply o 9,3 procenta, dosáhly průměru 17 815 korun.

7 minut
Hlavní ekonom ING Jakub Seidler k růstu mezd a inflaci
Zdroj: ČT24

Zrychlení růstu mezd vedlo podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka i k dalšímu přiblížení životní úrovni ve vyspělejších zemích. „Průměrná mzda v České republice po zohlednění rozdílu v cenových hladinách se loni zvýšila na 67 procent průměru EU z předloňských 65,“ uvedl.

Mzdy v Česku jsou podle ekonomů v současnosti na úrovni Polska, Portugalska či Řecka. Podle analytika Raiffeisenbank Milana Frydrycha jsou tlačeny nahoru nejen výbornou kondicí tuzemské ekonomiky a eurozóny, ale i navýšením platů ve veřejném sektoru, opakovaným zvýšením minimální mzdy a historicky nejnapjatějším trhem práce. „Nadprůměrný růst mezd proto bude pokračovat i v prvních dvou čtvrtletích tohoto roku,“ uvedl.

Nejvíc rostly mzdy na Karlovarsku

Nejvíc vzrostla průměrná mzda v Karlovarském kraji. Meziročně se zvýšila o 9,3 procenta na 27 810 korun, což byl oproti roku 2016 nárůst o 2372 korun. I když jde ale mezi kraji o nejrychlejší růst, stále zůstává průměrná mzda na Karlovarsku nejnižší ze všech regionů.

Prognóza vývoje mezd a platů
Zdroj: ČT24

Nejvyšší mzdy jsou trvale v Praze, kde průměrná hrubá mzda byla ve čtvrtém čtvrtletí 39 173 korun. Meziročně tak stoupla o 2442 korun, mezi kraji ale rostla nejpomaleji. V metropoli naopak přetrvává nejrychlejší růst počtu zaměstnanců, za poslední tři měsíce loňského roku jich meziročně přibylo 3,1 procenta. 

Hranici 30 tisíc korun překročily ještě tři další kraje. Druhé nejvyšší mzdy v republice mají Středočeši. Mzdy jim vzrostly o 8,3 procenta na 31 951 korun. Pro firmy v regionu je velmi náročné sehnat nové pracovníky. Velký počet zaměstnanců hledají například středočeské firmy automobilového průmyslu včetně automobilky Škoda Auto. I v Jihomoravském kraji vzrostla průměrná mzda na více než 30 tisíc, konkrétně na 30 875 korun. 

Posledním regionem, který překonal hranici třiceti tisíc, je Plzeňský kraj. Průměrná mzda se zde zvýšila o 8,5 procenta na 30 827 korun. O průměrné výši mezd v kraji významně spolurozhoduje Plzeň, kde jsou soustředěny banky, pojišťovny, průmysl i podniky se zahraniční účastí. Město táhnou společnosti jako Plzeňský Prazdroj, Stock nebo Škoda Transportation. 

Těsně pod hranicí třiceti tisíc korun se pohybuje průměrná mzda v Libereckém kraji, vzrostla o 8,2 procenta na 29 528 korun. V regionu loni dál přibývalo zaměstnanců, zejména průmyslové podniky zvyšují výrobu a stále nabírají stovky lidí.

Mzdy v Královéhradeckém kraji ve 4. čtvrtletí loňského roku meziročně vzrostly o 8,5 procenta na 29 153 korun. Růst mezd v kraji byl pátý nejrychlejší ze všech regionů. Podobně je na tom Vysočina, kde se průměrná mzda v loňském posledním čtvrtletí vyšplhala na 29 140 hrubého měsíčně. Za průměrnou mzdou v ČR nicméně platy na Vysočině zaostaly o 2506 korun.

Hranici 29 tisíc korun překročila průměrná mzdy i v Pardubickém kraji, kde vzrostla na 29 029 korun. Výše průměrného výdělku byla mezi regiony devátá. Na konci února zde podniky hledaly více než 22 000 lidí. V Ústeckém kraji byla ve 4. čtvrtletí průměrná hrubá mzda 29 158 korun. Růst zde byl rychlejší než v rámci celé ČR. Za celostátním průměrem ale kraj zaostává o 2488 korun.

Podnikům chyběli pracovníci, musely zvýšit mzdy

Na opačném konci je před Karlovarským krajem Zlínský kraj s průměrnou hrubou mzdou ve 4. čtvrtletí 28 406 korun. Lidé tak měli na výplatních páskách ve srovnání s posledním kvartálem roku 2016 v průměru o 2338 korun více. 

Třetím regionem s nejnižší mzdou je Olomoucký kraj.  Průměr zde ve čtvrtém čtvrtletí meziročně stoupl na 28 614 korun. Výši mezd v kraji podle odborníků dlouhá léta negativně ovlivňovala vysoká nezaměstnanost. Místní firmy kvůli tomu neměly důvod své pracovníky přeplácet, protože za ně snadno získaly náhradu. V poslední době se ale karta začíná obracet. Mnohé podniky mají kvůli klesající nezaměstnanosti problém pracovníky sehnat, takže je motivují vyššími mzdami. 

V jižních Čechách stoupla mzda o osm procent na 28 780 korun, což je o 1735 korun více než v roce 2016. Nižší platy brali zaměstnanci jen v Karlovarském, Zlínském a Olomouckém kraji. O něco vyšší mzdy mají lidé v Moravskoslezském kraji. Meziročně zde průměrná mzda vzrostla na 28 843 korun. Lidé tak dostali ve výplatě průměrně o 2172 korun navíc.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 7 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...