Průměrná mzda roste, většina Čechů na ni ale nedosáhne

Praha – Průměrná mzda v Česku roste nejrychleji za posledních pět let. Ve druhém čtvrtletí stoupla téměř o 600 korun na 25 500 korun. Díky velmi nízké inflaci si rodiny za vyšší příjmy mohou taky víc koupit. Příjmy zaměstnanců se podle statistiků zvýšily ve všech oborech. Nejvyšší výdělky zůstávají v Praze, kde ale roste mzda nejpomaleji z celé republiky, nejnižší jsou naopak v Karlovarském kraji. Dvě třetiny všech zaměstnanců v Česku ale na průměrný plat nedosáhnou.

Průměrná mzda v Česku vzrostla o 583 korun na 25 500 korun 

„Mzdy na trhu práce za druhé čtvrtletí nominálně vzrostly o 2,3 procenta a protože inflace je rekordně nízká – jen 0,2 procenta – tak reálně mzdy vzrostly o 2,1 procenta, což je hezké číslo,“ uvedl Dalibor Holý z Českého statistického úřadu. „Když to dáme do souvislosti s klesající nezaměstnaností a rostoucím počtem pracovních míst, je zjevné, že na českém trhu práce dochází k oživení,“ uvedl Holý, podle kterého jde však zatím o oživení křehké, protože od našich hlavních obchodních partnerů jako je Německo nepřichází příliš příznivé zprávy. Rovněž geopolitická situace ekonomice nesvědčí.

Průměrný růst mezd však neznamená, že dostal přidáno každý. „Díky pozitivnímu očekávání budoucího ekonomického vývoje firmy výrazně přidávají na klíčových pozicích, u nichž očekávají, že nejvíce přispějí k budoucím ziskům, a kde se zároveň správně obávají, že by jim schopného pracovníka mohla přetáhnout konkurence,“ uvedl odborník na řízení Daniel Soukup s tím, že jde například o technické specialisty či schopné obchodní manažery. 

Nejrychlejší růst mezd byl ale zaznamenán u nejnižších výdělků. Zaměstnanci v prvním decilu – tj. u lidé, kteří berou méně než 90 procent ostatních a více, než 10 procent nejchudších – si procentuálně polepšili nejvíce. „Je to díky zvýšení minimálních mezd. To má efekt nejen na ty, kteří berou přímo minimální mzdu, ale i na ta pásma těsně nad nimi, kterým bylo rovněž přidáno,“ uvedl Holý. Kolem mediánu byl růst mezd nejnižší.

Nejvýrazněji mzdy rostly v obchodě a opravách, významně si přilepšil i průmysl. Jen nepatrně ale stoupaly platy zaměstnancům ve vzdělávání.

image_592314
Zdroj: ČT24

Benefity opět na vzestupu – trendem jsou kurzy

Díky zlepšující se situaci firem přibývá i zaměstnaneckých benefitů, které v době recese firmy omezovaly. K těm tradičním - jako příspěvku na penzi nebo mobilnímu telefonu - přibývají třeba jazykové nebo odborné kurzy. Trendy vyplývají z nejnovějšího průzkumu ING Pojišťovny a Svazu průmyslu, do něhož se zapojilo celkem 171 firem z celého Česka.

Podle podnikatelských svazů se totiž benefity stávají důležitým kritériem pro výběr budoucího povolání. Uchazeči jsou prý navíc stále náročnější. „Ekonomika roste, což znamená, že se firmy opět, jako bylo zvykem před rokem 2008, začnou přetahovat o kvalitní zaměstnance a právě benefity budou těmi nástroji, které oni budou využívat,“ zmiňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Zatímco ještě před pár lety byly nejžádanější stravenky nebo služební automobil, v dnešní době je střídá vzdělávání. Jazykové nebo odborné kurzy už poskytuje 8 z deseti oslovených společností.

Firmy do vzdělání svých zaměstnanců průměrně investují dvě procenta ze svého obratu. Velké rozdíly jsou pak mezi jednotlivými pozicemi. Zatímco za proškolení řadového pracovníka platí zaměstnavatelé v průměru 3 500 ročně, na vzdělávání vrcholového manažera vynaloží skoro pětkrát víc.

Přestávka na jídlo
Zdroj: ČT24

Medián mezd u mužů je o čtyři tisíce vyšší než u žen

Medián mezd činil ve druhém čtvrtletí 21 385 korun, meziročně se tak zvýšil o dvě procenta. „Medián je mzda, kterou má zaměstnanec, který bere více než polovina ostatních zaměstnanců a méně než druhá polovina. Je tedy přesně uprostřed,“ doplnil Holý. Medián mužských mezd byl 23 182 korun, a byl tak skoro o 4 000 korun vyšší než u žen, kde činil 19 310 korun. 

Průměrná mzda v Praze? 33 122 korun

Nejvyšší průměrný výdělek si udrželi Pražané, kterým však platy stejně jako v 1. čtvrtletí rostly nejpomaleji. Průměrná mzda v hlavním městě se meziročně zvýšila o 1,4 procenta, tedy o 467 korun na 33 122 korun. Po odečtení inflace stoupla o 1,2 procenta. S výjimkou Prahy a Středočeského kraje ale v žádném jiném regionu Česka průměrná mzda nepřesáhla 25 tisíc korun. Nejníže byl průměr mezd opět v Karlovarském kraji, a to 21 848 korun. Nejvýraznější meziroční nominální nárůst průměrných platů zaznamenali statistici ve Zlínském kraji, kde stouply o 3,7 procenta na 22 507 korun. 

Analytici v komentáři k odhadům upozornili, že růst mezd zpomalil ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Důvodem je ovšem především mimořádné vyplácení odměn v prvním čtvrtletí, kdy průměrná mzda stoupla meziročně o 3,3 procenta a po odečtení inflace o 3,1 procenta na 24 806 korun. 

Dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou

Ekonomické oživení je podle ekonomů evidentní, a tak si některé firmy mohou dovolit postupně zvyšovat platy. Stále ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. „Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 10 295 a 41 037 korunami,“ uvedli statistici. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoZájem zahraničních investorů o Česko klesá, rozhoduje i kvalita pobídek

Šedesát procent firem uvádí, že k rozvoji české ekonomiky přispívají i investiční pobídky. Čerpat ji plánuje také japonská Toyota Motor Manufacturing Czech, pro kterou se Česko stane jediným místem v Evropě, kde bude vyrábět elektromobily. Od státu má přislíbeno zhruba 1,5 miliardy korun. „Je to klíčová věc minimálně pro období, než se objem výroby navýší natolik, aby tato výroba byla zisková,“ uvedl její prezident Robert Kiml. V příštích třech letech hodlá firma nabrat až tisíc nových pracovníků. Své peníze chce vložit kupříkladu také německá společnost Daimler, mají jít do nového závodu v Chebu. Investice nových investorů, kteří v Česku ještě nejsou, ale klesají. „Investovaná částka je kolem dvaceti miliard korun, při vrcholech v letech 2006 až 2014 to bylo hodně přes 100 miliard,“ řekl výkonný ředitel Sdružení pro zahraniční investice Ondřej Votruba.
před 5 hhodinami

Zvýšil se počet lidí bez práce, zdůvodňuje Juchelka plánované snížení podpory

Vláda chce podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) snížit podporu v nezaměstnanosti, neboť vyšší podpora prosazená minulým kabinetem trh práce nerozhýbala a počet lidí bez práce se zvýšil. Juchelka to řekl poslancům při interpelacích. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že návrh zasazuje výši podpor do kontextu reálné situace na českém trhu práce. Vyšší podpora může motivovat lidi k delšímu setrvání na této dávce, dodala.
před 6 hhodinami

Kůrovec znovu sílí. Sucho a horko oslabily české lesy

České lesy znovu silně ohrožuje kůrovec. Kvůli letošnímu suchému a horkému počasí existuje riziko další kalamity, protože stromy jsou oslabené. Zaměstnanci lesních podniků proto porosty pravidelně kontrolují a vyhledávají napadené stromy, které následně těží. Pomáhají jim v tom také drony, díky nimž mohou snadno prohlédnout i těžko přístupné lokality.
před 10 hhodinami

Inspekce našla salmonelu v kuřecích paličkách z Lidlu

Kuřecí paličky z Rumunska, které odebrala Státní zemědělská a potravinářská inspekce ve strakonickém Lidlu, obsahovaly bakterie salmonely, sdělil v tiskové zprávě mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Pokud mají lidé výrobek doma v mrazáku, inspekce jim důrazně doporučuje maso nejíst. Bakterie způsobují salmonelózu, která se projevuje průjmy a zvracením.
před 10 hhodinami

Zdražování táhnou pohonné hmoty, potraviny zlevnily

Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu zrychlily meziroční růst na 1,9 procenta z červencových 1,7 procenta. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,3 procenta, potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Zdražily především pohonné hmoty, naopak potraviny zlevnily, například trvanlivé mléko a vepřové maso byly v srpnu meziročně levnější skoro o čtvrtinu a máslo téměř o dvě pětiny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali klíčová témata říjnových voleb

Za měsíc čekají voličky a voliče v Česku komunální a senátní volby. Právě ty komunální jsou nejvíce spojené s každodenním životem voličů – rozhoduje se v nich o dopravě, bydlení, školách, veřejném prostoru nebo například dostupnosti služeb. To, podle čeho lidé svůj hlas odevzdávají, se ale výrazně liší podle velikosti obce. O předvolebních tématech diskutovali v Událostech, komentářích předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO), místopředseda sněmovny Jiří Barták (Motoristé), člen sněmovního mandátového a imunitního výboru Radek Koten (SPD), místopředseda poslaneckého klubu ODS Jiří Havránek, předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová a předseda výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport Matěj Ondřej Havel (TOP 09). Diskusí provázela Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

VideoKomise musí mít peníze pod kontrolou, říká Jourová k pozastavení dotací Agrofertu

Evropská komise (EK) v pondělí oznámila, že se podle ní premiér Andrej Babiš (ANO) nachází v potenciálním střetu zájmů. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise a dnes zahraničně politická poradkyně prezidenta Petra Pavla Věra Jourová míní, že slabý moment svěřenského fondu, do něhož Babiš svěřil akcie holdingu Agrofert, je v otázce budoucnosti. „Komise se dívá na to, co se stane s těmi penězi v momentu, kdy přejdou do rukou dětí pana Babiše,“ uvedla v Interview ČT24. Dodala, že Komise má povinnost ty peníze hlídat a „mít opravdu dobře pod kontrolou, co se s nimi děje“. Podotkla, že by jako právnička souhlasila s tím, že to střet zájmů je, protože premiér „nerozptýlil pochybnosti, že není“. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 18 hhodinami

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
9. 9. 2026Aktualizováno9. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.