Průměrná mzda roste, většina Čechů na ni ale nedosáhne

Praha – Průměrná mzda v Česku roste nejrychleji za posledních pět let. Ve druhém čtvrtletí stoupla téměř o 600 korun na 25 500 korun. Díky velmi nízké inflaci si rodiny za vyšší příjmy mohou taky víc koupit. Příjmy zaměstnanců se podle statistiků zvýšily ve všech oborech. Nejvyšší výdělky zůstávají v Praze, kde ale roste mzda nejpomaleji z celé republiky, nejnižší jsou naopak v Karlovarském kraji. Dvě třetiny všech zaměstnanců v Česku ale na průměrný plat nedosáhnou.

Průměrná mzda v Česku vzrostla o 583 korun na 25 500 korun 

„Mzdy na trhu práce za druhé čtvrtletí nominálně vzrostly o 2,3 procenta a protože inflace je rekordně nízká – jen 0,2 procenta – tak reálně mzdy vzrostly o 2,1 procenta, což je hezké číslo,“ uvedl Dalibor Holý z Českého statistického úřadu. „Když to dáme do souvislosti s klesající nezaměstnaností a rostoucím počtem pracovních míst, je zjevné, že na českém trhu práce dochází k oživení,“ uvedl Holý, podle kterého jde však zatím o oživení křehké, protože od našich hlavních obchodních partnerů jako je Německo nepřichází příliš příznivé zprávy. Rovněž geopolitická situace ekonomice nesvědčí.

Průměrný růst mezd však neznamená, že dostal přidáno každý. „Díky pozitivnímu očekávání budoucího ekonomického vývoje firmy výrazně přidávají na klíčových pozicích, u nichž očekávají, že nejvíce přispějí k budoucím ziskům, a kde se zároveň správně obávají, že by jim schopného pracovníka mohla přetáhnout konkurence,“ uvedl odborník na řízení Daniel Soukup s tím, že jde například o technické specialisty či schopné obchodní manažery. 

Nejrychlejší růst mezd byl ale zaznamenán u nejnižších výdělků. Zaměstnanci v prvním decilu – tj. u lidé, kteří berou méně než 90 procent ostatních a více, než 10 procent nejchudších – si procentuálně polepšili nejvíce. „Je to díky zvýšení minimálních mezd. To má efekt nejen na ty, kteří berou přímo minimální mzdu, ale i na ta pásma těsně nad nimi, kterým bylo rovněž přidáno,“ uvedl Holý. Kolem mediánu byl růst mezd nejnižší.

Nejvýrazněji mzdy rostly v obchodě a opravách, významně si přilepšil i průmysl. Jen nepatrně ale stoupaly platy zaměstnancům ve vzdělávání.

image_592314
Zdroj: ČT24

Benefity opět na vzestupu – trendem jsou kurzy

Díky zlepšující se situaci firem přibývá i zaměstnaneckých benefitů, které v době recese firmy omezovaly. K těm tradičním - jako příspěvku na penzi nebo mobilnímu telefonu - přibývají třeba jazykové nebo odborné kurzy. Trendy vyplývají z nejnovějšího průzkumu ING Pojišťovny a Svazu průmyslu, do něhož se zapojilo celkem 171 firem z celého Česka.

Podle podnikatelských svazů se totiž benefity stávají důležitým kritériem pro výběr budoucího povolání. Uchazeči jsou prý navíc stále náročnější. „Ekonomika roste, což znamená, že se firmy opět, jako bylo zvykem před rokem 2008, začnou přetahovat o kvalitní zaměstnance a právě benefity budou těmi nástroji, které oni budou využívat,“ zmiňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Zatímco ještě před pár lety byly nejžádanější stravenky nebo služební automobil, v dnešní době je střídá vzdělávání. Jazykové nebo odborné kurzy už poskytuje 8 z deseti oslovených společností.

Firmy do vzdělání svých zaměstnanců průměrně investují dvě procenta ze svého obratu. Velké rozdíly jsou pak mezi jednotlivými pozicemi. Zatímco za proškolení řadového pracovníka platí zaměstnavatelé v průměru 3 500 ročně, na vzdělávání vrcholového manažera vynaloží skoro pětkrát víc.

Přestávka na jídlo
Zdroj: ČT24

Medián mezd u mužů je o čtyři tisíce vyšší než u žen

Medián mezd činil ve druhém čtvrtletí 21 385 korun, meziročně se tak zvýšil o dvě procenta. „Medián je mzda, kterou má zaměstnanec, který bere více než polovina ostatních zaměstnanců a méně než druhá polovina. Je tedy přesně uprostřed,“ doplnil Holý. Medián mužských mezd byl 23 182 korun, a byl tak skoro o 4 000 korun vyšší než u žen, kde činil 19 310 korun. 

Průměrná mzda v Praze? 33 122 korun

Nejvyšší průměrný výdělek si udrželi Pražané, kterým však platy stejně jako v 1. čtvrtletí rostly nejpomaleji. Průměrná mzda v hlavním městě se meziročně zvýšila o 1,4 procenta, tedy o 467 korun na 33 122 korun. Po odečtení inflace stoupla o 1,2 procenta. S výjimkou Prahy a Středočeského kraje ale v žádném jiném regionu Česka průměrná mzda nepřesáhla 25 tisíc korun. Nejníže byl průměr mezd opět v Karlovarském kraji, a to 21 848 korun. Nejvýraznější meziroční nominální nárůst průměrných platů zaznamenali statistici ve Zlínském kraji, kde stouply o 3,7 procenta na 22 507 korun. 

Analytici v komentáři k odhadům upozornili, že růst mezd zpomalil ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Důvodem je ovšem především mimořádné vyplácení odměn v prvním čtvrtletí, kdy průměrná mzda stoupla meziročně o 3,3 procenta a po odečtení inflace o 3,1 procenta na 24 806 korun. 

Dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou

Ekonomické oživení je podle ekonomů evidentní, a tak si některé firmy mohou dovolit postupně zvyšovat platy. Stále ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. „Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 10 295 a 41 037 korunami,“ uvedli statistici. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPivovary pod tlakem přeskupují své kapacity a opouští tradiční místa

Klesající spotřeba a rostoucí náklady, hlavně za energie či obalové materiály, nutí pivovary k úsporným krokům a opouštění místní tradice. Ve Velkém Březně na Ústecku, kde pivovar fungoval od osmnáctého století, se přestane vařit značka Březňák. Výroba se přesune do jiných podniků. Dopadne to na zhruba dvacítku zaměstnanců. Nedávno s podobným oznámením přišel také Ostravar, založený v roce 1897. Příští rok ukončí výrobu v Ostravě, dotkne se to zhruba 120 lidí. Produkce bude přesunuta na pražský Smíchov. Experti hovoří o tom, že pivní trh klesá a mladší generace dává přednost spíše nealkoholickým variantám. Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko ale věří, že se pivovary dokážou novým trendům přizpůsobit. Zavřít však musely i některé hospody, zvláště v menších městech a na vesnicích. Současný vývoj v konzumaci těší zejména lékaře.
před 5 hhodinami

VideoSněmovní výbory začaly projednávat návrh rozpočtu, přidáno může dostat sport

Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny projednal návrh státního rozpočtu na rok 2027. Ve druhém čtení chystají vládní strany přesuny v řádech maximálně několika miliard. Víc peněz by mohla na úkor jiné kapitoly dostat třeba Národní sportovní agentura, které v září kabinet schválil oproti letošku 200 milionů navíc. Schodek už poslanci měnit nemohou. O rozpočtu na obranu jednal i sněmovní výbor pro obranu. „Já bych ho hodnotil jako maximum možného. Je to rozpočet, který je nejvyšší v historii České republiky – 191 miliard. Z toho 145 miliard přímo pro Armádu České republiky,“ komentoval ho ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
před 16 hhodinami

Ministerstvo chce od půlky příštího roku zdražit mýtné pro nákladní auta

Ministerstvo dopravy chce od poloviny příštího roku zvýšit mýtné pro nákladní auta nad 3,5 tuny. Autobusů se zvyšování nedotkne. V nejrozšířenější kategorii kamionů nad dvanáct tun má vzrůst sazba na kilometr o 18,5 procenta na dálnicích a o 26,6 procenta na silnicích I. třídy. Cílem je přiblížit mýtné sazby pro těžká nákladní vozidla na úroveň sousedních států, uvedl resort. Návrh nařízení vlády poslal do meziresortního připomínkového řízení. Zdražení mýtného zaplatí koncoví zákazníci, míní dopravci.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoČína kvůli ekonomickým problémům zpřísní ochranu obchodního tajemství

Čína zpřísní ochranu obchodního tajemství před zahraničními firmami a jednotlivci. Opatření, která navrhlo ministerstvo obchodu, se mají vztahovat na případy ohrožující bezpečnost, suverenitu a hospodářské zájmy země. Posilování kontroly je i jedním z témat pátého pléna ústředního výboru vládnoucí komunistické strany, která bude v dalších dnech v Pekingu jednat o stranické disciplíně a možných změnách ve vedení. Jde navíc o poslední velké zasedání před obměnou vedení v příštím roce. Ekonomické problémy nutí Peking hledat nové příjmy, úřady proto zpřísňují zdanění výnosů ze zahraničního majetku.
včera v 10:08‌‌

Dlouhodobou péči bude potřebovat stále více lidí. Peníze si odkládá jen čtvrtina

Zatímco spoření na důchod mají dvě třetiny Čechů, peníze na zajištění péče ve stáří má vyčleněné jen zhruba čtvrtina, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos pro společnost ESG Senior Care. Ztráty soběstačnosti se přitom obávají téměř tři čtvrtiny lidí. Většina ale nemá jasno v tom, kdo se o ně v takovém případě postará. Počet lidí, kteří budou dlouhodobou péči potřebovat, podle odhadů výrazně vzroste. Už teď v domovech pro seniory chybí tisíce míst.
včera v 07:00‌‌

Vláda prodloužila regulaci cen paliv. Podpořila i novelu omezující pravomoci odvolacích soudů

Kabinet podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) prodloužil regulaci cen paliv do 30. listopadu. Opatření platí od 1. října, zahrnuje cenové stropy i sníženou daň na naftu. Ministři podpořili rovněž novelu omezující pravomoci odvolacích soudů. Kabinet schválil i koncesionářskou smlouvu na dostavbu dálnice D35 mezi Opatovcem v Pardubickém kraji a Mohelnicí v Olomouckém kraji. Ministři podpořili také návrh k zakotvení české koruny do ústavy podle předlohy poslanců koaličních SPD a Motoristů.
26. 10. 2026Aktualizováno26. 10. 2026‌‌

Microsoft nabídne dobrovolný odchod s odstupným 60 tisícům zaměstnanců

Americká společnost Microsoft nabídne dobrovolný odchod s odstupným zhruba 60 tisícům zaměstnanců, řekl agentuře AFP mluvčí společnosti. Technologický gigant se snaží snížit náklady, zatímco výrazně investuje do umělé inteligence (AI). Microsoft měl k 30. červnu po celém světě přibližně 223 tisíc zaměstnanců na plný úvazek, z toho 121 tisíc pracovalo v USA.
26. 10. 2026‌‌

VideoBez Ukrajinců se neobejdeme, hlásí firmy. Na jejich odchod nejsou připravené

Tři čtvrtiny tuzemských firem podle personalistů využívají zaměstnance z Ukrajiny. Na jejich případný návrat do vlasti připravené nejsou. Hospodářská komora uvádí, že stavebnictví nebo výroba by se bez nich neobešly. V Česku je jen v režimu dočasné ochrany skoro čtyři sta tisíc Ukrajinců. Dvě třetiny z nich pracují – nejčastěji právě ve výrobě nebo službách. „Aktuálně ti, kteří nepracují, jsou primárně děti,“ říká generální ředitelka Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková. Podle Eurostatu u každého druhého nicméně pozice neodpovídá jeho kvalifikaci.
26. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.