Průměrná mzda roste, většina Čechů na ni ale nedosáhne

Praha – Průměrná mzda v Česku roste nejrychleji za posledních pět let. Ve druhém čtvrtletí stoupla téměř o 600 korun na 25 500 korun. Díky velmi nízké inflaci si rodiny za vyšší příjmy mohou taky víc koupit. Příjmy zaměstnanců se podle statistiků zvýšily ve všech oborech. Nejvyšší výdělky zůstávají v Praze, kde ale roste mzda nejpomaleji z celé republiky, nejnižší jsou naopak v Karlovarském kraji. Dvě třetiny všech zaměstnanců v Česku ale na průměrný plat nedosáhnou.

Průměrná mzda v Česku vzrostla o 583 korun na 25 500 korun 

„Mzdy na trhu práce za druhé čtvrtletí nominálně vzrostly o 2,3 procenta a protože inflace je rekordně nízká – jen 0,2 procenta – tak reálně mzdy vzrostly o 2,1 procenta, což je hezké číslo,“ uvedl Dalibor Holý z Českého statistického úřadu. „Když to dáme do souvislosti s klesající nezaměstnaností a rostoucím počtem pracovních míst, je zjevné, že na českém trhu práce dochází k oživení,“ uvedl Holý, podle kterého jde však zatím o oživení křehké, protože od našich hlavních obchodních partnerů jako je Německo nepřichází příliš příznivé zprávy. Rovněž geopolitická situace ekonomice nesvědčí.

Průměrný růst mezd však neznamená, že dostal přidáno každý. „Díky pozitivnímu očekávání budoucího ekonomického vývoje firmy výrazně přidávají na klíčových pozicích, u nichž očekávají, že nejvíce přispějí k budoucím ziskům, a kde se zároveň správně obávají, že by jim schopného pracovníka mohla přetáhnout konkurence,“ uvedl odborník na řízení Daniel Soukup s tím, že jde například o technické specialisty či schopné obchodní manažery. 

Nejrychlejší růst mezd byl ale zaznamenán u nejnižších výdělků. Zaměstnanci v prvním decilu – tj. u lidé, kteří berou méně než 90 procent ostatních a více, než 10 procent nejchudších – si procentuálně polepšili nejvíce. „Je to díky zvýšení minimálních mezd. To má efekt nejen na ty, kteří berou přímo minimální mzdu, ale i na ta pásma těsně nad nimi, kterým bylo rovněž přidáno,“ uvedl Holý. Kolem mediánu byl růst mezd nejnižší.

Nejvýrazněji mzdy rostly v obchodě a opravách, významně si přilepšil i průmysl. Jen nepatrně ale stoupaly platy zaměstnancům ve vzdělávání.

image_592314
Zdroj: ČT24

Benefity opět na vzestupu – trendem jsou kurzy

Díky zlepšující se situaci firem přibývá i zaměstnaneckých benefitů, které v době recese firmy omezovaly. K těm tradičním - jako příspěvku na penzi nebo mobilnímu telefonu - přibývají třeba jazykové nebo odborné kurzy. Trendy vyplývají z nejnovějšího průzkumu ING Pojišťovny a Svazu průmyslu, do něhož se zapojilo celkem 171 firem z celého Česka.

Podle podnikatelských svazů se totiž benefity stávají důležitým kritériem pro výběr budoucího povolání. Uchazeči jsou prý navíc stále náročnější. „Ekonomika roste, což znamená, že se firmy opět, jako bylo zvykem před rokem 2008, začnou přetahovat o kvalitní zaměstnance a právě benefity budou těmi nástroji, které oni budou využívat,“ zmiňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Zatímco ještě před pár lety byly nejžádanější stravenky nebo služební automobil, v dnešní době je střídá vzdělávání. Jazykové nebo odborné kurzy už poskytuje 8 z deseti oslovených společností.

Firmy do vzdělání svých zaměstnanců průměrně investují dvě procenta ze svého obratu. Velké rozdíly jsou pak mezi jednotlivými pozicemi. Zatímco za proškolení řadového pracovníka platí zaměstnavatelé v průměru 3 500 ročně, na vzdělávání vrcholového manažera vynaloží skoro pětkrát víc.

Přestávka na jídlo
Zdroj: ČT24

Medián mezd u mužů je o čtyři tisíce vyšší než u žen

Medián mezd činil ve druhém čtvrtletí 21 385 korun, meziročně se tak zvýšil o dvě procenta. „Medián je mzda, kterou má zaměstnanec, který bere více než polovina ostatních zaměstnanců a méně než druhá polovina. Je tedy přesně uprostřed,“ doplnil Holý. Medián mužských mezd byl 23 182 korun, a byl tak skoro o 4 000 korun vyšší než u žen, kde činil 19 310 korun. 

Průměrná mzda v Praze? 33 122 korun

Nejvyšší průměrný výdělek si udrželi Pražané, kterým však platy stejně jako v 1. čtvrtletí rostly nejpomaleji. Průměrná mzda v hlavním městě se meziročně zvýšila o 1,4 procenta, tedy o 467 korun na 33 122 korun. Po odečtení inflace stoupla o 1,2 procenta. S výjimkou Prahy a Středočeského kraje ale v žádném jiném regionu Česka průměrná mzda nepřesáhla 25 tisíc korun. Nejníže byl průměr mezd opět v Karlovarském kraji, a to 21 848 korun. Nejvýraznější meziroční nominální nárůst průměrných platů zaznamenali statistici ve Zlínském kraji, kde stouply o 3,7 procenta na 22 507 korun. 

Analytici v komentáři k odhadům upozornili, že růst mezd zpomalil ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Důvodem je ovšem především mimořádné vyplácení odměn v prvním čtvrtletí, kdy průměrná mzda stoupla meziročně o 3,3 procenta a po odečtení inflace o 3,1 procenta na 24 806 korun. 

Dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou

Ekonomické oživení je podle ekonomů evidentní, a tak si některé firmy mohou dovolit postupně zvyšovat platy. Stále ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. „Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 10 295 a 41 037 korunami,“ uvedli statistici. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 5 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
včera v 13:58

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
včera v 12:22

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
včera v 06:59

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
včera v 06:00

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
včera v 05:01

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...