Průměrná mzda roste, většina Čechů na ni ale nedosáhne

Praha – Průměrná mzda v Česku roste nejrychleji za posledních pět let. Ve druhém čtvrtletí stoupla téměř o 600 korun na 25 500 korun. Díky velmi nízké inflaci si rodiny za vyšší příjmy mohou taky víc koupit. Příjmy zaměstnanců se podle statistiků zvýšily ve všech oborech. Nejvyšší výdělky zůstávají v Praze, kde ale roste mzda nejpomaleji z celé republiky, nejnižší jsou naopak v Karlovarském kraji. Dvě třetiny všech zaměstnanců v Česku ale na průměrný plat nedosáhnou.

Průměrná mzda v Česku vzrostla o 583 korun na 25 500 korun 

„Mzdy na trhu práce za druhé čtvrtletí nominálně vzrostly o 2,3 procenta a protože inflace je rekordně nízká – jen 0,2 procenta – tak reálně mzdy vzrostly o 2,1 procenta, což je hezké číslo,“ uvedl Dalibor Holý z Českého statistického úřadu. „Když to dáme do souvislosti s klesající nezaměstnaností a rostoucím počtem pracovních míst, je zjevné, že na českém trhu práce dochází k oživení,“ uvedl Holý, podle kterého jde však zatím o oživení křehké, protože od našich hlavních obchodních partnerů jako je Německo nepřichází příliš příznivé zprávy. Rovněž geopolitická situace ekonomice nesvědčí.

Průměrný růst mezd však neznamená, že dostal přidáno každý. „Díky pozitivnímu očekávání budoucího ekonomického vývoje firmy výrazně přidávají na klíčových pozicích, u nichž očekávají, že nejvíce přispějí k budoucím ziskům, a kde se zároveň správně obávají, že by jim schopného pracovníka mohla přetáhnout konkurence,“ uvedl odborník na řízení Daniel Soukup s tím, že jde například o technické specialisty či schopné obchodní manažery. 

Nejrychlejší růst mezd byl ale zaznamenán u nejnižších výdělků. Zaměstnanci v prvním decilu – tj. u lidé, kteří berou méně než 90 procent ostatních a více, než 10 procent nejchudších – si procentuálně polepšili nejvíce. „Je to díky zvýšení minimálních mezd. To má efekt nejen na ty, kteří berou přímo minimální mzdu, ale i na ta pásma těsně nad nimi, kterým bylo rovněž přidáno,“ uvedl Holý. Kolem mediánu byl růst mezd nejnižší.

Nejvýrazněji mzdy rostly v obchodě a opravách, významně si přilepšil i průmysl. Jen nepatrně ale stoupaly platy zaměstnancům ve vzdělávání.

image_592314
Zdroj: ČT24

Benefity opět na vzestupu – trendem jsou kurzy

Díky zlepšující se situaci firem přibývá i zaměstnaneckých benefitů, které v době recese firmy omezovaly. K těm tradičním - jako příspěvku na penzi nebo mobilnímu telefonu - přibývají třeba jazykové nebo odborné kurzy. Trendy vyplývají z nejnovějšího průzkumu ING Pojišťovny a Svazu průmyslu, do něhož se zapojilo celkem 171 firem z celého Česka.

Podle podnikatelských svazů se totiž benefity stávají důležitým kritériem pro výběr budoucího povolání. Uchazeči jsou prý navíc stále náročnější. „Ekonomika roste, což znamená, že se firmy opět, jako bylo zvykem před rokem 2008, začnou přetahovat o kvalitní zaměstnance a právě benefity budou těmi nástroji, které oni budou využívat,“ zmiňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Zatímco ještě před pár lety byly nejžádanější stravenky nebo služební automobil, v dnešní době je střídá vzdělávání. Jazykové nebo odborné kurzy už poskytuje 8 z deseti oslovených společností.

Firmy do vzdělání svých zaměstnanců průměrně investují dvě procenta ze svého obratu. Velké rozdíly jsou pak mezi jednotlivými pozicemi. Zatímco za proškolení řadového pracovníka platí zaměstnavatelé v průměru 3 500 ročně, na vzdělávání vrcholového manažera vynaloží skoro pětkrát víc.

Přestávka na jídlo
Zdroj: ČT24

Medián mezd u mužů je o čtyři tisíce vyšší než u žen

Medián mezd činil ve druhém čtvrtletí 21 385 korun, meziročně se tak zvýšil o dvě procenta. „Medián je mzda, kterou má zaměstnanec, který bere více než polovina ostatních zaměstnanců a méně než druhá polovina. Je tedy přesně uprostřed,“ doplnil Holý. Medián mužských mezd byl 23 182 korun, a byl tak skoro o 4 000 korun vyšší než u žen, kde činil 19 310 korun. 

Průměrná mzda v Praze? 33 122 korun

Nejvyšší průměrný výdělek si udrželi Pražané, kterým však platy stejně jako v 1. čtvrtletí rostly nejpomaleji. Průměrná mzda v hlavním městě se meziročně zvýšila o 1,4 procenta, tedy o 467 korun na 33 122 korun. Po odečtení inflace stoupla o 1,2 procenta. S výjimkou Prahy a Středočeského kraje ale v žádném jiném regionu Česka průměrná mzda nepřesáhla 25 tisíc korun. Nejníže byl průměr mezd opět v Karlovarském kraji, a to 21 848 korun. Nejvýraznější meziroční nominální nárůst průměrných platů zaznamenali statistici ve Zlínském kraji, kde stouply o 3,7 procenta na 22 507 korun. 

Analytici v komentáři k odhadům upozornili, že růst mezd zpomalil ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Důvodem je ovšem především mimořádné vyplácení odměn v prvním čtvrtletí, kdy průměrná mzda stoupla meziročně o 3,3 procenta a po odečtení inflace o 3,1 procenta na 24 806 korun. 

Dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou

Ekonomické oživení je podle ekonomů evidentní, a tak si některé firmy mohou dovolit postupně zvyšovat platy. Stále ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. „Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 10 295 a 41 037 korunami,“ uvedli statistici. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
před 10 hhodinami

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 22 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
21. 2. 2026

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
21. 2. 2026
Načítání...