Průměrná mzda roste, většina Čechů na ni ale nedosáhne

Praha – Průměrná mzda v Česku roste nejrychleji za posledních pět let. Ve druhém čtvrtletí stoupla téměř o 600 korun na 25 500 korun. Díky velmi nízké inflaci si rodiny za vyšší příjmy mohou taky víc koupit. Příjmy zaměstnanců se podle statistiků zvýšily ve všech oborech. Nejvyšší výdělky zůstávají v Praze, kde ale roste mzda nejpomaleji z celé republiky, nejnižší jsou naopak v Karlovarském kraji. Dvě třetiny všech zaměstnanců v Česku ale na průměrný plat nedosáhnou.

Průměrná mzda v Česku vzrostla o 583 korun na 25 500 korun 

„Mzdy na trhu práce za druhé čtvrtletí nominálně vzrostly o 2,3 procenta a protože inflace je rekordně nízká – jen 0,2 procenta – tak reálně mzdy vzrostly o 2,1 procenta, což je hezké číslo,“ uvedl Dalibor Holý z Českého statistického úřadu. „Když to dáme do souvislosti s klesající nezaměstnaností a rostoucím počtem pracovních míst, je zjevné, že na českém trhu práce dochází k oživení,“ uvedl Holý, podle kterého jde však zatím o oživení křehké, protože od našich hlavních obchodních partnerů jako je Německo nepřichází příliš příznivé zprávy. Rovněž geopolitická situace ekonomice nesvědčí.

Průměrný růst mezd však neznamená, že dostal přidáno každý. „Díky pozitivnímu očekávání budoucího ekonomického vývoje firmy výrazně přidávají na klíčových pozicích, u nichž očekávají, že nejvíce přispějí k budoucím ziskům, a kde se zároveň správně obávají, že by jim schopného pracovníka mohla přetáhnout konkurence,“ uvedl odborník na řízení Daniel Soukup s tím, že jde například o technické specialisty či schopné obchodní manažery. 

Nejrychlejší růst mezd byl ale zaznamenán u nejnižších výdělků. Zaměstnanci v prvním decilu – tj. u lidé, kteří berou méně než 90 procent ostatních a více, než 10 procent nejchudších – si procentuálně polepšili nejvíce. „Je to díky zvýšení minimálních mezd. To má efekt nejen na ty, kteří berou přímo minimální mzdu, ale i na ta pásma těsně nad nimi, kterým bylo rovněž přidáno,“ uvedl Holý. Kolem mediánu byl růst mezd nejnižší.

Nejvýrazněji mzdy rostly v obchodě a opravách, významně si přilepšil i průmysl. Jen nepatrně ale stoupaly platy zaměstnancům ve vzdělávání.

image_592314
Zdroj: ČT24

Benefity opět na vzestupu – trendem jsou kurzy

Díky zlepšující se situaci firem přibývá i zaměstnaneckých benefitů, které v době recese firmy omezovaly. K těm tradičním - jako příspěvku na penzi nebo mobilnímu telefonu - přibývají třeba jazykové nebo odborné kurzy. Trendy vyplývají z nejnovějšího průzkumu ING Pojišťovny a Svazu průmyslu, do něhož se zapojilo celkem 171 firem z celého Česka.

Podle podnikatelských svazů se totiž benefity stávají důležitým kritériem pro výběr budoucího povolání. Uchazeči jsou prý navíc stále náročnější. „Ekonomika roste, což znamená, že se firmy opět, jako bylo zvykem před rokem 2008, začnou přetahovat o kvalitní zaměstnance a právě benefity budou těmi nástroji, které oni budou využívat,“ zmiňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Zatímco ještě před pár lety byly nejžádanější stravenky nebo služební automobil, v dnešní době je střídá vzdělávání. Jazykové nebo odborné kurzy už poskytuje 8 z deseti oslovených společností.

Firmy do vzdělání svých zaměstnanců průměrně investují dvě procenta ze svého obratu. Velké rozdíly jsou pak mezi jednotlivými pozicemi. Zatímco za proškolení řadového pracovníka platí zaměstnavatelé v průměru 3 500 ročně, na vzdělávání vrcholového manažera vynaloží skoro pětkrát víc.

Přestávka na jídlo
Zdroj: ČT24

Medián mezd u mužů je o čtyři tisíce vyšší než u žen

Medián mezd činil ve druhém čtvrtletí 21 385 korun, meziročně se tak zvýšil o dvě procenta. „Medián je mzda, kterou má zaměstnanec, který bere více než polovina ostatních zaměstnanců a méně než druhá polovina. Je tedy přesně uprostřed,“ doplnil Holý. Medián mužských mezd byl 23 182 korun, a byl tak skoro o 4 000 korun vyšší než u žen, kde činil 19 310 korun. 

Průměrná mzda v Praze? 33 122 korun

Nejvyšší průměrný výdělek si udrželi Pražané, kterým však platy stejně jako v 1. čtvrtletí rostly nejpomaleji. Průměrná mzda v hlavním městě se meziročně zvýšila o 1,4 procenta, tedy o 467 korun na 33 122 korun. Po odečtení inflace stoupla o 1,2 procenta. S výjimkou Prahy a Středočeského kraje ale v žádném jiném regionu Česka průměrná mzda nepřesáhla 25 tisíc korun. Nejníže byl průměr mezd opět v Karlovarském kraji, a to 21 848 korun. Nejvýraznější meziroční nominální nárůst průměrných platů zaznamenali statistici ve Zlínském kraji, kde stouply o 3,7 procenta na 22 507 korun. 

Analytici v komentáři k odhadům upozornili, že růst mezd zpomalil ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Důvodem je ovšem především mimořádné vyplácení odměn v prvním čtvrtletí, kdy průměrná mzda stoupla meziročně o 3,3 procenta a po odečtení inflace o 3,1 procenta na 24 806 korun. 

Dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou

Ekonomické oživení je podle ekonomů evidentní, a tak si některé firmy mohou dovolit postupně zvyšovat platy. Stále ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. „Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 10 295 a 41 037 korunami,“ uvedli statistici. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
před 9 hhodinami

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
před 23 hhodinami

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
13. 7. 2026

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Volkswagen uvažuje o zrušení dalších 50 tisíc míst, píší média

Automobilový koncern Volkswagen by mohl v příštích letech propustit dalších padesát tisíc zaměstnanců. V interním rozhovoru zveřejněném na firemním intranetu to uvedl šéf koncernu Oliver Blume, napsaly agentura Reuters nebo časopis Der Spiegel. Už dříve padlo rozhodnutí o propuštění padesáti tisíc lidí do roku 2030. Celkem by tak o práci v příštích letech přišlo sto tisíc lidí. O tomto počtu propuštěných už dříve s odvoláním na své zdroje informoval web listu Manager Magazin.
13. 7. 2026

Výroba traktorů Zetor opouští Česko, v Evropě se firmě nevyplatí

Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors ukončuje po 80 letech výrobu traktorů v Brně. Produkci přesouvá do Indie, výroba v Evropě je podle vedení firmy neefektivní. V Brně zůstane centrála společnosti, vývojové centrum, vzniká obchod s náhradními díly a distribuční centrum. Ukončení výroby se dotkne 33 lidí, informovala firma.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.