Třebíč – Evropská dotace proměnila ruinu ve výstavní hotel. Peníze z Regionálního operačního programu Jihovýchod dostali majitelé i přesto, že nebývá příliš běžné přidělovat dotace z EU soukromníkům. Pomohlo jim k tomu to, že hotel stojí v třebíčském židovském městě, které je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, i to, že hotel v regionu, který trápí více než desetiprocentní nezaměstnanost, vytvořil nová pracovní místa.
Rekonstrukce bývalého chudobince a pozdější sirkárny určené k demolici vyšla zhruba na 30 milionů korun. 16,5 milionu zaplatila Evropská unie, zbytek doplatili majitelé z vlastních zdrojů i z bankovního úvěru. „Kupovali jsme ho proto, že jsme přátelé historie, tyto věci nás vždycky zajímaly, a je to tak trošku i seberealizace, snaha něco dokázat, vytáhnout z minulosti něco, co chátrá a co by se dalo zachovat pro budoucnost. A je v tom i trošku kus bláznovství,“ řekl majitel hotelu Josef Pošvař. Do rekonstrukce a provozování hotelu se pustil společně se svou ženou a dětmi.
Co pomohlo Pošvařovým k dotaci?
„To, že je to v městě Třebíči, že se jedná o městskou památkovou zónu, že hotel je vyhlášen kulturní nemovitou památkou, že vytvoří pracovní místa,“ vysvětlila mluvčí rady regionu soudržnosti Jihovýchod Kateřina Kurková.
Zachránit se tak podařilo historický klenot. „Tento dům patřil mezi vůbec největší domovní komplexy celého bývalého židovského ghetta. Jeho historie je velice stará a těmi úplnými kořeny sahá až někam do 15. století,“ uvedl třebíčský historik Rudolf Fišer.
Dům je koncipován jako zazděná židovská ulice mezi sedmi různě členěnými domy. „Je mimořádný tím, že vlastně v sobě soustřeďuje to charakteristické, proč byla vlastně židovská čtvrť zapsána do seznamu UNESCO, to znamená takovou tu bizarnost, malebnost, prorůstání do těch prostor vzájemně do sebe a podobně,“ upozornil městský architekt Lubor Herzán.
Do hotelu jako do muzea
Prohlédnout si historické prostory hotelu mohou nejen ubytovaní hosté, ale všichni turisté, kteří do Třebíče přijedou. Majitelé totiž zpřístupnili také prostory, kde dříve prováděli židé rituální náboženskou očistu v takzvané lázni mikve. Voda do ní přitéká z pramene ve skále ve vedlejší hotelové místnosti. „Musí tam být pramenitá voda, což tady je, musí mít minimální objem 762 litry a musí umožňovat, aby se tam dospělý jedinec ponořil a mohl se nábožensky očistit,“ popsal náležitosti rituální lázně Fišer.
Židovská čtvrť je tvořena 123 domy, které jejich majitelé postupně opravují. Všechny byly ve velmi špatném stavu a jen díky příchodu listopadu 1989 unikly plánované demolici. Jinak by už i na místě dnešního unikátního hotelu mohl stát panelový dům.
