Praha – Bulharský ČEZ čelí masivním protestům proti vysokým cenám elektřiny v zemi. Včerejších demonstrací ve dvou desítkách měst se zúčastnily desítky tisíc lidí. Lidé na protest hromadně pálí faktury a v plamenech se ocitla i dvě vozidla rakouské energetické firmě ENV. Dnes navíc zahájily bulharské úřady kontroly v distribučních firmách – jednu vlastní právě ČEZ. Prověrky by mohly vést až ke ztrátě licence. ČEZ už letos o licenci přišel v Albánii.
Prokletý Balkán: Po Albánii hrozí ČEZu ztráta licence i v Bulharsku
Společnost ČEZ koupila podíl ve třech distribučních firmách od bulharské vlády v roce 2004, za 67procentní podíl zaplatila necelých devět miliard korun. Bulharský ČEZ zásobuje elektřinou přes čtvtinu obyvatel země, energii dodává více než dvěma milionům zákazníků na západě Bulharska včetně hlavního města Sofie. V zemi pak působí ještě dva další distributoři energie, česká společnost Energo-Pro a rakouský EVN. Kromě toho vlastní ČEZ v Bulharsku také elektrárnu ve Varně.
V posledních letech se však potýká s problémy ohledně ceny elektřiny, které vyvrcholily letos. Kvůli vysokým cenám elektřiny proběhlo po celém Bulharsku několik protestů. Nespokojení demonstranti se dožadovali, aby vláda zveřejnila smlouvy s rakouskou EVN a ČEZem, navíc jim vadily vysoké faktury za elektřinu, které se prý za leden nejméně zdvojnásobily. Energetické firmy ale vyšší částky vysvětlovaly jednak chladnější zimou a pak také delším fakturačním obdobím vzhledem k vánočním svátkům - to se z 28 dní prodloužilo na 40.
ČEZ přitom v roce 2008 kvůli cenám elektřiny podal pět soudních žalob, jednu arbitrážní stížnost a také stížnost k antimonopolnímu úřadu. Firmě se nelíbilo, že musí dodávat energii za předem stanovenou cenu, ta je prý ale příliš nízká a nepokrývá náklady. Jenomže v roce 2010 bulharský regulátor DKEVR firmě naopak udělil vysokou pokutu za porušení licence - zahraniční společnosti si prý za elektřinu účtují příliš.
V Bulharsku měla se státem problémy i německá energetická firma E.ON – ta dostala v roce 2011 pokutu skoro 40 milionů korun za zneužívání dominantní pozice na trhu s elektřinou. E.ON podobně jako ČEZ vlastnil distribuční společnost, déle než rok ale odmítal dodávat elektrický proud do závodu, jehož předchozí majitel neplatil účty, což bylo podle bulharské komise pro ochranu konkurence porušením pravidel hospodářské soutěže. Loni pak E.ON svůj podíl v Bulharsku prodal české firmě Energo-Pro za 2,4 miliardy korun. Tato svitavská firma, kterou vlastní Jaromír Tesař a Jiří Krušina, tak ovládá asi pětinu trhu s distribucí elektřiny. Dalších zhruba 31 procent pak má energetická skupina ČEZ.
Bulhaři pálí účty za elektřinu a zapalují auta
Ceny elektřiny jsou v zemi politicky velmi citlivé téma, neboť si každý měsíc ukusují značnou část z platů a důchodů Bulharů. Bulharsko je nejchudší země v rámci EU - podle hospodářského týdeníku Capital si mohou obyvatele za minimální mzdu (3 400 Kč) nakoupit asi desetkrát méně elektřiny než třeba lidé ve Francii.
Letošních protestů se nejdříve účastnily stovky lidí, včera už to ale byly desetitisíce ve více než dvaceti městech. Lidé pálili své účty za elektřinu a kladivy rozbíjeli elektroměry, v hlavním městě Sofii došlo i na srážky demonstrantů s policií. Během protestů také demonstranti zapálili několik aut rakouské energetické společnosti EVN.
Podle českého velvyslance v Sofii Pavla Vacka tyto protesty sílí, postupně se však mění jejich charakter. Původně je pořádaly krajně nacionalistické strany, teď se prý ale nespokojenost přesouvá k celkovým poměrům v zemi i proti vládě.
ČEZ „kolonizátorem“
V Bulharsku se totiž blíží volby, proto je drahá elektrická energie lákavým politickým tématem. Socialistická opozice už se hlasitě vyslovila pro vyvlastnění zahraničních distributorů – prý za tržní ceny, na to ale chybějí v rozpočtu peníze. Kritika zahraničních investorů je oblíbeným tématem i nacionalistických stran – krajně pravicový Útok už dříve vyzýval, aby se země osvobodila od „nových kolonizátorů“, čímž myslela právě zahraniční investory.
Premiér Bojko Borisov je v kleštích, protože důvěra v jeho středopravý kabinet kvůli úsporným opatřením a nízkým platům neustále klesá. Analytici proto varují, že by mohl podlehnout nátlaku ulice – ostatně už v roce 2010 totiž nevyloučil možnost znárodnění. Tehdy zahraničním společnostem vytýkal, že dosud nevyplatily dividendu – o firmách mluvil jako o „zbojnících“.
Albánské dobrodružství míří k arbitráži
Situace v Bulharsku se tak pomalu začíná blížit Albánii, také tam vlastnil ČEZ od roku 2008 distributora elektřiny, letos ale o licenci přišel. V posledních letech se totiž společnost dostala do konfliktu se státem právě kvůli cenám, začátkem roku 2012 tamní regulátor zvýšil ceny elektřiny o 91 procent, tyto náklady ale zároveň zakázal distributorovi, tedy albánské divizi ČEZu, promítnout do koncové ceny zákazníkům – společnost tak začala prodělávat. Firma se navíc v Albánii potýkala s neplatiči, loni sáhla ke krajnímu řešení a odpojila od proudu hlavní vodárny v zemi; soud ale hned další den přikázal dodávky elektřiny obnovit.
V prosinci pak ČEZ oznámil prodej albánské divize, vláda ovšem uvedla, že hodlá prodeji firmy zabránit. Zároveň oznámila, že ČEZ dluží v Albánii zhruba miliardu dolarů (asi 19 miliard korun) – tento dluh ČEZ neuznává, protože prý stát nevysvětlit, z jakých položek se dluh skládá. O licenci přišel letos 21. ledna, v reakci na toto rozhodnutí pak zahájila mezinárodní arbitráž kvůli ochraně investic, kde po Albánii žádá zhruba pět miliard korun.
Podle nejnovějších údajů Evropského energetického portálu jsou ceny elektřiny v Bulharsku nejnižší v celé EU. Včetně všech poplatků a daní zaplatí tamní domácnosti za jednu megawatthodinu 2 135 korun. Bulharsko je ovšem zároveň nejchudší zemí EU - nízká cena energie tak lépe vynikne ve srovnání se sousedním Rumunskem, to je druhou nejchudší zemí v unii, za jednu megawatthodinu tam ale zaplatí 2 722 korun. V Česku platí domácnosti asi 3 375 korun, vůbec nejvíc pak zaplatí Dánové, kde je megawatthodina zhruba dvakrát dražší než u nás.