Praha – Příprava takzvaných karet sociálních systémů nyní pokračuje výběrem vhodné finanční instituce. Banky či bankovní konsorcia mají do konce měsíce možnost předložit ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) své nabídky do soutěže. MPSV chce mít dvanáctiletou smlouvu s vítězem tendru podepsanou do konce září tak, aby karty mohly být od prvního ledna příštího roku distribuovány mezi tři miliony občanů, kteří nyní pobírají některou z dvaceti sociálních dávek vyplácených v ČR.
Pro ministerstvo bude při výběru vítěze tendru důležitým kritériem především množství bankomatů, které přihlášený do systému zapojí, ale také co nejnižší výše poplatků. Lidé by navíc plastikovou kartu měli dostat zadarmo. Jeden výběr z bankomatu ke každé sociální dávce či příspěvku by měl být bez poplatku. Stát by za provozování systému dávek a karet neměl vybrané bance nic platit z rozpočtu.
Karta sociálního systému je součástí ministerského projektu jednotného inkasního místa. První náměstek ministra práce a sociálních věcí Vladimír Šiška dnes připomněl, že v současnosti mají výplaty nejrůznějších dávek vlastní systémy, které spolu nespolupracují. Podle plánů ministerstva má jejich sjednocení přinést v rámci přímých nákladů úsporu jedné miliardy korun.
Obchodníci zavedení sociálních karet vítají
Na zavedení karty pozitivně reagují také obchodníci. „Obchodníci a provozovatelé restauračních zařízení jsou této aktivitě nakloněni, neboť zavedení této karty pro ně může představovat rozšíření jejich obchodních aktivit,“ uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR) Zdeněk Juračka.
V současnosti se v ČR nachází více než tři miliony příjemců dávek včetně důchodců. U některých sledovaných dávek, tedy především u příspěvků v hmotné nouzi, mají karty umožnit ve spolupráci s daňovou správou i sledování, za co příjemce dávky své peníze utratil, a případně jej penalizovat, například za nákup alkoholických nápojů.
Třeba důchodci by pak mohli plastikovou kartu, ekvivalent bankovní platební karty, používat také jako identifikační kartičku a získávat na jejím základě nejrůznější slevy. Navíc příjemci některých typů adresných dávek nebudou moci kartou platit například v hernách či barech. Zabránit by se tak mělo neúčelnému vynakládání peněz v rozsahu stovek milionů korun, dodal Šiška.
Nyní dávky v hmotné nouzi, kterých se to především týká, představují okolo tří set miliard korun v celkovém objemu 417 miliard různých příspěvků. Od zavedení karet si ministerstvo slibuje, že se mu z této částky podaří přesunout z oběhu do bezhotovostního styku až 200 miliard korun.
