Nová vláda musí zásadně posunout klíčové oblasti pro průmyslovou otevřenou ekonomiku, jako jsou infrastruktura, inovace, digitalizace, trh práce a vzdělávání. Vyplývá to z programového prohlášení Svazu průmyslu a dopravy, které svaz představil zástupcům hnutí ANO a předsedům politických stran. Mimo by neměla zůstávat ani příprava na euro. Hlavním problémem je však podle prezidenta svazu Jaroslava Hanáka stavební legislativa, jejíž změna by přispěla ke zrychlení výstavby dopravní infrastruktury.
Přijetí eura, dálnice a méně zákonů. Průmyslníci zveřejnili své požadavky na novou vládu
Svaz chce také dostat českou ekonomiku mezi 20 nejvyspělejších do pěti až šesti let. „Chceme navázat na naši jarní aktivitu, kdy jsme s našimi odborníky ze svazu definovali priority pro další rozvoj české ekonomiky. Seznámili jsme s nimi před volbami všechny politické strany, které podle průzkumů měly šanci dostat se do Poslanecké sněmovny. Stejně tak chceme obeznámit novou vládu s naším programovým prohlášením,“ uvedl Hanák.
Česká republika je podle poslední zprávy Světové banky Doing Business 30. nejrozvinutější světovou ekonomikou. V řadě dílčích ukazatelů, jako je třeba infrastruktura, je ale pozice Česka horší. Vedle ní země zaostává v inovacích, digitalizaci nebo ve vzdělávání. Svaz proto vyzývá vládu, aby vytvořila podmínky pro posun ekonomického potenciálu země.
Základním pravidlem u všech opatření na podporu ekonomického růstu musí být podle svazu stabilita podnikatelského prostředí a vymahatelnost práva. Je proto třeba důsledně zrevidovat právní normy, omezit jejich počet a zjednodušit je.
Stát by se měl tedy zasadit o to, aby tuzemské školství reagovalo na potřeby trhu práce. Nezbytná je také reforma institucí, které zajišťují finanční podporu exportérům.
Nastal čas stanovit podmínky definitivního vstupu Česka do eurozóny
„V neposlední řadě je již nejvyšší čas stanovit podmínky, za kterých Česko vydá definitivní rozhodnutí o konkrétním termínu vstupu do systému ERM 2 a následně do eurozóny,“ upozornil viceprezident svazu Radek Špicar. Česko se zavázalo k přijetí eura už při vstupu do Evropské unie v roce 2004.
Podle Špicara hraje roli, že Česko je zahraničně a proexportně orientované. „Je důležité, aby nová vláda byla aktivní v ekonomické diplomacii, nepřipustila jakékoli zpochybňování našeho členství v EU a dokázala v Bruselu účinně bojovat za naše národní zájmy,“ podotkl.
Špicar připomněl i brexit a vítězství proevropských lídrů ve Francii a Německu. „Nechceme stát mimo hlavní rozhodovací procesy,“ podotkl.
V Česku se vedou debaty o přijetí eura již delší dobu. Končící vláda několikrát deklarovala, že v tomto volebním období termín přijetí eura nestanoví. Premiér v demisi Bohuslav Sobotka (ČSSD) dříve zastával názor, že by Česká republika termín neměla stanovovat, dokud nezlepší stav veřejných financí a nezvýší životní úroveň v zemi ve vztahu k vyspělým státům EU.
Euro
Z květnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že v české společnosti přetrvává převážně odmítavý postoj k přijetí eura. Proti zavedení jednotné evropské měny je 69 procent Čechů, naopak 24 procent lidí by korunu za euro vyměnilo, zbytek neví. Společnou evropskou měnu v současnosti používá 19 států.