New York - Fitch Ratings už jako druhá renomovaná ratingová agentura připravila Velkou Británii o prestižní úvěrovou známku. Z nejvyššího možného stupně AAA tak Fitch svůj rating snížila o jeden stupeň na AA+. Důvodem je zhoršení výhledu britské ekonomiky a veřejných financí země. Další zprávou z Británie je i pokračující nevole země akceptovat zdanění finančích transakcí - proti plánu zahájili Britové právní kroky.
Agentura upozornila zemi už minulý měsíc, že jí nejvyšší rating zřejmě do konce dubna zhorší. Varovala, že dluh země roste rychleji, než se očekávalo, a navíc se zhoršily vyhlídky ekonomického růstu.
Jako první ze tří velkých světových agentur snížila Británii rating Moody's, a to v únoru. Tehdy to zdůvodnila slabým výkonem ekonomiky, která v posledním loňském čtvrtletí zaznamenala pokles o 0,3 procenta, a ohrožením fiskálních cílů kabinetu Davida Camerona.
Fitch: Británie si i tak vede velmi dobře
Po Spojených státech a Francii je tak Británie třetí velkou vyspělou ekonomikou, které v posledních letech nejméně jedna hlavní agentura odebrala nejvyšší možný rating. Ovšem Británie je na tom podle Fitch stále velmi dobře: „Navzdory statusu AAA se v ratingu AA+ odráží mimořádně silný úvěrový profil Británie.“ Nový rating má stabilní výhled, což znamená, že agentura neuvažuje v dohledné době o jeho změně.
Podle britského ministra financí George Osborna poroste tamní ekonomika letos a v příštím roce výrazně pomaleji, než vláda ještě v prosinci předpokládala. Kvůli tomu se bude rozpočtový deficit snižovat pomaleji než podle dosavadních předpovědí a státní dluh naopak poroste prudším tempem.
Standard & Poor's jako třetí velká ratingová agentura zatím zachovává Británii známku AAA, v prosinci však změnila její výhled na negativní. Znamená to, že pravděpodobnost snížení ratingu v příštích měsících je jedna ku třem.
Británie brojí proti dani z finančních transakcí - opírá se o právníky
Británie zahájila právní kroky proti plánu 11 členských států eurozóny na zavedení daně z finančních transakcí. Evropská komise oficiálně navrhla zavedení daně z finančních transakcí v 11 členských zemích Evropské unie v polovině února. Daň, jejímž prostřednictvím se mají banky podílet na nákladech souvisejících s finanční krizí, by měla vynést až 35 miliard eur (přes 900 miliard korun) ročně.
Plány na celoevropské zavedení daně ztroskotaly především kvůli odporu Británie a Švédska. Také Česká republika se do projektu na rozdíl například od Slovenska prozatím nehodlá připojit.
