Přes 28 korun za euro. Česká měna je nejslabší od roku 2009

Praha – Česká měna je v nejhorší kondici za posledních pět let. Euro se během předešlých dvou týdnů ve směnárnách přehouplo přes 28 korun. Podobně jsou na tom i další středoevropské země, na něž dopadají hospodářské důsledky ukrajinské krize. Oslabování koruny odstartovala v tuzemsku už loni v listopadu Česká národní banka, která navíc nedávno ohlásila, že slabší kurz chce držet minimálně do roku 2016.

Oslabující koruna netěší zejména Čechy mířící do zahraničí. Například euro totiž během několika týdnů podražilo o 50 haléřů. Většina z nich se ale na letní prázdniny stihla cizí měnou předzásobit už v předešlých měsících. „V měsících květnu a červnu sledujeme nárůst prodeje o 44 procent,“ potvrzuje mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek. Ve směnárnách proto teď v srpnu utrácí koruny stejně málo Čechů jako loni, ovšem výrazně dráž.

Koruna začala výrazně slábnout zhruba před dvěma týdny. Euro tehdy stálo asi 27,50 Kč. Během čtrnácti dnů ale poskočilo více než o 30 haléřů. Momentálně uvádí centrální banka kurz těsně pod 28 korunami, ve směnárnách je ale dražší. Podobně je na tom i kurz amerického dolaru, který je nejdražší za poslední dva roky. Jeho kurz je podle ČNB v současné době 20,80 Kč.

Skokový pokles koruny přišel náhle loni v listopadu. Česká národní banka se tehdy rozhodla do kurzu cizí měny intervenovat. Opatření mělo podpořit tuzemský export. V Česku se od té doby více líbí i peněženkám s eury. Ve srovnání se západoevropskými zeměmi jsou totiž tuzemské ceny pro turisty příznivější. Za to, že koruna dál padá, ale může také současné politické napětí mezi Ruskem a Západem.

  • Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta: „Hlavním, nikoliv však jediným, důvodem oslabování koruny je výsledek zasedání bankovní rady ČNB z minulého týdne, kde centrální bankéři posunuly termín ukončení intervenčního režimu až na rok 2016. ČNB tímto krokem jasně vzkázala, že si přeje slabší kurz koruny po delší dobu.“
Vývoj kurzu koruny k euru
Zdroj: ČT24

Slabá koruna: Pro někoho spása, pro jiného pohroma

Hospodářské sankce tlačí dolů i další měny ve střední a východní Evropě. Na slabší měně ale zdejší exportéři mohou vydělat a některým už se to od intervence ČNB povedlo. Například firma Grund z Trutnovska, která vyváží koupelnové doplňky do více než čtyřiceti zemí světa. „Náš roční obrat je asi 200 milionů korun. Slabší kurz koruny nám zvýší tržby v korunách o pět procent,“ potvrzuje ředitel podniku Jiří Grund.

Zatímco pro vývozce je levná koruna výhodná, těm, kteří materiál pro svou výrobu nakupují v zahraničí, se prodražila. Například chrudimská dřevařská firma prodává většinu svých výrobků v Česku. Od začátku roku tak společnost kvůli oslabené měně přišla o necelé dva miliony korun. Aby ztrátu vykryla, nezbývá než postupně zdražovat. „Snažíme se dosáhnout v našich prodejních cenách kompenzace toho rozdílu v kurzu,“ říká jednatel firmy Jan Ficek.

Listopadová intervence ČNB byla pro některé podnikatele překvapením a nestihli se na budoucí vývoj finančního trhu předem připravit. Podobným situacím chce v budoucnu zabránit Asociace malých a středních podniků. Pravidelnými zprávami a semináři o vývoji měny bude podnikatele učit, jak poznají, kdy může měna opět začít posilovat. Podle centrální banky to bude ale až v roce 2016.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 11 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026
Načítání...