Premiér Putin: Kvalita života v Rusku bude do 15 let na úrovni nejvyspělejších zemí

Moskva - Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, dnes podle očekávání potvrdila kandidaturu Vladimira Putina do premiérského křesla. Mezi priority své budoucí vlády Putin ve svém projevu k zákonodárcům zařadil podporu ekonomických svobod, makroekonomickou stabilitu a hospodářský rozvoj Ruska spojený se zaměřením na inovace.

Velkou část svého vystoupení, koncipovaného v podstatě jako programové prohlášení vlády, věnoval Putin ekonomické problematice. Hlavní snahou nového kabinetu bude úsilí dostat míru inflace v zemi do jednociferných hodnot. Klíčové je pro vládu i překonání dlouhodobého zastarávání ruské infrastruktury. Kvalita života v největší zemi světa by se do 15 let měla dostat na úroveň srovnatelnou s nejvyspělejšími zeměmi světa. Rusko podle nového premiéra také musí aktivněji investovat v zahraničí a s pomocí pevného rublu se stát stabilizátorem a jedním z regionálních středisek světového finančnictví.

Klíčem je nový daňový systém

Svých záměrů by Putin chtěl dosáhnout vytvořením daňového systému, který by podpořil modernizaci ruské ekonomiky a stimuloval růst investic do infrastruktury, nových technologií nebo do vzdělávání a zdravotnictví. Nevyhnutelné je podle něj například snížení daňové zátěže naftařských a plynárenských společností. „Všichni víme o vysokých cenách energetických zdrojů na světových trzích. A přitom my sami odebíráme významnou část tohoto zisku, asi 75 až 80 procent různými způsoby do rozpočtu,“ podotkl Putin.

Na nezbytné investice vlády i ze soukromého sektoru čeká dopravní infrastruktura. Podle Putina už existuje strategie jejího rozvoje do roku 2030 a podrobný federální program do roku 2015. Nový premiér plánuje do roku 2010 investice do infrastruktury oproti dnešnímu stavu zdvojnásobit. K prosazování svých plánů v parlamentu, který po volbách ovládla Putinová strana Jednotné Rusko, má exprezident pohodlnou většinu 315 ze 450 křesel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 19 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...