Před deseti lety převzala vláda USA dvě hypoteční agentury. Světová ekonomická krize se blížila

74 minut
90' ČT24 o světové ekonomické krizi
Zdroj: ČT24

Otřásající se hypoteční trh v USA vyústil před deseti lety v převzetí polostátních hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac americkou vládou. Nebyl to ale konec, spíš předzvěst ještě dalšího zhoršení situace. O týden později totiž zbankrotovala investiční banka Lehman Brothers. Hypoteční krize, která se změnila ve finanční, nakonec skončila světovou ekonomickou krizí. Ta se nevyhnula ani Česku.

Důvodem problémů amerického hypotečního trhu byly nesplácené hypotéky poskytované za vyšší úrokové sazby klientům se špatnou úvěrovou minulostí. V letech 2006 a 2007 tak rekordně narostl počet nesplácených a předčasně ukončených hypoték. Finanční sektor pak utrpěl tím, že trh amerických hypoték byl kvůli převádění hypotečních úvěrů na obchodovatelné cenné papíry těsně propojen s finančními trhy v USA i v zahraničí.

Začátek krize je podle portfolio manažera z Amundi Asset Management Petra Zajíce těžké specifikovat. „Náznaky nějakých problémů se začaly objevovat už od druhé poloviny roku 2007 nebo na začátku roku 2008. Problém byl, že když se objevily první obavy, tak se mluvilo o relativně omezeném množství peněz, byly tam původně takzvané subprime mortgages, tedy hypotéky horší kvality, což nebyl objem peněz, který by měl zlikvidovat finanční sektor,“ popsal v 90' ČT24.

Sedmého září 2008 americká vláda oznámila, že převezme kontrolu nad polostátními hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac, jež v USA hrají ústřední roli ve financování trhu hypoték. Vláda poté vynaložila na jejich záchranu zhruba 188 miliard dolarů z kapes daňových poplatníků.

Bankám na lidech, kterým poskytly hypotéku, tolik nezáleželo

Fungování hypotečních agentur přiblížil ekonom Capitalinked.com Radim Dohnal. Hypotéku sice americkému občanovi poskytla banka, ta však půjčku vyjmula ze své rozvahy jako zvláštní cenný papír a přeprodala hypotečním agenturám, aby mohla poskytovat další úvěry a nemusela čekat na splácení jedné konkrétní hypotéky. Agentury pak mohly s hypotékami dál obchodovat ve větších celcích. „Riziko původního klienta banky se rozplyne a anonymizuje,“ poznamenal.

Americký model financování hypoték je tak podle bývalého viceguvernéra ČNB Luďka Niedermayera výrazně odlišný od modelu, který se používá v Evropě. „Zatímco v Americe banka klienta získá, poskytne mu hypotéku a pak ji předá do agentur, tedy další osud klienta ji příliš nezajímá, tak v Evropě je to jinak. Tady banka vztah ke klientovi potřebuje udržovat a z toho vychází, že je opatrnější při poskytování hypotéky. Tehdy převládalo přesvědčení, že tento typ problému se v Evropě neobjeví, ale nikdo neměl představy o tom, jak finanční krize může nastartovat dramatický pokles celosvětové poptávky,“ uvedl.

Podle Zajíce byl klíčový pád Lehman Brothers, k němuž došlo 15. září 2008. „Do té doby nikdo nevěřil, že to může dojít až tak daleko, že se nechá takhle velká investiční banka krachnout,“ řekl.

„Už v září jsem mluvil v České televizi a byla velká diskuse o kolapsu Lehman Brothers a já jsem neměl vůbec dobrý pocit z toho, že se umožnil divoký pád této banky,“ dodal Niedermayer. „Varoval jsem tehdy, že se to může rozšířit v něco většího, ale tehdy to stále ještě vypadalo jako finanční krize. Co se ukázalo jako závažnější, byl pokles poptávky, zavírání firem, obrovský nárůst nezaměstnanosti, ale to jsme všichni zjistili až se zpožděním mnoha měsíců. Došlo k obrovskému podcenění toho, jak je globální svět 21. století propojený a že když v jednom článku dojde k nějakému selhání, tak se to přenese všude,“ uvedl.

Zajíc míní, že největší problém nakonec nebyly špatné hypotéky nebo postupy pákového obchodování, kdy se násobí potenciální zisky i propady, ale ztráta důvěry.

Následné období poznamenala vlna akvizic, rekordní bankroty nebo znárodňování finančních institucí. V Evropě vydržela nejhlubší poválečná recese do třetího čtvrtletí roku 2009 a ve stejném období se z nejhorší recese od velké krize v 30. letech vymanila i americká ekonomika, která spadla do recese na konci roku 2007. Někteří ekonomové varují, že by se krize mohla opakovat. Jako důvody udávají zadluženost velkých ekonomik, počínající celní válku nebo krizi Turecka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
12:34Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
před 12 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 22 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
včera v 10:24

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026
Načítání...