Před deseti lety převzala vláda USA dvě hypoteční agentury. Světová ekonomická krize se blížila

Nahrávám video

Otřásající se hypoteční trh v USA vyústil před deseti lety v převzetí polostátních hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac americkou vládou. Nebyl to ale konec, spíš předzvěst ještě dalšího zhoršení situace. O týden později totiž zbankrotovala investiční banka Lehman Brothers. Hypoteční krize, která se změnila ve finanční, nakonec skončila světovou ekonomickou krizí. Ta se nevyhnula ani Česku.

Důvodem problémů amerického hypotečního trhu byly nesplácené hypotéky poskytované za vyšší úrokové sazby klientům se špatnou úvěrovou minulostí. V letech 2006 a 2007 tak rekordně narostl počet nesplácených a předčasně ukončených hypoték. Finanční sektor pak utrpěl tím, že trh amerických hypoték byl kvůli převádění hypotečních úvěrů na obchodovatelné cenné papíry těsně propojen s finančními trhy v USA i v zahraničí.

Začátek krize je podle portfolio manažera z Amundi Asset Management Petra Zajíce těžké specifikovat. „Náznaky nějakých problémů se začaly objevovat už od druhé poloviny roku 2007 nebo na začátku roku 2008. Problém byl, že když se objevily první obavy, tak se mluvilo o relativně omezeném množství peněz, byly tam původně takzvané subprime mortgages, tedy hypotéky horší kvality, což nebyl objem peněz, který by měl zlikvidovat finanční sektor,“ popsal v 90' ČT24.

Sedmého září 2008 americká vláda oznámila, že převezme kontrolu nad polostátními hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac, jež v USA hrají ústřední roli ve financování trhu hypoték. Vláda poté vynaložila na jejich záchranu zhruba 188 miliard dolarů z kapes daňových poplatníků.

Bankám na lidech, kterým poskytly hypotéku, tolik nezáleželo

Fungování hypotečních agentur přiblížil ekonom Capitalinked.com Radim Dohnal. Hypotéku sice americkému občanovi poskytla banka, ta však půjčku vyjmula ze své rozvahy jako zvláštní cenný papír a přeprodala hypotečním agenturám, aby mohla poskytovat další úvěry a nemusela čekat na splácení jedné konkrétní hypotéky. Agentury pak mohly s hypotékami dál obchodovat ve větších celcích. „Riziko původního klienta banky se rozplyne a anonymizuje,“ poznamenal.

Americký model financování hypoték je tak podle bývalého viceguvernéra ČNB Luďka Niedermayera výrazně odlišný od modelu, který se používá v Evropě. „Zatímco v Americe banka klienta získá, poskytne mu hypotéku a pak ji předá do agentur, tedy další osud klienta ji příliš nezajímá, tak v Evropě je to jinak. Tady banka vztah ke klientovi potřebuje udržovat a z toho vychází, že je opatrnější při poskytování hypotéky. Tehdy převládalo přesvědčení, že tento typ problému se v Evropě neobjeví, ale nikdo neměl představy o tom, jak finanční krize může nastartovat dramatický pokles celosvětové poptávky,“ uvedl.

Podle Zajíce byl klíčový pád Lehman Brothers, k němuž došlo 15. září 2008. „Do té doby nikdo nevěřil, že to může dojít až tak daleko, že se nechá takhle velká investiční banka krachnout,“ řekl.

„Už v září jsem mluvil v České televizi a byla velká diskuse o kolapsu Lehman Brothers a já jsem neměl vůbec dobrý pocit z toho, že se umožnil divoký pád této banky,“ dodal Niedermayer. „Varoval jsem tehdy, že se to může rozšířit v něco většího, ale tehdy to stále ještě vypadalo jako finanční krize. Co se ukázalo jako závažnější, byl pokles poptávky, zavírání firem, obrovský nárůst nezaměstnanosti, ale to jsme všichni zjistili až se zpožděním mnoha měsíců. Došlo k obrovskému podcenění toho, jak je globální svět 21. století propojený a že když v jednom článku dojde k nějakému selhání, tak se to přenese všude,“ uvedl.

Zajíc míní, že největší problém nakonec nebyly špatné hypotéky nebo postupy pákového obchodování, kdy se násobí potenciální zisky i propady, ale ztráta důvěry.

Následné období poznamenala vlna akvizic, rekordní bankroty nebo znárodňování finančních institucí. V Evropě vydržela nejhlubší poválečná recese do třetího čtvrtletí roku 2009 a ve stejném období se z nejhorší recese od velké krize v 30. letech vymanila i americká ekonomika, která spadla do recese na konci roku 2007. Někteří ekonomové varují, že by se krize mohla opakovat. Jako důvody udávají zadluženost velkých ekonomik, počínající celní válku nebo krizi Turecka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
03:15AktualizovánoPrávě teď‌‌

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
před 32 mminutami

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
před 51 mminutami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 6 hhodinami

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.