Před deseti lety převzala vláda USA dvě hypoteční agentury. Světová ekonomická krize se blížila

Nahrávám video

Otřásající se hypoteční trh v USA vyústil před deseti lety v převzetí polostátních hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac americkou vládou. Nebyl to ale konec, spíš předzvěst ještě dalšího zhoršení situace. O týden později totiž zbankrotovala investiční banka Lehman Brothers. Hypoteční krize, která se změnila ve finanční, nakonec skončila světovou ekonomickou krizí. Ta se nevyhnula ani Česku.

Důvodem problémů amerického hypotečního trhu byly nesplácené hypotéky poskytované za vyšší úrokové sazby klientům se špatnou úvěrovou minulostí. V letech 2006 a 2007 tak rekordně narostl počet nesplácených a předčasně ukončených hypoték. Finanční sektor pak utrpěl tím, že trh amerických hypoték byl kvůli převádění hypotečních úvěrů na obchodovatelné cenné papíry těsně propojen s finančními trhy v USA i v zahraničí.

Začátek krize je podle portfolio manažera z Amundi Asset Management Petra Zajíce těžké specifikovat. „Náznaky nějakých problémů se začaly objevovat už od druhé poloviny roku 2007 nebo na začátku roku 2008. Problém byl, že když se objevily první obavy, tak se mluvilo o relativně omezeném množství peněz, byly tam původně takzvané subprime mortgages, tedy hypotéky horší kvality, což nebyl objem peněz, který by měl zlikvidovat finanční sektor,“ popsal v 90' ČT24.

Sedmého září 2008 americká vláda oznámila, že převezme kontrolu nad polostátními hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac, jež v USA hrají ústřední roli ve financování trhu hypoték. Vláda poté vynaložila na jejich záchranu zhruba 188 miliard dolarů z kapes daňových poplatníků.

Bankám na lidech, kterým poskytly hypotéku, tolik nezáleželo

Fungování hypotečních agentur přiblížil ekonom Capitalinked.com Radim Dohnal. Hypotéku sice americkému občanovi poskytla banka, ta však půjčku vyjmula ze své rozvahy jako zvláštní cenný papír a přeprodala hypotečním agenturám, aby mohla poskytovat další úvěry a nemusela čekat na splácení jedné konkrétní hypotéky. Agentury pak mohly s hypotékami dál obchodovat ve větších celcích. „Riziko původního klienta banky se rozplyne a anonymizuje,“ poznamenal.

Americký model financování hypoték je tak podle bývalého viceguvernéra ČNB Luďka Niedermayera výrazně odlišný od modelu, který se používá v Evropě. „Zatímco v Americe banka klienta získá, poskytne mu hypotéku a pak ji předá do agentur, tedy další osud klienta ji příliš nezajímá, tak v Evropě je to jinak. Tady banka vztah ke klientovi potřebuje udržovat a z toho vychází, že je opatrnější při poskytování hypotéky. Tehdy převládalo přesvědčení, že tento typ problému se v Evropě neobjeví, ale nikdo neměl představy o tom, jak finanční krize může nastartovat dramatický pokles celosvětové poptávky,“ uvedl.

Podle Zajíce byl klíčový pád Lehman Brothers, k němuž došlo 15. září 2008. „Do té doby nikdo nevěřil, že to může dojít až tak daleko, že se nechá takhle velká investiční banka krachnout,“ řekl.

„Už v září jsem mluvil v České televizi a byla velká diskuse o kolapsu Lehman Brothers a já jsem neměl vůbec dobrý pocit z toho, že se umožnil divoký pád této banky,“ dodal Niedermayer. „Varoval jsem tehdy, že se to může rozšířit v něco většího, ale tehdy to stále ještě vypadalo jako finanční krize. Co se ukázalo jako závažnější, byl pokles poptávky, zavírání firem, obrovský nárůst nezaměstnanosti, ale to jsme všichni zjistili až se zpožděním mnoha měsíců. Došlo k obrovskému podcenění toho, jak je globální svět 21. století propojený a že když v jednom článku dojde k nějakému selhání, tak se to přenese všude,“ uvedl.

Zajíc míní, že největší problém nakonec nebyly špatné hypotéky nebo postupy pákového obchodování, kdy se násobí potenciální zisky i propady, ale ztráta důvěry.

Následné období poznamenala vlna akvizic, rekordní bankroty nebo znárodňování finančních institucí. V Evropě vydržela nejhlubší poválečná recese do třetího čtvrtletí roku 2009 a ve stejném období se z nejhorší recese od velké krize v 30. letech vymanila i americká ekonomika, která spadla do recese na konci roku 2007. Někteří ekonomové varují, že by se krize mohla opakovat. Jako důvody udávají zadluženost velkých ekonomik, počínající celní válku nebo krizi Turecka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 13 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 18 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 19 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...