Pražský hrad hostí obchodníky z Číny. Čeká se, zda navážou na loňské nákupy českých firem

Na Pražském hradě se v úterý a středu koná Čínské investiční fórum. Budou se na něm projednávat konkrétní projekty, na nichž by mohli spolupracovat představitelé Číny a 16 zemí střední a východní Evropy. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) mimo jiné mluvil o pozitivním vývoji z pohledu turistického ruchu. Fóra se zúčastní i prezident Miloš Zeman, který ještě na Hradě přijme čínskou delegaci, kterou povede člen politbyra Komunistické strany Číny Liou Jün-šan.

Při svém vystoupení premiér Bohuslav Sobotka mluvil o pozitivním rozvoji v oblasti turistického ruchu. „Ještě před několika lety k nám jezdilo 40 tisíc turistů z Číny ročně, letos je možné, že se jejich počet bude pohybovat mezi 400 tisíci až 500 tisíci,“ uvedl a dodal, že Česko má s Čínou tři přímá letecká spojení a připravují se další dvě.

Vedle toho upozornil novináře po setkání s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), že novinkou v obchodních vztazích s Čínou je například možnost dodávat na tamní trh české mléko, protože se podařilo tento produkt v Číně certifikovat.

Uzavřenost fóra a chystané projekty

Na dotaz, zda pokládá vůči české veřejnosti za vstřícné, že fórum je uzavřené, uvedl Sobotka, že akci nepořádá vláda. „Je to rozhodnutí organizátorů této akce, vláda není organizátorem. Nicméně je tam několik set účastníků a já si nemyslím, že by se dalo v plénu několika set účastníků cokoli v naší zemi utajit,“ konstatoval.

Na akci se projednávají obchodní informace, které běžně firmy nemají velký zájem prezentovat širší veřejnosti, odpověděl generální ředitel CzechInvestu Karel Kučera na otázku ČT, proč je fórum veřejnosti nepřístupné.  

7 minut
Šéf CzechInvestu Kučera o chystaných projektech
Zdroj: ČT24

Kučera dodal, že CzechInvest nyní s čínskou stranou vyjednává 20 projektů. Pokud by všechny vyšly, což neočekává, byly by v souhrnné hodnotě 60 miliard korun.

Přibližně osm projektů se týká automobilového průmyslu a navazujících sektorů, dalších osm pak elektroniky, elektrotechniky a bateriových systémů. Zbytek zahrnuje oblasti, kde mají čínské firmy zájem o průnik na celoevropský trh, uvedl šéf CzechInvestu. Podle něj se zhruba 40 procent všech projektů týká investic s vyšší přidanou hodnotou, konkrétně s vyšším podílem nových technologií. 

Téma nové Hedvábné stezky

Čínské investiční fórum navazuje na projekt nové Hedvábné stezky. Tato čínská iniciativa si klade za cíl zlepšit dopravní propojení mezi Asií, Evropou i Afrikou a tím zlepšit i vzájemnou obchodní a ekonomickou spolupráci. Pro její uskutečnění bude nutná rozsáhlá obnova infrastruktury v řadě zemí.

Má být rozdělena na dvě části, a to na pozemní a námořní koridor. Autoři počítají s tím, že vzniknou moderní železniční tratě nebo přístavy. Kritici se však obávají, že se Peking rozsáhlými investicemi pokusí koupit vliv v rozvojových zemích.

Fóra se zúčastní i prezident Miloš Zeman, předcházet tomu bude jednání s čínskou delegací. „Debata bude zaměřena na ekonomická témata,“ sdělil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Zeman letos při návštěvě Číny projekt Hedvábné stezky označil za fascinující a ambiciózní. Dlouhodobě také podporuje rozšíření obchodu s Čínou a vstup čínských investic do Česka.

Hlava státu ale zároveň čelí kritice nevládních organizací kvůli tomu, že při jednání s čínskými představiteli dává přednost ekonomickým tématům před otázkou lidských práv. Někteří komentátoři kritizovali Pražský hrad za to, že se nevyjádřil k úmrtí vězněného čínského disidenta a nositele Nobelovy ceny za mír Liou Siao-poa, který minulý týden zemřel ve věku 61 let. Sobotka kondolenci vdově Lioua Siao-poa zaslal.

Střídmý rok pro čínské investice

Čínské investice v Česku jsou podle předsedy Sdružení pro zahraniční investice Kamila Blažka přeceňované. „Z různých důvodů se jim dostává nepoměrně více mediální pozornosti. Zatím jsou ale spíše malé,“ poznamenal.

Na druhou stranu jsou podle něj důležité a čínský megaprojekt nové Hedvábné stezky je realitou a jedním z nejvýznamnějších investičních počinů spojujících Euroasii, který potrvá příštích několik dekád. „Nelze a bylo by zpozdilé tento projekt ignorovat a nesnažit na něm vzájemně výhodné participovat,“ dodal.

Čína se sice pyšní titulem strategického investora a je jí věnována velká mediální pozornost, aktuálně však čínské investice nikterak nepromlouvají do trhu práce či do růstu HDP.
František Bostl
analytik společnosti Chytrý Honza

Na rozdíl od roku minulého, kdy čínští investoři uskutečnili v tuzemsku poměrně mnoho velkých akvizic, jsou v roce 2017 zatím střídmější, potvrzuje senior konzultant pro fúze a akvizice společnosti EY. Žádná investice porovnatelná s koupí podílu v J&T, Florentinu nebo TSS Cargo se letos neuskutečnila.

Vysvětlení se podle něj nabízí minimálně dvě. Zajímavých podniků na prodej, které velikostně splňují čínská kritéria, není neomezený počet a čínská vláda zároveň stanovila určitá omezení pro akvizice v zahraničí, která se už stihla projevit, podotkl.

Objevují se ale zprávy o některých obchodech a dohodách. Zpravodajský server iHNed.cz například v týdnu uvedl, že v Jenči u Prahy vznikne sklad pro největšího čínského internetového prodejce Alibabu. Nové distribuční centrum zaměstná odhadem až 500 lidí a bude skladovat zboží určené hlavně pro německý trh. Sklad zahájí provoz v omezené míře do konce letošního roku, na plný provoz najede příští rok.

Prezident čínské globální technologické společnosti Huawei Kuo Pching zase potvrdil při květnovém setkání s prezidentem Milošem Zemanem závazek investovat v Česku. Huawei plánuje v následujících pěti letech v tuzemsku investovat 360 milionů dolarů (8,64 miliardy korun) a vytvořit nepřímo více než čtyři tisíce nových pracovních míst. Analytik Cyrrusu Lukáš Kovanda tehdy označil za pozitivní, že se v souvislosti s čínskými investicemi v Česku hovoří konečně také o budování provozů na zelené louce.

Většina dřívějších zveřejněných investic se týkala čínské společnosti CEFC a šlo spíš o akvizice. Loni v létě zcela ovládla významný strojírenský a metalurgický podnik Žďas Žďár nad Sázavou. Zároveň získala dceřinou firmu žďárského podniku TS Plzeň a majoritní podíl ve firmě Žďas SGS se sídlem v Německu.

Do svého portfolia zařadila CEFC v minulosti také Pivovary Lobkowicz, leteckého dopravce Travel Service, internetového prodejce zájezdů Invia.cz nebo fotbalový klub SK Slavia Praha. Nakupovala také v nemovitostech. Patří jí pražské hotely Mandarin Oriental Prague na Malé Straně a Le Palais Art Hotel Prague na Vinohradech a koupila i pražský administrativní komplex Florentinum. Antimonopolní úřad pak nedávno schválil posílení vlivu CEFC ve skupině J&T.

Loni v listopadu CEFC Group (Europe) Company oznámila, že v Česku investovala 22,8 miliardy korun, dokončované investice činí dalších 30,7 miliardy a nově plánované pak přesahují deset miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...