Pražská policie nutí bývalé zaměstnance platit za služební výstroj

Praha – Pražská policie nutí bývalé zaměstnance platit za kanady, sportovní obuv či čepice, které používali během služby a jejichž životnost podle policie při ukončení pracovního poměru ještě neskončila. Bývalým strážníkům se to pochopitelně nelíbí, výstroj by rádi vrátili. To ale policie odmítá. Případ tak zřejmě skončí u soudu.

Ondřej Koubek z Jeseníka pracoval jako strážník u Městské policie v Praze. Pracovní poměr ukončil dohodou, problémy ale nastaly při vracení výstroje. „Městská policie v Praze jako můj bývalý zaměstnavatel si dělá nárok na zaplacení tzv. nevratného výstrojního materiálu, ač jsem byl ochoten jej vrátit,“ popsal svůj problém v dotazu pro Poradnu portálu ČT24. „Domnívám se, že pokud zaměstnavatel požaduje nošení služebního stejnokroje, je povinen jím zaměstnance vybavit bezplatně,“ doplnil pan Koubek.

Jenže městská policie vydala příkaz ředitele, ve kterém dává zaměstnanci za povinnost uhradit poměrnou část pořizovací ceny vydaného nevratného výstrojního materiálu, pokud doba životnosti tohoto materiálu v době ukončení pracovního poměru ještě neskončila. Po uhrazení se tento výstrojní materiál stává majetkem zaměstnance. „Zaměstnavatel po mě žádá zaplacení 7 112 korun. Ty věci jsou mi ale k ničemu a já je rád vrátím,“ uvádí dále bývalý strážník. Městská policie ale vyhrožuje žalobou, pokud pan Koubek nezaplatí.

Podle právníků nemůže policie zaměstnance k odkupu výstroje nutit

Podle právníků je zákon na straně pana Koubka. „Směrnice, která ukládá zaměstnancům povinnost odkoupit si výstrojní materiál, odporuje zákonu,“ míní advokát Aleš Nytra. Uzavření kupní smlouvy je podle něj dvoustranný právní úkon, tedy je k němu nutný souhlas obou stran. To samozřejmě platí také v případě, kdy zaměstnanec podepsal pouze to, že byl se směrnicí srozuměn, a nepodepsal například závazek do budoucna uzavřít kupní smlouvu o odprodeji výstrojního materiálu.

„Je-li k výkonu práce nutné nosit služební stejnokroj, jedná se o náklad zaměstnavatele a zaměstnavatel nemá právo přenášet své náklady spojené se svou činností na zaměstnance,“ doplnil advokát. Jedině v případě, že by zaměstnanec měl zájem výstrojní materiál odkoupit a s jeho odkupem by souhlasil, tak by bylo možné, aby mu jej zaměstnavatel prodal. V takovémto případě by záleželo na dohodě zaměstnavatele a zaměstnance, za jakou cenu by byl výstrojní materiál odprodán, zaměstnavatel by si mohl sám určit, za jakou kupní cenu je ochoten výstrojní materiál prodat (např. by výpočet návrhu kupní ceny mohl určit směrnicí), záleželo by ale na zaměstnanci, zda takovouto kupní cenu akceptuje a služební výstroj odkoupí, či zda si výstrojní materiál neodkoupí a zaměstnavateli jej vrátí.

Policie se brání a ohání se nařízením primátora

Policie s názorem advokáta nesouhlasí. Tvrdí, že celá problematika je v souladu s její koncepcí vratného a nevratného výstrojního materiálu, která vychází z nařízení primátora a z příslušných prováděcích vnitřních předpisů. „V souladu s vnitřními předpisy uzavírají hlavní město Praha (jako zaměstnavatel) a zaměstnanci “Dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených prostředků„, jejíž součástí je i závazek zaměstnance nejpozději ke dni skončení pracovního poměru uhradit poměrnou část pořizovací ceny vydaného nevratného výstrojního materiálu, pokud doba životnosti tohoto výstrojního materiálu neskončila,“ upřesnila mluvčí pražské policie Jana Přikrylová. Dohoda je podle ní uzavřena v souladu s paragrafem 255 zákoníku práce a je výsledkem souhlasného projevu vůle obou smluvních stran.

Jenže i vůči tomuto argumentu má Nytra výhrady. „Dle paragrafu 255 zaměstnanec odpovídá za ztrátu svěřených předmětů (tzv. hmotná odpovědnost), nikoli za jejich běžné opotřebení,“ podotkl s tím, že rétorika policie odporuje podstatě zákoníku práce, podle které je zaměstnanecký poměr vykonáván na náklady a odpovědnost zaměstnavatele.

Policie nicméně dál hrozí panu Koubkovi žalobou. Co s tím? „Pokud zaměstnavatel hrozí žalobou, pak panu Koubkovi rozhodně doporučuji, ať se v soudním řízení brání, předpokládám, že uspěje,“ doporučil Nytra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce Unie reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 11 mminutami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 10 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...