Povodňová daň: Akt solidarity, nebo záminka pro zvyšování daní?

Praha - Vláda uvažuje o zavedení povodňové daně. Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) má být příspěvek každého pracujícího ve výši 100 korun měsíčně aktem solidarity. „Tohle je prosba pro všechny ekonomicky aktivní: 'Přispějte stokorunou na solidaritu s těmi, kteří jsou zasaženi povodněmi',“ řekl Kalousek ČT24. Ekonomové to ovšem nepovažují za prosbu, ale za rozkaz, protože vláda to lidem nařídí zákonem. Pro solidaritu by podle nich bylo lepší, kdyby vláda požádal občany 'kupte si povodňové dluhopisy'. Nejprve by ale měla začít se šetřením u sebe.

Povodňovu daň by měli podle prvních úvah vlády platit všichni pracující. Byla by to stokotuna měsíčně ze slevy na daň z příjmů. Peníze by mohl stát použít jen na protipovodňová opatření a na odstraňování škod po záplavách. Do státní pokladny by z nové položky přišly zhruba čtyři miliardy korun.

Ministr a předseda Věcí veřejných Radek John mluví o dani solidarity suchých s mokrými: „Všichni by bez rozdílu zaplatili stokorunu, pak by se to příští rok zohlednilo,“ navrhl. „Připadá mi to mnohem spravedlivější, než vydávat dluhopisy a půjčovat si peníze na úkor všech občanů České republiky dokonce třeba i těch, kteří se ještě nenarodili, bez ohledu na to, zda jsou to důchodci, kojenci nebo invalidé,“ agitoval pro daň Kalousek. Debata je podle premiéra Nečase na začátku. Podmínkou je shoda v koalici.

Povodňový fond? Skvělý nápad

„Dovedu si představit, že se vytvoří fond, který bude určen na likvidaci následků takových pohrom. Přikláním se k tomu, aby takovýto fond byl k dispozici,“ souhlasí s vládou hejtman zaplaveného Libereckého kraje Stanislav Eichler.

Ekonomové bijí na poplach

Nadšení z povodňové daně, která by plnila speciální povodňový fond, už ale nesdílí ekonomové. „Já bych před tím velmi varoval a úspory bych radši hledal ve státním rozpočtu, než zvyšoval daně,“ prohlásil analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Úspory by se podle něj daly hledat například v položce rozpočtu Ostatní neinvestiční výdaje. „Neříkám škrtat výdaje na silnice, já říkám udělat transparentnější, přehlednější rozpočet,“ dodal.

Komentátor České televize Petr Fischer zase míní, že vláda jen hledá záminku pro zvýšení daní. „Příslušná novela už je v Poslanecké sněmovně a najednou snížení slevy na dani se určuje na povodně. Myslím, že se to vládě vlastně docela hodilo, aby nebyly námitky, že zvyšuje daně,“ uvedl.

Povodňový fond nemá smyl

„Dělat povodňový fond je nesmysl. Příští rok může být úplně něco jiného, co nás bude stát peníze,“ zdůraznil Michl.

Řešit příčiny nebo následky?

S novou daní nesouhlasí ani část regionálních politiků ze zaplavených oblastí. Vládě by doporučili raději něco jiného: „Např. aby nevymýšlela věci typu povodňová daň, ale aby se snažila působit preventivně,“ říká starosta obce Stružnice Jan Mečíř.

Zvláštní položka na povodně z peněz daňových poplatníků by mohla být zavedena už příští rok, takové ustanovení by se mohlo přidat do novely zákona o dani z příjmu, kterou vláda chystá kvůli zdanění paušálních náhrad poslanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025
Načítání...