Povodňová daň: Akt solidarity, nebo záminka pro zvyšování daní?

Praha - Vláda uvažuje o zavedení povodňové daně. Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) má být příspěvek každého pracujícího ve výši 100 korun měsíčně aktem solidarity. „Tohle je prosba pro všechny ekonomicky aktivní: 'Přispějte stokorunou na solidaritu s těmi, kteří jsou zasaženi povodněmi',“ řekl Kalousek ČT24. Ekonomové to ovšem nepovažují za prosbu, ale za rozkaz, protože vláda to lidem nařídí zákonem. Pro solidaritu by podle nich bylo lepší, kdyby vláda požádal občany 'kupte si povodňové dluhopisy'. Nejprve by ale měla začít se šetřením u sebe.

Povodňovu daň by měli podle prvních úvah vlády platit všichni pracující. Byla by to stokotuna měsíčně ze slevy na daň z příjmů. Peníze by mohl stát použít jen na protipovodňová opatření a na odstraňování škod po záplavách. Do státní pokladny by z nové položky přišly zhruba čtyři miliardy korun.

Ministr a předseda Věcí veřejných Radek John mluví o dani solidarity suchých s mokrými: „Všichni by bez rozdílu zaplatili stokorunu, pak by se to příští rok zohlednilo,“ navrhl. „Připadá mi to mnohem spravedlivější, než vydávat dluhopisy a půjčovat si peníze na úkor všech občanů České republiky dokonce třeba i těch, kteří se ještě nenarodili, bez ohledu na to, zda jsou to důchodci, kojenci nebo invalidé,“ agitoval pro daň Kalousek. Debata je podle premiéra Nečase na začátku. Podmínkou je shoda v koalici.

Povodňový fond? Skvělý nápad

„Dovedu si představit, že se vytvoří fond, který bude určen na likvidaci následků takových pohrom. Přikláním se k tomu, aby takovýto fond byl k dispozici,“ souhlasí s vládou hejtman zaplaveného Libereckého kraje Stanislav Eichler.

Ekonomové bijí na poplach

Nadšení z povodňové daně, která by plnila speciální povodňový fond, už ale nesdílí ekonomové. „Já bych před tím velmi varoval a úspory bych radši hledal ve státním rozpočtu, než zvyšoval daně,“ prohlásil analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Úspory by se podle něj daly hledat například v položce rozpočtu Ostatní neinvestiční výdaje. „Neříkám škrtat výdaje na silnice, já říkám udělat transparentnější, přehlednější rozpočet,“ dodal.

Komentátor České televize Petr Fischer zase míní, že vláda jen hledá záminku pro zvýšení daní. „Příslušná novela už je v Poslanecké sněmovně a najednou snížení slevy na dani se určuje na povodně. Myslím, že se to vládě vlastně docela hodilo, aby nebyly námitky, že zvyšuje daně,“ uvedl.

Povodňový fond nemá smyl

„Dělat povodňový fond je nesmysl. Příští rok může být úplně něco jiného, co nás bude stát peníze,“ zdůraznil Michl.

Řešit příčiny nebo následky?

S novou daní nesouhlasí ani část regionálních politiků ze zaplavených oblastí. Vládě by doporučili raději něco jiného: „Např. aby nevymýšlela věci typu povodňová daň, ale aby se snažila působit preventivně,“ říká starosta obce Stružnice Jan Mečíř.

Zvláštní položka na povodně z peněz daňových poplatníků by mohla být zavedena už příští rok, takové ustanovení by se mohlo přidat do novely zákona o dani z příjmu, kterou vláda chystá kvůli zdanění paušálních náhrad poslanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Resort chce zálohování PET lahví a plechovek do dvou let

Ministerstvo životního prostředí chce spustit zálohování PET lahví a plechovek nejpozději v lednu 2027. Podle návrhu by zálohový systém fungoval v prodejnách a u benzinových pump – celkem na jedenácti tisících místech. Zálohu resort životního prostředí stanovil na čtyři koruny. Některé obce a podnikatelé jsou ale proti. Není navíc jisté, zda zákonodárci stihnou předlohu schválit do konce současného volebního období. Pokud nyní Česko zálohování nespustí, stejně se mu v budoucnu kvůli nařízení Evropské unie pravděpodobně nevyhne. Členským státům už příští rok vznikne povinnost sesbírat osmdesát procent PET lahví a také plechovek. Ty, které to nesplní, budou muset od roku 2029 povinně zavést zálohový systém.
25. 3. 2025

Výroba aut za leden a únor meziročně klesla

Automobilky v Česku vyrobily v lednu a únoru 234 341 osobních aut. V porovnání se stejným obdobím loňského roku to bylo o 10,9 procenta méně. Výrazný vzestup zaznamenala výroba elektromobilů, jejich podíl na celkové produkci meziročně stoupl ze sedmi na téměř sedmnáct procent. Dařilo se také výrobě autobusů, která stoupla o více než čtvrtinu. V úterý to oznámilo Sdružení automobilového průmyslu (SAP).
25. 3. 2025

Vláda chce navýšit rozpočet resortu obrany na rekordní částku

Vláda chce příští rok navýšit rozpočet ministerstva obrany na rekordních více než 187 miliard korun, zjistila ČT. Resort má tedy oproti letošku dostat 33 miliard navíc. Právě výrazný růst těchto výdajů považuje kabinet za jednu z priorit pro sestavování příštího rozpočtu. Lídři vládních stran už teď přiznávají, že kvůli rekordním výdajům na obranu může skončit snižování deficitu.
24. 3. 2025

Česko se od ruské ropy možná odstřihne dřív, než plánovalo

Do Česka už od 4. března neproudí ropovodem Družba surovina z Ruska. Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) řekl ČT, že by se společnost Orlen, která v tuzemsku vlastní rafinerie, už neměla k odběru ruské ropy vrátit. Rozhodnutí je ale na polské firmě. Odstřižení od ruské ropy mělo podle vlády původně nastat v polovině roku – aktuální dění to může uspíšit. Více suroviny by se tak mělo do Česka dostávat přes evropský ropovod TAL.
23. 3. 2025

Internetové bankovnictví využívá stále více lidí

Obsluha bankovních účtů přes internet se stále rozšiřuje, počet uživatelů se blíží sedmi milionům. Za poslední dekádu se číslo téměř zdvojnásobilo. Česko tak v rámci Evropské unie patří dle údajů statistického úřadu do první desítky. Některé finanční domy zároveň sledují menší návštěvnost poboček, které nahrazují konzultacemi na dálku.
23. 3. 2025

Komora německých spolkových zemí schválila obří dluhový balík

Německá Spolková rada schválila dluhový balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice. Ten už v úterý prošel Spolkovým sněmem, shodli se na něm pravděpodobní členové příští vlády (CDU/CSU se sociálními demokraty a také Zelení). Během pátku poslanci v rozpočtovém výboru Spolkového sněmu uvolnili v přepočtu 75 miliard korun na pomoc Ukrajině.
21. 3. 2025Aktualizováno21. 3. 2025

Čas na podání papírového daňového přiznání se krátí

Ti, kteří podávají daňové přiznání na papírovém formuláři, mají na jeho odevzdání už jen necelé dva týdny. Finanční správa dosud přijala přes 800 tisíc přiznání, tedy asi čtvrtinu očekávaného počtu. Lidé musí správně započítat příjmy a uplatnit daňové slevy podle nových pravidel, která zrušila například slevu na studenta. V místech, kde již nefungují pracoviště finančního úřadu, vyjíždějí po celý březen jeho pracovníci, aby pomohli s vyplněním formulářů. Finanční správa očekává, že letos vybere kolem tří milionů přiznání k daním z příjmů. Elektronicky lze přiznání podat až do 2. května, papírovou verzi je nutné doručit nejpozději 1. dubna.
21. 3. 2025

Hnutí ANO napadlo u Ústavního soudu důchodovou reformu

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová podala k Ústavnímu soudu (ÚS) návrh na zrušení loni schválené důchodové reformy. Text napadá především kontinuální porušování jednacího řádu sněmovny při schvalování zákona a související porušení práv opozice. Novela byla v prosinci vyhlášena ve Sbírce zákonů, platí od letoška. Hnutí ANO v tomto volebním období napadlo u Ústavního soudu celkem sedm norem, se zrušením zákona uspělo zatím jednou.
21. 3. 2025
Načítání...