Povodňová daň: Akt solidarity, nebo záminka pro zvyšování daní?

Praha - Vláda uvažuje o zavedení povodňové daně. Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) má být příspěvek každého pracujícího ve výši 100 korun měsíčně aktem solidarity. „Tohle je prosba pro všechny ekonomicky aktivní: 'Přispějte stokorunou na solidaritu s těmi, kteří jsou zasaženi povodněmi',“ řekl Kalousek ČT24. Ekonomové to ovšem nepovažují za prosbu, ale za rozkaz, protože vláda to lidem nařídí zákonem. Pro solidaritu by podle nich bylo lepší, kdyby vláda požádal občany 'kupte si povodňové dluhopisy'. Nejprve by ale měla začít se šetřením u sebe.

Povodňovu daň by měli podle prvních úvah vlády platit všichni pracující. Byla by to stokotuna měsíčně ze slevy na daň z příjmů. Peníze by mohl stát použít jen na protipovodňová opatření a na odstraňování škod po záplavách. Do státní pokladny by z nové položky přišly zhruba čtyři miliardy korun.

Ministr a předseda Věcí veřejných Radek John mluví o dani solidarity suchých s mokrými: „Všichni by bez rozdílu zaplatili stokorunu, pak by se to příští rok zohlednilo,“ navrhl. „Připadá mi to mnohem spravedlivější, než vydávat dluhopisy a půjčovat si peníze na úkor všech občanů České republiky dokonce třeba i těch, kteří se ještě nenarodili, bez ohledu na to, zda jsou to důchodci, kojenci nebo invalidé,“ agitoval pro daň Kalousek. Debata je podle premiéra Nečase na začátku. Podmínkou je shoda v koalici.

Povodňový fond? Skvělý nápad

„Dovedu si představit, že se vytvoří fond, který bude určen na likvidaci následků takových pohrom. Přikláním se k tomu, aby takovýto fond byl k dispozici,“ souhlasí s vládou hejtman zaplaveného Libereckého kraje Stanislav Eichler.

Ekonomové bijí na poplach

Nadšení z povodňové daně, která by plnila speciální povodňový fond, už ale nesdílí ekonomové. „Já bych před tím velmi varoval a úspory bych radši hledal ve státním rozpočtu, než zvyšoval daně,“ prohlásil analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Úspory by se podle něj daly hledat například v položce rozpočtu Ostatní neinvestiční výdaje. „Neříkám škrtat výdaje na silnice, já říkám udělat transparentnější, přehlednější rozpočet,“ dodal.

Komentátor České televize Petr Fischer zase míní, že vláda jen hledá záminku pro zvýšení daní. „Příslušná novela už je v Poslanecké sněmovně a najednou snížení slevy na dani se určuje na povodně. Myslím, že se to vládě vlastně docela hodilo, aby nebyly námitky, že zvyšuje daně,“ uvedl.

Povodňový fond nemá smyl

„Dělat povodňový fond je nesmysl. Příští rok může být úplně něco jiného, co nás bude stát peníze,“ zdůraznil Michl.

Řešit příčiny nebo následky?

S novou daní nesouhlasí ani část regionálních politiků ze zaplavených oblastí. Vládě by doporučili raději něco jiného: „Např. aby nevymýšlela věci typu povodňová daň, ale aby se snažila působit preventivně,“ říká starosta obce Stružnice Jan Mečíř.

Zvláštní položka na povodně z peněz daňových poplatníků by mohla být zavedena už příští rok, takové ustanovení by se mohlo přidat do novely zákona o dani z příjmu, kterou vláda chystá kvůli zdanění paušálních náhrad poslanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
před 7 hhodinami

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
před 12 hhodinami

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 21 hhodinami

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
9. 7. 2026Aktualizováno9. 7. 2026

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.