Praha - Česká pošta letos plánuje zisk kolem 50 milionů korun proti loňským 241 milionům. Jeho dosažení ale podmiňuje zhruba půlmiliardovou kompenzací za univerzální službu, jinak se podle generálního ředitele Martina Elkána propadne do ztráty.
Podnik se potýká s poklesem výnosů z listovních zásilek zhruba o 700 milionů korun ročně, za posledních pět let pak o 2,5 miliardy. Pošta navíc letos přistoupila po šesti letech ke zvýšení mezd o 3,5 procenta.
Pokles výnosů a zvýšení mzdových nákladů se snaží vyrovnat úsporou jiných nákladů. Za posledních dvanáct měsíců například snížila výdaje na administrativu, marketing, poradenství, IT nebo režii o půl miliardy korun. „Museli jsme razantně zredukovat investiční výdaje. Již v loňském roce klesly z předchozích 1,4 miliardy na 415 milionů korun a letos se téměř zastavily. Celková podinvestovanost České pošty ve střednědobém horizontu přitom dosahuje osmi miliard korun,“ uvedl Elkán. Poště chybí investice do poboček nebo výpočetní techniky. Roste naopak zájem o balíkové služby. Počet podání balíků se v prvním čtvrtletí zvýšil o sedm procent, výnosy z nadrozměrných zásilek pak stouply o polovinu. Přitom právě v balíkové službě existuje v Česku velká konkurence.
Ministr financí Andrej Babiš však upozornil na to, že Česká pošta má na účtech dvě miliardy korun a letos za první čtvrtletí vykázala zisk 150 milionů korun. Předseda Koordinačního odborového výboru České pošty Karel Koukal ale vysvětluje, že 150 milionů je dáno pouze tím, že se někde šetří. „V podnicích, jako je Česká pošta, se vždy šetří na nákladech. A co se týče té druhé sumy, tak se celkem pozastavuji nad tím, že ministr financí může publikovat, že Česká pošta má někde dvě miliardy, které může použít. To snad každý normální hospodář s objemem rozpočtu 20 miliard bezpodmínečně nějakou rezervu mít musí, jinak by nemohl podnik řídit a nějak vést do budoucnosti,“ poznamenal.
Zatím není jasné, kdo by měl hradit ztráty pošty
Poště komplikují činnost spory kolem úhrady nákladů na univerzální službu, tedy na doručování do odlehlých oblastí nebo provoz ztrátových poboček. Ty jí má hradit kompenzační fond, do kterého mají přispívat všichni hráči na trhu podle svého podílu. Nejvíc by tedy pošta platila sama sobě. Podle navrhované novely poštovního zákona by měl náklady od příštího roku hradit stát. Proti se ale stavěl ministr financí Andrej Babiš, který požaduje určení maximální částky, kterou by stát platil. O návrhu má v pondělí znovu jednat vláda.
Pošta vyčíslila ztrátu z univerzální služby za rok 2013 na téměř 1,8 miliardy korun, ČTÚ částku zredukoval na 750 milionů. Podnik se proti tomu odvolal a rozhodnutí čeká v červnu. Na konci třetího čtvrtletí by měla pošta spustit přijímání platebních karet na vybraných pobočkách a také využití mobilních platebních terminálů pro poštovní doručovatele. Podnik naopak zastavil projekt spuštění mobilního virtuálního operátora. „Doba pro virtuálního operátora už je dávno pryč,“ podotkl Elkán.
Pošta provozuje přes 3200 poboček. Do deseti let chce dvě třetiny převést na partnery. Těmi mají být obecní úřady nebo místní obchodníci. Slibuje si od toho úspory v řádu stovek milionů korun. Na prvních 50 poštách také přistoupila k rozšíření otevírací doby pro veřejnost. Například v satelitních městech budou mít pošty otevřeno i v sobotu.
