Pošta počítá se zrušením čtvrtiny pracovních míst a do dvou let chce být opět v zisku

Česká pošta chce v rámci restrukturalizačního plánu během nadcházejících šesti let zrušit sedm tisíc pracovních míst ze stávajících zhruba třiceti tisíc pracovníků. Nahradí je technologie. Do roku 2021 se chce opět vrátit k zisku v řádu desítek milionů korun. Restrukturalizace má vyjít na 7,5 miliardy korun, částečně ji chce financovat prodejem nemovitostí. Podnik mimo jiné zvažuje prodej svého paláce v pražské Jindřišské ulici, kde vedle managementu sídlí také hlavní pošta. Odboráři propouštění odmítají.

Restrukturalizace má podle generálního ředitele pošty Romana Knapa přinést jednodušší a rychlejší fungování služeb, vyšší spolehlivost doručování a pošty bez front. Do roku 2021 se chce podnik vrátit k zisku v řádu desítek milionů korun a zvýšit tržby o desetinu ze stávajících 18,8 miliardy korun.

Pošta uzavřela minulý rok s provozní ztrátou přesahující miliardu korun. Podle Knapa je podnik v provozní ztrátě už čtyři roky, za loňský rok to bylo ale poprvé, kdy byla otevřeně přiznaná a nebyla dorovnána do kladné nuly prodejem majetku. „Pošta je již dlouhodobě ve ztrátě. Pokud bychom nepřikročili k systémovým změnám ve struktuře České pošty, do několika let by Česká pošta přestala existovat,“ řekl Knap.

„Pokud bychom nedělali nic, při současných trendech by Česká pošta dosáhla v roce 2022 ztráty přes pět miliard korun,“ dodal finanční ředitel České pošty Roman Schanner.

Pošta se rozdělí na tři jednotky

Základem restrukturalizace je rozdělení společnosti na tři obchodní jednotky pod hlavičkou skupiny České pošty. Vznikne Divize Státní poštovní služby, Divize Logistické služby a Divize Finanční služby a prodej. Každá obchodní jednotka bude mít samostatné účetnictví a zodpovědnost manažerů za své hospodářské výsledky. Zároveň rozdělení podle Knapa jasně ukáže služby a produkty, které jsou pro Českou poštu ziskové a kterých je lepší se zbavit.

Pro zaměstnance podnik počítá s lepším mzdovým ohodnocením, které bude odpovídat požadavkům na vyšší kvalifikaci. Snižování počtu míst se uskuteční přirozeným způsobem tak, že nebude obsazovat pozice za ty, kteří přirozeně z pošty každý rok odejdou a musela by za ně jinak hledat náhradu. Celkové mzdové náklady by měly přes očekávaný růst mezd zůstat okolo 13 miliard korun.

Největší odborová organizace na poště, Podnikový koordinační odborový výbor s 9000 členy, podle předsedkyně Jindřišky Budweiserové masivní propouštění zaměstnanců odmítá.

„Špatná ekonomická situace podniku je zaviněna především tím, že stát dlouhodobě nehradí náklady na velmi ztrátové základní poštovní služby, které musí Česká pošta zajišťovat. Zákon o poštovních službách stanovuje povinnosti, které vzhledem k rozsahu a vysokým nákladům jsou velkou ekonomickou zátěží. Náklady ročně přesahují dvě miliardy korun, ale stát přispívá maximálně čtvrtinou. Česká pošta tak tyto ekonomicky nevýhodné služby hradí z velké části sama,“ sdělila. Dodala, že snížení počtu pracovních míst zhorší kvalitu poštovních služeb.

Budeme znovu jednat s vládou i se zaměstnavatelem, aby byla zachována kvalitní pracovní místa a kvalitní poštovní služby pro občany. Připravované organizační změny musí být dobře promyšleny s ohledem na zaměstnance a zákazníky, není možné brát ekonomické kritérium jako jediné.
Jindřiška Budweiserová
předsedkyně Podnikového výboru zaměstnanců České pošty

Pošta podle Knapa nicméně dál počítá s kompenzací za služby poskytované státu. Ta by měla být v nové výši 1,5 miliardy korun ročně místo stávajících 500 milionů, a to minimálně do roku 2022.

Podnik zároveň zachová 3200 obslužných míst, změní ale jejich podobu, aby lépe odpovídala potřebám lidí, využila možností moderních technologií a byla efektivnější z pohledu nákladů. Zhruba 420 poboček bude zaměřených na expresní vydávání zásilek, 1300 poboček nabídne možnost samoobslužnosti. Počítá se zhruba 1500 partnerskými poštami, z toho 600 samoobslužnými, kde si zákazníci vyřídí své poštovní a finanční záležitosti bez nutnosti být fyzicky obslouženi personálem.

Část listovních doručovatelů přejde do balíkové doručovací sítě. Zatímco počet listovních zásilek klesá každý rok zhruba o desetinu, balíkový trh roste tempem 12 až 14 procent ročně díky rozvoji e-shopů. „Česká pošta musí obchodně tohoto trendu využít. Cílem je navýšení tržního podílu v oblasti balíků na 40 procent a dosažení hranice 60 milionů přepravených balíků v roce 2022,“ doplnil ředitel logistiky Petr Cinkl.

Podnik bude i nadále občanům nabízet finanční služby, protože v řadě míst České republiky je poštovní pobočka jedinou možností, kde si peněžní záležitosti vyřídit. V digitalizaci služeb plánuje představit služby typu eSIPO, ePoukázka, nebo eKolek. V doplňkovém prodeji najede na multikanálový koncept otevřený pro klíčové maloobchodní hráče na trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním jednání schválila návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Už dříve sdělila, že kabinet ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři schválili i vládní nařízení, podle kterého životní minimum vzroste od října, nikoliv od května.
03:56Aktualizovánopřed 26 mminutami

Vláda na úterý snížila cenové stropy pro pohonné hmoty

Maximální ceny paliv, které určuje stát, v úterý klesnou. Litr nafty bude nejvýše za 44,36 koruny, což je o 1,56 koruny méně než v pondělí. Litr benzinu pak budou čerpací stanice moci prodávat maximálně za 41,67 koruny, tedy o 28 haléřů méně než v pondělí. Vyplývá to z cenového věstníku, který ministerstvo odpoledne zveřejnilo. Nejvyšší ceny by měl úřad zveřejňovat minimálně do konce dubna.
před 36 mminutami

Globální odbyt Škody Auto v prvním čtvrtletí vzrostl o čtrnáct procent

Celosvětový odbyt automobilky Škoda Auto se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o čtrnáct procent na 271 900 vozů, oznámil její mateřský koncern Volkswagen. Odbyt celého koncernu však v prvním kvartálu klesl o čtyři procenta na zhruba 2,05 milionu vozů. Důvodem byla zejména slabší poptávka v Číně a Severní Americe.
před 2 hhodinami

Maďarský forint po Orbánově porážce vystoupil na čtyřleté maximum

Maďarský forint se v pondělí vůči euru vyšplhal na nejvyšší úroveň za více než čtyři roky, výrazně posilují rovněž maďarské akcie. V nedělních parlamentních volbách opoziční strana Tisza porazila vládní stranu Fidesz dlouholetého maďarského premiéra Viktora Orbána. Vítězství opozice by mohlo Maďarsku obnovit přístup k miliardám eur z fondů Evropské unie, který zablokovaly spory s Orbánem, píše agentura Reuters.
11:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny ropy před americkou blokádou Íránu rostou o více než sedm procent

Ceny ropy rostou o více než sedm procent a vracejí se nad sto dolarů za barel. Americké námořnictvo se chystá k blokádě lodí plujících do Íránu a z Íránu přes Hormuzský průliv. To by mohlo omezit vývoz íránské ropy poté, co se Washingtonu a Teheránu o víkendu nepodařilo dosáhnout dohody o ukončení války. Výrazně roste i cena plynu pro evropský trh.
08:05Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
včera v 12:43
Načítání...