Pošta počítá se zrušením čtvrtiny pracovních míst a do dvou let chce být opět v zisku

Česká pošta chce v rámci restrukturalizačního plánu během nadcházejících šesti let zrušit sedm tisíc pracovních míst ze stávajících zhruba třiceti tisíc pracovníků. Nahradí je technologie. Do roku 2021 se chce opět vrátit k zisku v řádu desítek milionů korun. Restrukturalizace má vyjít na 7,5 miliardy korun, částečně ji chce financovat prodejem nemovitostí. Podnik mimo jiné zvažuje prodej svého paláce v pražské Jindřišské ulici, kde vedle managementu sídlí také hlavní pošta. Odboráři propouštění odmítají.

Restrukturalizace má podle generálního ředitele pošty Romana Knapa přinést jednodušší a rychlejší fungování služeb, vyšší spolehlivost doručování a pošty bez front. Do roku 2021 se chce podnik vrátit k zisku v řádu desítek milionů korun a zvýšit tržby o desetinu ze stávajících 18,8 miliardy korun.

Pošta uzavřela minulý rok s provozní ztrátou přesahující miliardu korun. Podle Knapa je podnik v provozní ztrátě už čtyři roky, za loňský rok to bylo ale poprvé, kdy byla otevřeně přiznaná a nebyla dorovnána do kladné nuly prodejem majetku. „Pošta je již dlouhodobě ve ztrátě. Pokud bychom nepřikročili k systémovým změnám ve struktuře České pošty, do několika let by Česká pošta přestala existovat,“ řekl Knap.

„Pokud bychom nedělali nic, při současných trendech by Česká pošta dosáhla v roce 2022 ztráty přes pět miliard korun,“ dodal finanční ředitel České pošty Roman Schanner.

Pošta se rozdělí na tři jednotky

Základem restrukturalizace je rozdělení společnosti na tři obchodní jednotky pod hlavičkou skupiny České pošty. Vznikne Divize Státní poštovní služby, Divize Logistické služby a Divize Finanční služby a prodej. Každá obchodní jednotka bude mít samostatné účetnictví a zodpovědnost manažerů za své hospodářské výsledky. Zároveň rozdělení podle Knapa jasně ukáže služby a produkty, které jsou pro Českou poštu ziskové a kterých je lepší se zbavit.

Pro zaměstnance podnik počítá s lepším mzdovým ohodnocením, které bude odpovídat požadavkům na vyšší kvalifikaci. Snižování počtu míst se uskuteční přirozeným způsobem tak, že nebude obsazovat pozice za ty, kteří přirozeně z pošty každý rok odejdou a musela by za ně jinak hledat náhradu. Celkové mzdové náklady by měly přes očekávaný růst mezd zůstat okolo 13 miliard korun.

Největší odborová organizace na poště, Podnikový koordinační odborový výbor s 9000 členy, podle předsedkyně Jindřišky Budweiserové masivní propouštění zaměstnanců odmítá.

„Špatná ekonomická situace podniku je zaviněna především tím, že stát dlouhodobě nehradí náklady na velmi ztrátové základní poštovní služby, které musí Česká pošta zajišťovat. Zákon o poštovních službách stanovuje povinnosti, které vzhledem k rozsahu a vysokým nákladům jsou velkou ekonomickou zátěží. Náklady ročně přesahují dvě miliardy korun, ale stát přispívá maximálně čtvrtinou. Česká pošta tak tyto ekonomicky nevýhodné služby hradí z velké části sama,“ sdělila. Dodala, že snížení počtu pracovních míst zhorší kvalitu poštovních služeb.

Budeme znovu jednat s vládou i se zaměstnavatelem, aby byla zachována kvalitní pracovní místa a kvalitní poštovní služby pro občany. Připravované organizační změny musí být dobře promyšleny s ohledem na zaměstnance a zákazníky, není možné brát ekonomické kritérium jako jediné.
Jindřiška Budweiserová
předsedkyně Podnikového výboru zaměstnanců České pošty

Pošta podle Knapa nicméně dál počítá s kompenzací za služby poskytované státu. Ta by měla být v nové výši 1,5 miliardy korun ročně místo stávajících 500 milionů, a to minimálně do roku 2022.

Podnik zároveň zachová 3200 obslužných míst, změní ale jejich podobu, aby lépe odpovídala potřebám lidí, využila možností moderních technologií a byla efektivnější z pohledu nákladů. Zhruba 420 poboček bude zaměřených na expresní vydávání zásilek, 1300 poboček nabídne možnost samoobslužnosti. Počítá se zhruba 1500 partnerskými poštami, z toho 600 samoobslužnými, kde si zákazníci vyřídí své poštovní a finanční záležitosti bez nutnosti být fyzicky obslouženi personálem.

Část listovních doručovatelů přejde do balíkové doručovací sítě. Zatímco počet listovních zásilek klesá každý rok zhruba o desetinu, balíkový trh roste tempem 12 až 14 procent ročně díky rozvoji e-shopů. „Česká pošta musí obchodně tohoto trendu využít. Cílem je navýšení tržního podílu v oblasti balíků na 40 procent a dosažení hranice 60 milionů přepravených balíků v roce 2022,“ doplnil ředitel logistiky Petr Cinkl.

Podnik bude i nadále občanům nabízet finanční služby, protože v řadě míst České republiky je poštovní pobočka jedinou možností, kde si peněžní záležitosti vyřídit. V digitalizaci služeb plánuje představit služby typu eSIPO, ePoukázka, nebo eKolek. V doplňkovém prodeji najede na multikanálový koncept otevřený pro klíčové maloobchodní hráče na trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...