Pošta bude mít nárok na kompenzaci od státu, rozhodla vláda

Praha - Vláda dnes po několikatýdenních sporech ministra financí Andreje Babiše (ANO) a ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) schválila novelu poštovního zákona, která zavádí poště kompenzaci od státu. Pošta bude mít nárok na dotaci za letošek až do výše 700 milionů korun ročně, řekl ministr vnitra Chovanec. V dalších letech maximální částka postupně klesne až na 500 milionů korun ročně.

„Jsem rád, že se vládě podařilo po dlouhých letech přijmout systémové opatření, které dlouhodobě stabilizuje hospodaření a fungování České pošty,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle něho se díky tomu zabrání plošnému rušení poboček pošty a riziku propouštění jejích zaměstnanců.    

Generální ředitel České pošty Martin Elkán je rád, že se podařilo nalézt shodu. Česká pošta je díky tomu stabilizovaná a nebude muset rušit pobočky, míní. Pošta se podle něj bude modernizovat a hledat další prostor na trhu.

Ministr financí Babiš dlouho odmítal České poště vyplatit kompenzaci za letošní rok. Tvrdil, že pošta má dostatek peněz na účtech. Konkrétně dvě miliardy korun v rezervách. O dotacích ze strany státu chtěl diskutovat až pro další léta. Nakonec se ale dnes kabinet dohodl na kompromisu, podle něhož bude kompenzace pro rok 2015 až do výše 700 milionů korun, v roce 2016 do výše 600 milionů korun a od roku 2017 do výše 500 milionů korun.

Podle Babiše je přijatý návrh kompromis. Pošta podle něj na začátku jednání požadovala limit 950 milionů korun a navíc úhradu ještě v letošním roce. „Já pevně doufám, že se Česká pošta bude snažit ještě lépe hospodařit. Pro mě je důležité, že jsem uhájil rozpočet na letošní rok,“ uvedl. Dotaci za letošek bude pošta nárokovat až v příštím roce. Větší transparentnost hospodaření pošty podle Babiše přinese i registr smluv spouštěný od příštího roku.

Hospodářské výsledky České pošty
Zdroj: ČT24
  • „Česká pošta má určitě nárok na nějakou dotaci za univerzální službu. Problém je v tom, že ta dotace je v tuto chvíli obtížně stanovitelná, protože vůbec netušíme, jakým způsobem se České poště podaří reformovat svůj byznys a jakým způsobem bude do budoucnosti výdělečná,“ míní komentátor Hospodářských novin David Klimeš.

Chovanec je přesvědčen, že dnešní dohoda je maximem možného. „Česká pošta může plánovat svůj rozvoj, své investice, na druhé straně ví, že to není o tom, že bude stát s čepicí, ale že se také musí modernizovat, zlepšovat své služby,“ poznamenal. „Česká pošta musí doložit, že náklady měla, není to bianko šek. A je to dohoda, která se rodila od listopadu,“ dodal Chovanec. 

Poště dlouhodobě komplikují činnost spory kolem úhrady nákladů na univerzální službu, tedy na doručování do odlehlých oblastí nebo provoz ztrátových poboček. Náklady pošty na zajišťování základních služeb na celém území republiky má podle stávající právní úpravy hradit kompenzační fond, do kterého by měli přispívat všichni hráči podle svého podílu na trhu. Do fondu nechtějí ale přispívat ani pošta, ani její konkurence. Proto přišlo ministerstvo vnitra s návrhem novely, podle které by příspěvek kompenzačního fondu nahradila úhrada ze státního rozpočtu.  

Česká pošta letos plánuje zisk kolem 50 milionů korun proti loňským 241 milionům. Jeho dosažení ale podmiňuje zhruba půlmiliardovou kompenzací za univerzální službu, jinak se podle generálního ředitele Martina Elkána propadne do ztráty.

Pošta vyčíslila ztrátu z univerzální služby za rok 2013 na téměř 1,8 miliardy korun, ČTÚ částku zredukoval na 750 milionů. Podnik se proti tomu odvolal a rozhodnutí čeká v červnu.

  • „Jakákoliv dotace, zejména v tomto případě, není racionální. Na jednu stranu jsem rád, že se vláda zabývá dostupností poštovních služeb, zejména na venkově…Ale na druhou stranu, každá dotace je špatná, protože je demotivující…Všechno ukazuje na to, že Česká pošta v některých případech používá ceny, které nejsou na nákladech,“ uvedl Petr Angelis, místopředseda představenstva Asociace poštovních služeb.

Pošta provozuje přes 3200 poboček. Do deseti let chce dvě třetiny převést na partnery. Těmi mají být obecní úřady nebo místní obchodníci. Slibuje si od toho úspory v řádu stovek milionů korun. Na prvních 50 poštách také přistoupila k rozšíření otevírací doby pro veřejnost. Například v satelitních městech budou mít pošty otevřeno i v sobotu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropský parlament schválil klíčovou část obchodní dohody s USA

Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise (EK) uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Na zastropování věku odchodu do důchodu se nemusí spěchat, soudí Juchelka

Zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, volební slib současné vlády, bude splněn během čtyř let jejího období, nyní se na to nemusí spěchat, řekl v pořadu Interview ČT24 ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). „Uvidíme, zda se to stihne,“ uvedl pak k dotazu moderátora Daniela Takáče, zda se od ledna 2027 spustí zamýšlená valorizace důchodů o inflaci a půlku mzdy, namísto jedné třetiny. Dále věří, že u superdávky zbudou ministerstvu peníze, aby pak mohlo podpořit provozovatele sociálních služeb. Pokud nezbudou, budou si muset kraje a obce pomoci ze svých účtů samy, nebo zahájit jednání s ministerstvem financí, uvedl Juchelka.
před 19 hhodinami

VideoInflace výrazně neroste, horší je to v průmyslu a stavebnictví

Navzdory válce s Íránem aktuálně inflace výrazně neroste, krotit ji pomáhají třeba levné potraviny. Ceny zemědělských výrobců v květnu meziročně klesly o víc než třináct procent. Ekonomové ale upozorňují, že tento sestup může být dočasný. Zastavit ho můžou třeba výdaje za pohonné hmoty nebo hnojiva. Horší je situace v průmyslu a stavebnictví. Tam ceny materiálů stouply meziročně zhruba o šest procent. „Všechno, co souvisí s ropou, asfaltové pásy, polystyreny a doprava – to jsou věci, které nám teď hodně vzrostly,“ přiblížil jednatel firmy Lucern dřevostavby Lukáš Černík. Nárůst je ale v nižších jednotkách procent, ceny nemovitostí to tak podle něj zásadně neovlivní.
před 19 hhodinami

Konec označení „z EU“ a „mimo EU“. Na obalech medu musí být uváděna země původu

Od neděle 14. června platí přísnější pravidla pro označování medu. Na obalech už není možné uvádět, že pochází ze zemí EU nebo ze zemí mimo EU. Nová evropská směrnice stanovuje povinnost uvést konkrétní zemi původu, kde byl med získán. Cílem je omezit dovoz medu s nejasným původem, vytvořit férovější podmínky pro domácí producenty a zabránit klamání spotřebitelů. Česko je v produkci medu soběstačné z necelých sedmdesáti procent.
15. 6. 2026

Vláda schválila zákaz dvou opioidů, novelu odpadového zákona nebo zapojení do půjčky SAFE

Vláda v pondělí zařadila na seznam zakázaných návykových látek dva opioidy. Celkem sedmnáct substancí pak zapsala na seznam zkoumaných látek, které není možné v Česku legálně prodávat a vyrábět. Na tiskové konferenci to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Dále vláda schválila novelu odpadového zákona, která počítá se zavedením centrálního systému pro oznámení o přeshraničním převozu odpadu. Ministři také probírali zapojení České republiky do unijní půjčky SAFE nebo propůjčení generálské hodnosti.
15. 6. 2026Aktualizováno15. 6. 2026

Řecko dokončuje dohodu s Chevronem o novém průzkumu uhlovodíků v Jónském moři

Delegace společnosti Chevron v pondělí 15. června přijela dokončit dohodu o účasti firmy v takzvaném bloku 10 u pobřeží Kyparissijského zálivu na Peloponésu, oznámil řecký ministr životního prostředí a energetiky Stavros Papastavrou.
15. 6. 2026

Stát redukuje akcelerační zóny pro větrné elektrárny

Stavby větrných elektráren, které mohou pomoci snížit emise skleníkových plynů a omezit změnu klimatu, měly rozhýbat akcelerační zóny. Stát označil 94 míst, kde by je nebo fotovoltaiky mělo jít vybudovat snáz a rychleji. Zhruba tři desítky teď chce kabinet, jehož někteří členové reagovat na změnu klimatu odmítají, vyřadit nebo zmenšit. A to i kvůli nesouhlasu samospráv i výhradám armády.
15. 6. 2026

Po oznámení o dohodě mezi USA a Íránem ceny ropy klesly, píše Reuters

Ceny ropy klesly na nejnižší úroveň od března po oznámení, že USA a Írán v pátek podepíší memorandum o mírové dohodě. Kontrakty na nákup severomořské ropy Brent zlevnily do 02:04 SELČ o 3,58 dolaru, tedy o 4,1 procenta, na 83,75 dolaru za barel. Barel americké lehké ropy West Texas Intermediate stál 80,87 dolaru, tedy zlevnil o 4,01 dolaru, neboli o 4,72 procenta, napsala agentura Reuters.
15. 6. 2026
Načítání...