Praha – Poslanci schválili největší změnu potravinového zákona za posledních 15 let. Obchodní řetězce budou mít podle novely povinnost informovat zákazníky o původu prodávaného sortimentu, a to hned na dveřích prodejny. Zvýší se také pokuty za klamání zákazníků a zpřísňuje se označování nebalených potravin. Normu ještě posoudí Senát a prezident; platit by mohla od 1. ledna 2015.
Vlaječky nebo nápisy odkazující na původ přímo na zboží už zřejmě stačit nebudou. Zákazník by si měl udělat představu o podílu českých výrobků v regálech hned u vchodu. Obchodní řetězce s ročními tržbami nad pět miliard korun proto budou muset nově na viditelném místě uvádět pět zemí, z nichž nabízený sortiment pochází nejčastěji.
Agrární analytik Petr Havel to považuje za zbytečné. "Tato tzv. oznamovací povinnost velkých obchodních sítí není kromě Slovenska zavedena nikde v Evropě a nejspíš ani na světě. Kontrolovatelnost původu zboží je totiž velmi sporná. Jak budete například označovat zboží, na kterém je napsáno Vyrobeno v EU? Ze které země vlastně je?" ptá se expert.
Prodejci by také měli lépe označovat nebalené potraviny. „Aby bylo naprosto zřetelné, kdo výrobek vyrobil, ze které země pochází, co výrobek obsahuje jako tzv. hlavní složku,“ vysvětlil bývalý ministr zemědělství a současný prezident Agrární komory a Potravinářské komory Miroslav Toman.
Rozšíří se pravomoci SZPI a veterinární správy
Zákon rovněž posílí kontroly – restaurace a jídelny budou moci nově prověřovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo Státní veterinární správa. Instituce tak reagují mimo jiné na stížnosti ohledně zvěřiny. Úřady nicméně budou muset své kontrolní plány slaďovat tak, aby zbytečně nezatěžovaly podnikatele.
„Díky této novele by měla být kontrolována jídla, která se připravují v restauracích, stejně jako potraviny prodávané v obchodech a vyráběné v potravinářských podnicích. Těch jídel je několik set tisíc denně,“ upřesnil Havel. Dodal, že hygienická služba o své kompetence nepřijde. To potvrdil i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Hygienické službě se žádné kompetence neodebírají, zůstanou ve stejném rozsahu, jako byly doposud. Přidává se kompetence Státní veterinární správy, která teď bude kontrolovat kompletní potravinový řetězec v případě zvěřiny ve všech stravovacích zařízeních a Státní zemědělská a potravinářská inspekce bude nyní mít možnost vstupovat do otevřených stravovacích zařízení, kde bude kontrolovat kvalitu potravin a všechno, co souvisí se zpracováním potravin v pokrm,“ vysvětlil Jurečka.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček:
„Součástí dohody je to, že oba dozorové orgány budou spolu komunikovat, budou on-line napojeny a budou se domlouvat tak, aby všichni nechodili všude. Hygiena v provozovně například nezkontroluje jen svoje záležitosti, ale i původ masa. A naopak když půjde na kontrolu Státní zemědělská a potravinářská inspekce a uvidí shnilé maso, tak bude informovat i hygienu.“
Novela rovněž umožní Státní zemědělské a potravinářské inspekci reagovat rychleji v případě krizových situací, jako byla například metanolová kauza. Zákon například dovolí, aby inspektoři zastavili prodej výrobků v případě, že jsou nejakostní nebo klamavě označené.
Zpřísnit by se měly taky pokuty, za nedodržení požadavků na bezpečnost potravin by se mohly vyšplhat až k 50 milionům nebo desetině procenta ročního obratu. Analytik Petr Havel ovšem nepovažuje vyšší pokuty za významné. „Největším trestem pro někoho, kdo se proviní při výrobě potravin, je zveřejnění viníka. Ekonomické dopady jsou v takovém případě vyšší než ekonomické dopady nějakých sankcí,“ míní.
Celkově však hodnotí novelu zákona pozitivně. „Změny jsou pozitivní pro spotřebitele – zpřesňuje se a zlepšuje se označování potravinářských výrobků,“ shrnul Havel.
CO JEŠTĚ SCHVÁLILA DOLNÍ KOMORA?
- Rozsáhlou změnu zákonů, které upravují podnikání bank a dalších finančních institucí. Česká národní banka by tak neměla dohlížet na likviditu poboček zahraničních bank, tato kontrola bude převedena do jejich domovských zemí. ČNB však bude moci i nadále přijmout vůči těmto pobočkám opatření, aby ochránila finanční systém při mimořádných situacích.
- Novelu zákona o zaměstnanosti, podle které by firmy měly opět dostávat od státu příspěvky na mzdu zdravotně znevýhodněných zaměstnanců. Základní dotace by měla činit až 5 000 korun měsíčně. Za zdravotně znevýhodněné mají být považováni lidé, kteří sice mohou pracovat, ale kvůli horšímu zdravotnímu stavu jen omezeně a na chráněném pracovním místě. Toto postavení jim bude přiznávat Česká správa sociálního zabezpečení.
- Vládní novelu živnostenského zákona, podle které by se měly údaje o bydlišti podnikatelů v živnostenském rejstříku stát neveřejnými. Podle vlády je pro běžné uživatele rejstříku dostatečným identifikátorem adresa sídla podnikatele.
