Poslanci schválili novelu o nájemném a insolvenčním zákoně

Praha - Poslanci na dnešní schůzi schválili novelu občanského zákoníku, která upravuje postup po skončení regulace nájemného. Nájemci a pronajímatelé budou mít podle předlohy pevnou lhůtu na dohodu o zvýšení nájemného. Teprve po jejím uplynutí se budou moci vlastníci bytů obrátit na soud, aby nájemné stanovil. Kabinet dnes také schválil novelu insolvenčního zákona, která posiluje věřitele v insolvenčním řízení. Předloha obnovuje jejich právo popírat pohledávky jiných věřitelů. Obě normy míří do Senátu.

Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (VV):

„Tou největší změnou je možnost obrátit se na soud pro určení nájemného v případě, že nedojde k dohodě mezi nájemníkem a majitelem.“

Podle předlohy budou mít nájemníci dvouměsíční lhůtu na to, aby souhlasili s návrhem majitele bytu na zvýšení nájemného. Pokud pronajímatel odpověď nedostane, bude se moci do tří měsíců obrátit na soud, aby výši nájmu určil. Z novely tedy vyplývá, že se budou muset pronajímatel a nájemce před soudní žalobou o dohodu na výši nájemného pokusit. Soudy budou určovat nájemné vždy ke dni podání žaloby. Původní vládní předloha by umožnila soudcům stanovit i pozdější dobu, což neúspěšně prosazoval v dalším pozměňovacím návrhu Stanislav Křeček (ČSSD).

Pokud k dohodě nedojde, soud určí nájemné v místě a čase obvyklém. Ministerstvo pro místní rozvoj pro tento účel připravuje cenové mapy. S loňským rokem skončila regulace nájemného přibližně pro 400 tisíc bytů v Česku. Ve většině krajských měst, velkých městech Středočeského kraje a v Praze to bude k 31. prosinci 2012.

Přechod nájmu na dědice po smrti nájemníka novela omezuje na dva roky. Během této doby musí nový nájemce vyřešit svou bytovou situaci novou dohodou s pronajímatelem nebo změnou bydlení. Sociální klauzule ale vyjímá z dvouletého omezení osoby starší 70 let a nezletilé. Předloha, pro kterou hlasovali koaliční poslanci, dále mimo jiné stanoví nájemci povinnost hlásit počet lidí žijících v bytě a více údajů o nich. Pronajímatel bude mít právo požadovat, aby v bytě žil jen počet osob přiměřený jeho velikosti. Novela prakticky ruší služební byty.

Věřitelé budou v insolvenčním řízení silnější

Současná podoba insolvenčního zákona brání věřitelům napadat pohledávky svých konkurentů, i když jsou podle jejich názoru neoprávněné. Popírat výši a pořadí přihlášených pohledávek může v současné době pouze dlužník a insolvenční správce. Insolvenční zákon tak věřitelům podle Ústavního soudu nedává účinnou ochranu. Sněmovna tak dnes na rozhodnutí soudu reagovala schválením novely.

Poslanci do novely zařadili se souhlasem ministerstva spravedlnosti pozměňovací návrhy, které zmírňují omezení pro věřitele popírající pohledávky. Týkají se například uložení finanční jistoty v případě, že ji po věřiteli jiní věřitelé požadují s tvrzením, že by jim nedůvodným zamítnutím jejich pohledávky mohla vzniknout škoda. Věřitel, který pohledávku druhého popře, bude podle předlohy muset složit na úhradu sporu o ni 10 tisíc korun.

Sněmovna dále odsouhlasila návrh na vydání státních dluhopisů v objemu 131,6 miliardy korun. Stát chce jejich prodejem získat peníze na krytí části schodku letošního státního rozpočtu. Schválený rozpočet počítá se schodkem 135 miliard.

  • Bydlení autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2300/229937.jpg
  • Insolvence zdroj: investigatingmikewatson.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1545/154429.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 11 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 18 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...