Praha – Přípravy na porcování medvěda, tedy nesystémové přesuny v rámci schválených parametrů rozpočtu, vrcholí. Poslanci budou mít rozpočet ve druhém čtení na stole už zítra. Vejít se musí do deficitu 162,7 miliardy korun, což odpovídá zhruba 5,3 procenta hrubého domácího produktu. Přidat na jedné a ubrat na druhé hromádce ale přesto chtějí. Sociální demokraté a lidovci budou chtít třeba navrhnout, aby se výdaje na sociální dávky a sociální služby vrátily na úroveň letošního roku. Poslanci TOP 09 zase chtějí přidat obcím a městům do 10 tisíc obyvatel. Naopak vlažně se k porcování medvěda staví občanští demokraté.
I když měla ODS k Janotovu balíčku řadu výhrad, je připravena rozpočet na příští rok podpořit. „Respektujeme jednou schválený kompromis a podle mě je věcí základní politické kultury zachovat dohodu a nezradit ji vlastními populistickými návrhy,“ zdůraznil předseda strany Mirek Topolánek. „Vážně se obáváme, že ve sněmovně už existuje hlasovací koalice, která chce navzdory dohodě prosadit své populistické návrhy,“ dodal.
Podle Topolánka je ODS připravena podpořit jen minimální přesuny mezi kapitolami rozpočtu. Tento krok navíc podmiňuje tím, že tak učiní pouze v případě, že tímto způsobem budou posíleny výdaje na tzv. odloženou spotřebu nebo na investice. V žádném případě nehodlá poslat peníze na čistě spotřební výdaje.
Premiér Jan Fischer k jednání o rozpočtu:
„Jsem si vědom toho, že v debatě zase rozkvetou tisíce lotosových květů, jak už to v tomto domě bývá.“
ČSSD: Rozpočet podpoříme, ale chceme změny
Předseda ČSSD Jiří Paroubek v rozhovoru pro Českou televizi řekl, že jeho strana státní rozpočet podpoří, ale bude požadovat určité změny. Ty se týkají především sociálních výdajů, které by oproti sociální demokraté chtěli oproti původnímu návrhu rozpočtu zvýšit. Přijít chtějí také s navýšením plateb pro zemědělství nebo s dorovnáním úrovně mezd veřejných zaměstnanců na úroveň roku 2009.
„Rádi bychom přesunuli zhruba 11,5 miliardy korun. Peníze chceme vzít ze všeobecné pokladní správy a také z výdajů různých ministerstev, například práce a sociálních věcí, ale také třeba ministerstva obrany nebo dopravy,“ vysvětlil Paroubek. Dle jeho slov by nedodání peněz do oblasti sociálních služeb znamenalo, že by domovy důchodců nebo dětské domovy skončily někdy v polovině příštího roku. „To by asi nikdo z nás nechtěl,“ dodal.
Fischer: Výdaje na sociální služby by mohly růst
Podle premiéra Jana Fischera se lze bavit o tom, jak by se peníze mohly v rámci schválených parametrů rozpočtu přesunovat. Dokáže si dokonce představit navýšení výdajů na sociální služby o dvě až tři miliardy korun, je ale potřeba dobře zvážit, odkud se peníze vezmou. V žádném případě by podle šéfa úřednické vlády neměly jít z Fondu dopravní infrastruktury, který patří mezi priority vlády.
ODS změny v sociálních výdajích nepodpoří
„V žádném případě se nejedná o kosmetické změny, protože by se jednalo o změny v řádech několika miliard korun. Šly by na úkor investic a byla by to doslova a do písmene projedená budoucnost,“ upozornil místopředseda ODS Petr Nečas.
Podle předsedy ČSSD strana podporovala i vyšší snížení platů ústavních činitelů. „Pokud jde o platy, myslíme si, že by nebylo rozumné, aby platy například pedagogů nebo zdravotnického personálu, lékařů, ale také třeba hasičů a dalších veřejných zaměstnanců šly dolů,“ vysvětlil. Jednalo by se o nepříjemný signál pro soukromý sektor. „V soukromém sektoru, když se bude jednat o mzdách, tak samozřejmě pro majitele podniků je pak snazší říct zaměstnancům: 'Tak podívejte, tady ve státních podnicích si také snižují, tak budeme snižovat i my.' Pak se z té krize nedostaneme nikdy,“ vyjádřil se Jiří Paroubek.
Lidovci a komunisté si hrají s ČSSD do noty
Stejně jako ČSSD chce i KDU-ČSL přidat peníze na sociální služby, přesunout v jejich prospěch chtějí nejméně tři miliardy korun. Do sněmovny zítra půjdou i s požadavkem na dorovnání přímých plateb zemědělců. V souhrnu chce KDU-ČSL navrhnout změny celkem za 4,5 miliardy korun.
Změny by lidovci rádi viděli i ve výši mateřské, kterou by rádi zachovali na letošní úrovni. Podle Janotova úsporného balíčku totiž nyní platí, že žena, která před nástupem na mateřskou brala 20 tisíc korun hrubého, by v příštím roce dostávala o 2 000 korun méně, než kdyby přivedla potomka na svět už letos.
Se změnami v mateřské už lidovci nevydrželi čekat, svůj návrh předložili jako zvláštní zákon již dnes. Zákon úspěšně prošel prvním čtením, když ho podpořilo 137 ze 158 přítomných poslanců. Novela nyní putuje k sociálnímu výboru, který ji prostuduje a následně se k ní vyjádří.
S ČSSD a lidovci se v mnohém shodují i komunisté. Tři miliardy chce KSČM přidat na provoz sociálních služeb a 1,5 miliardy navíc chce přilít do zemědělství.
TOP 09 chce přidat 2,33 miliardy obcím
TOP 09 sice prohlásila, že nepodpoří žádný z návrhů, který by změkčoval Janotův úsporný balíček, s přesuny peněz ale přece jen zítra ve sněmovně přijde. Chce pomoci malým obcím a městům do 10 tisíc obyvatel se spolufinancováním evropských projektů. „Obec si plánovala svoji spoluúčast v časech před krizí a najednou ji propady příjmů staví před situaci, že ty prostředky, se kterými počítala, nemá, což drtivou většinu obcí, které nemají nějaké rezervy, nutí kofinancovat z úvěrových zdrojů,“ vysvětlil důvod přesunů peněz místopředseda strany Miroslav Kalousek. K bankovním úvěrům se obce špatně dostávají, protože nemají komerční prostory, kterými by mohly ručit. Zástavy v podobě budov škol a společenských sálů nejsou pro banky lukrativní.
V tom, kde vzít 2,33 miliardy pro obce, má TOP 09 jasno. Škrtat chce v rozpočtech ministerstev průmyslu, místního rozvoje, životního prostředí, zemědělství, obrany, vnitra, ale i školství a zdravotnictví. „Šli jsme po položkách, které jsou především neinvestičními transfery, popřípadě nákupy na příslušných ministerstvech,“ podotkl Kalousek, podle kterého tím nebude žádný resort životně ohrožen.
