Poslanci i dnes schválili trestní odpovědnost firem

Praha – Firmy budou od roku 2012 trestně odpovědné, rozhodli dnes opět poslanci, kteří přehlasovali veto prezidenta Václava Klause. Od příštího roku tak soudy budou moci firmy pokutovat, zabavit jim majetek a za vážná provinění je budou moci i zrušit. Počítá s tím zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. Poslanci dnes také zamítli novelu, která umožňuje exekuci dávky na živobytí. Asi nejdůležitějším bodem prosincové schůze pak bude státní rozpočet na příští rok. Ten se ale na pořad jednání dostane nejspíš až ve středu odpoledne.

Vláda předložila průlomovou změnu trestního práva, která má přispět k boji proti organizovanému zločinu a korupci, kvůli českým závazkům vůči EU nebo Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Předlohu znovu kromě poslanců vládní koalice podpořila také opoziční ČSSD, proti byli v podstatě jen zástupci KSČM.

Zákon o trestní odpovědnosti firem vrátil prezident Klaus k projednání sněmovně proto, že podle jeho názoru jde proti logickému trendu odbourávání principu kolektivní viny. Zákon popírá vazbu mezi pachatelem a trestem a je spíše příkladem alibismu než snahy potrestat viníky trestných činů, míní prezident. Vetovaný návrh má umožnit trestat i takové činy, o nichž rozhodoval kolektivní orgán právnické osoby. To je přitom častá výmluva, na kterou orgány činné v trestním řízení narážejí při vyšetřování trestných činnů.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) ještě před hlasováním uvedl, že by se mělo poslancům bez problémů podařit prezidentské veto přehlasovat. „Předpokládám, že koalice tento návrh podpoří, protože je součástí programových dokumentů vlády – jak programového prohlášení, tak koaliční smlouvy. Je to téma, které je zmíněno také v protikorupční strategii vlády,“ zdůraznil už dříve ministr.

Jiří Pospíšil
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Exekuce na sociální dávky neprošla

Sněmovna nezvrátila senátní veto novely poslankyň ODS, podle níž měly podléhat exekuci dávky na živobytí. Pro nebyli někteří koaliční poslanci. Novela zákona o hmotné nouzi měla také umožnit, aby dlužníci mohli s úřady uzavřít dohodu o srážkách z této dávky.

Zamítnutí novely doporučila místopředsedkyně senátorů ČSSD Božena Sekaninová. Podle ní novela nepamatuje například na diabetiky, jejichž dávka na živobytí je kvůli nemoci vyšší než u zdravých sociálně potřebných. Podle Miroslava Nenutila (ČSSD) novela zavádí nerovnost před zákonem, neboť ze zabrané dávky by mohl těžit pouze stát či obce.

Zákon má zabránit zneužívání dávek

„Když je někdo v hmotné nouzi, ať nepáchá přestupky,“ říká předkladatelka předlohy o exekuci na dávky Ivana Řápková.

Předkladatelky předlohy Ivana Řápková (ODS) a Lenka Kohoutová ovšem poukazovali na praxi, kdy lidem vznikne nárok na dávku, ale nezaplacené pokuty uložené kvůli přestupkům a různé dlužné poplatky z ní neuhradí. Lidem by podle předlohy zůstalo po srážkách existenční minimum, které nyní činí 2 020 korun na měsíc. Pokud by brali dávky za celou rodinu, zbylo by jim podle pozměňovacího návrhu sociálního výboru existenční minimum vypočítané pro všechny její členy.

Rozpočet by se letos mohl obejít bez porcování medvěda

Poslanci budou na prosincové schůzi jednat o desítkách bodů. Mezi ty nejsledovanější ovšem patří státní rozpočet na příští rok. Rozpočtový výbor už podpořil vnitřní přesuny peněz v objemu 12 milionů, neoprošla nicméně žádná žádost o dotace. Všechno tak naznačuje to, že se schvalování rozpočtu letos obejde bez tradičního porcování medvěda. Proti tomu se ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) postavil již při prvním čtení zákona o státním rozpočtu. Rozpočet tak nakonec nabourá zřejmě jen zpomalení české ekonomiky. To se ale do zákona dostane nejspíš až v příštím roce.

Na změny v rozpočtu není čas

„Ani z časových důvodů není možné přijmout jiný návrh zákona, protože jinak bychom jeli podle rozpočtového provizoria, a to nikdo nechce, ani opozice, ani my. Jediná šance je přijmout zákon tak, jak je. A až budeme znát v lednu predikci, tak upravit rozpočet signálním číslům,“ řekl Rádiu Česko předseda rozpočtového výboru Pavel Suchánek (ODS).

Parametry rozpočtu sněmovna schválila v prvním čtení začátkem listopadu. Počítá se se schodkem ve výši 105 miliard korun. Už teď je ale jasné, že ambiciózní plán ministra financí bude velmi obtížné splnit. Místo původních 2,5 procenta, se kterými zákon o státním rozpočtu počítá, totiž poroste česká ekonomika podle aktualizované prognózy Kalouskova resortu jen procentním tempem. To se promítne na příjmové i výdajové stránce rozpočtu.

Rozpočet začátkem příštího roku čekají změny

Vláda bude muset na ekonomické zpomalení reagovat. „Nevylučuji, ba dokonce pokládám za pravděpodobné, že začátkem příštího roku budeme muset přijít s celou řadou nepopulárních a mimořádných opatření,“ avizoval Kalousek.

Jednotlivé varianty rozpočtu teď propočítávají experti z Národní ekonomické rady vlády (NERV). Před jedním z hlavních návrhů na zvýšení příjmů - sjednocení sazeb DPH na 19 procentech, a nikoli 17,5 procenta - varují předem. „Zvyšování daní nastartování nějaké ekonomické obnovy rozhodně nepomůže, já bych byl rozhodně pro opatření na straně výdajů,“ podotkl Jiří Rusnok, ekonom a člen NERV.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 1 hhodinou

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026
Načítání...