Brusel/Lisabon - Portugalsko včera přiznalo barvu. Bez pomoci Evropské unie se neobejde. Na úvěru, který bude mířit do Lisabonu, se však bude podílet i Česká republika, a to v případě, že by země čerpala pomoc i z Evropského mechanismu finanční stability (EFSM). Záruky za úvěry by tak Česko vyšly maximálně na 11,25 miliard korun, a to v případě, že by Portugalsko vyčerpalo celý zůstatek v mechanismu, což je nepravděpodobné. Mechanismus stability funguje po boku záchranného fondu eurozóny a účastní se jej 27 členských zemí.
Česko už přispívalo i Irsku
Pro Česko by nešlo o první příspěvek hříšníkům platícím eurem. Praha už se teoreticky podílela na záchraně Irska, když se zaručila za 6,7 miliardy korun. V Evropském mechanismu finanční stability přitom zbývá ještě 37,5 miliardy eur (zhruba 900 miliard korun). Podíl ČR na Evropském mechanismu finanční stability odpovídá podílu na rozpočtu EU, a činí tak zhruba 1,25 procenta. Garance však ještě neznamenají, že by česká vláda musela cokoliv platit. Platila by jen v případě, že by Portugalci svoje závazky neuhradili.
Ekonomové odhadují, že Portugalsko bude potřebovat až 80 miliard eur (zhruba 1,9 bilionu korun). Pokud by EU postupovala stejně jako v případě Irska, pomoc by země čerpala ze záchranného fondu eurozóny, EFSM a od Mezinárodního měnového fondu. Peníze z EFSM stojí většinou stranou pozornosti.
Británie Portugalsku pomáhat nechce
Nejmenovaný Osbornův poradce:
„Portugalsko ospravedlňuje naší strategii. Mají dokonce nižší deficit než my.“
Velké Británii se ale pomáhání Portugalsku příliš nezamlouvá. Konzervativní poslanci a pravicová média britský podíl v Evropském mechanismu finanční stability velmi kritizují. Nechápou, proč by se Británie na záchraně jakékoliv země eurozóny měla podílet.
Současný konzervativní ministr financí George Osborne svaluje vinu na svého labouristického předchůdce Alistaira Darlinga, který dal loni v květnu souhlas Británie s vytvořením EFSM. Osborne podle svých slov na Darlinga tlačil, aby dohodu odmítl. Británie by se na záchraně Portugalska měla podílet maximálně čtyřmi miliardami liber, tedy zhruba 111 miliardami korun.
Na stranu Británie se nyní začíná stavět i Švédsko. Tamní ministr financí Anders Borg dnes uvedl, že si Portugalsko zaslouží tvrdou kritiku za to, jak se postavilo ke své dluhové krizi. Podle Borga měli Portugalci o pomoc požádat už dávno. Ministr dodal, že je zatím brzy říkat, že Stockholm Lisabonu na pomoc přispěje. „Sebe i Evropu postavili do velmi složité situace,“ dodal.
Portugalští investoři jsou klidnější
Už dnes je ale situace v Portugalsku optimističtější. Po dlouhém odmítání myšlenky jakékoliv pomoci dnes portugalské akcie v očekávání žádosti o finanční pomoc zpevňují. Největší zisky měly akcie bank, které tak reagovaly na středeční oznámení předsedy portugalské úřednické vlády Josého Sócrata, podle něhož země nemá jinou možnost, než požádat o zahraniční finanční pomoc.
Oficiální žádost portugalská vláda vyhotoví ještě dnes a zašle ji Evropské komisi. Má to ale jeden háček. José Sócrates sice žádá o pomoc, na křeslo premiéra ale před 14 dny rezignoval. Portugalsko čeká tvrdá předvolební kampaň. „Těžko se s udržovací vládou jedná o podmínkách úvěru. Ale mohou najít dočasné řešení a to se po volbách může změnit na permanentní,“ míní analytik Centra pro evropskou politiku Janis Emmanouilidis.
Prohlášení Evropské komise o žádosti Portugalska:
„Prezident Evropské komise ujišťuje, že tento požadavek bude vyřízen nejrychlejším možným způsobem, podle příslušných pravidel.“
Už v úterý dostala portugalská vláda varování od zástupců největších bank. Ti prohlásili, že finanční domy již nejsou ochotny portugalské státní dluhopisy nakupovat. Vládě proto doporučili, aby si do řádných voleb, které jsou plánovány na začátek června, vzala úvěr. Premiér Sócrates pak ve středu oznámil, že Portugalsko se bez zahraniční pomoci neobejde. Oficiální žádost o poskytnutí finanční pomoci však Lisabon zatím nepodal.
Kdo bude další? Španělsko?
Podle mnohých odborníků tak po Portugalsku přišla řada na Španělsko. To se ale brání s tím, že zemi takové problémy nehrozí. „(Riziko nákazy) absolutně vylučujeme. Trhy už nějaký čas vědí, že naše ekonomika je mnohem více konkurenceschopná,“ uvedla ministryně hospodářství Elena Salgadová. Ministryni dává zapravdu i většina ekonomů.
Španělsku nahrává i to, že dnes pohodlně prodalo další dluhopisy, a dokonce i za nižší úrok. „Měli by tím uklidnit obavy z nákazy. Při částce 4,1 miliardy eur prodali solidní objem, a to přes sekundární trh s poměrně dobrým krytím,“ poznamenal k výsledku aukce analytik banky Crédit Agricole Peter Chatwell.
Rober Halver, makléř Baader Bank
„Znamenalo by to nepředstavitelnou reakci eurozóny a obří útok na euro, kdyby mělo následovat Španělsko.“
