Poplatky na obnovitelné zdroje neporostou. Zlevní i elektřina?

Praha - Hospodářský výbor posvětil vládní novelu zákona o podporovaných zdrojích, která zavádí 10procentní solární odvod pro majitele fotovoltaických elektráren uvedených do provozu v roce 2010. Navíc budou zastropovány poplatky na obnovitelné zdroje na úrovni 495 korun za MWh. Zástupci průmyslu by je rádi ještě více přiškrtili, solárníci jsou naopak proti. Energetický regulační úřad rovněž oznámil, že chce v příštím roce snížit poplatek za distribuci elektřiny.

Dolní komora parlamentu už návrh na omezení podpory obnovitelných zdrojů energie schválila v prvním čtení. Norma stanovuje strop pro příspěvek na zelené energie, který platí domácnosti a firmy. Pokud návrh nakonec projde, poplatek přestane růst.

Zároveň se majitelé fotovoltaických elektráren uvedených do provozu v roce 2010 nezbaví placení solární daně, která měla původně platit do konce letošního roku (daň 26 procent) - vláda její platnost prosloužila a snížila odvod na 10 procent.

Menší poplatky za obnovitelné zdroje jsou podle zástupců firem v Moravskoslezském kraji jedním z řešení krize tamního průmyslu. Spolu s politiky se taky shodli na tom, že by do kraje měly proudit dotace z programu Nová zelená úsporám. Právě Moravskoslezský kraj totiž trpí nejhorším ovzduším a nedostatkem pracovních míst.

Co když zákon nevstoupí v platnost včas?

Tuzemské firmy a domácnosti zaplatí další miliardy na podporu obnovitelných zdrojů, pokud zákon nevstoupí v platnost včas. Zelená energie je teď přijde na 2 200 korun ročně. Příští rok by cena vzrostla o stokoruny. Tomu má zabránit první návrh zákona, který poslancům předložila vláda Jiřího Rusnoka. „Když je zákon v pořádku a správný, tak ne, že se může, nýbrž se musí schválit včas,“ podotkl ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala.

„Autoři návrhu na prodloužení solární daně se při jeho zdůvodnění zmohli na pouhé dvě věty a ministr průmyslu nepředložil žádné analýzy ani na jednání Hospodářského výboru. Rusnokova vláda tak špatně podloženým rozhodnutím riskuje prohru v mezinárodních arbitrážích nebo zrušení celé novely u Ústavního soudu. Podle bank může 10procentní solární daň vyvolat problémy u 20 až 30 procentech fotovoltaických elektráren z roku 2010,“ říká Martin Sedlák, ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.

Na schválení normy tlačí čas. Předkladatelé chtějí už od ledna omezit podporu zařízení, která vyrábějí elektřinu ze slunečního záření nebo z bioplynu. O rok později by se měla zastavit podpora i pro další nové projekty - třeba vodní a větrné elektrárny.

„Poslanci jsou jediní, kdo může ve zkráceném řízení přijmout novelu tohoto zákona s tím, že zastaví podporu obnovitelných zdrojů od roku 2014,“ konstatovala už dříve šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková.

To se ale nelíbí ekologickým organizacím. Vadí jim hlavně to, že zatímco obnovitelné zdroje o podporu přijdou, dál ji budou moci čerpat jiná zařízení - třeba spalovny odpadu. Návrh teď proto projedná ještě výbor pro životní prostředí. Pak budou následovat druhé a třetí čtení.

Bude elektřina v příštím roce levnější?

Energetický regulační úřad oznámil, že chce v příštím roce snížit poplatek za distribuci elektřiny. Podle předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové by se měl snížit zhruba o deset procent, přesnou hodnotu úřad právě dopočítává. Snížení distribučního poplatku přitom může snížit i ceny elektřiny pro koncové odběratele.

Velkoodběratelé, kterými jsou zpravidla velké firmy, mohou podle úřadu průměrně ušetřit až 35 milionů korun ročně. Nezanedbatelné úspory mohou očekávat také domácnosti.

„Pro běžnou domácnost to představuje úsporu zhruba 800 korun ročně, což není nezanedbatelné. Odběratelé všech kategorií to pocítí a ceny za elektřinu v příštím roce budou výrazně nižší,“ předpokládá odborník na energetiku Jiří Gavor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 17 mminutami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 12 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 16 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...