Polská centrální banka je znepokojena záměrem vlády rychle přijmout euro

Varšava – Polská centrální banka je prý znepokojena plánem vlády rychle zahájit přípravy na vstup do eurozóny. Banka to považuje za riskantní, neboť vláda se podle ní opírá o politické argumenty místo ekonomických. Postoj centrální banky může zkomplikovat snahu kabinetu získat pro svůj záměr širší podporu.

Většina politiků v Polsku až do loňského roku tvrdila, že euro zatím nespěchá a že kvůli potížím eurozóny se dá s jeho zavedení počkat. Později ale začali uvažovat jinak, neboť si uvědomili, že klíčová rozhodnutí o budoucnosti evropské integrace se provádějí právě teď.

Vládní činitelé proto dnes prosazují, aby se Polsko zapojilo do eurozóny pokud možno rychle, protože jinak podle nich hrozí, že Poláci nebudou v úzké skupině zemí, která v EU rozhoduje. A to se polské reprezentaci nehodí do krámu, neboť by se v rámci EU ráda stala důležitým hlasem.

Výměna polského zlotého za euro by byla patrně vítaným krokem i v Bruselu. Polsko má zdaleka největší ekonomiku ze všech nových členských zemí, které do EU vstoupily po roce 2004, takže rychlé přijetí eura by bylo považováno za projev důvěry v jednotnou evropskou měnu.

Guvernér: Může to fungovat, ale co rizika?

Rozhodnutí, kdy se má Polsko stát členem eurozóny, učiní vláda, nikoliv centrální banka. Ovšem pokud centrální banka a zvlášť její vlivný guvernér Marek Belka rozhodnutí kabinetu nepodpoří, bude pro vládu velmi těžké svůj záměr „prodat“ veřejnosti. Guvernér Belka je opatrný a tvrdí, že je dobré počkat, až se stabilizuje dluhová krize a bude jasné, že situace už se dál nezhoršuje.

„Zavést euro hned teď by bylo jako vyslat loď do průplavu, když je velká bouře. Mohlo by to fungovat, ale jaké je s tím spojeno riziko?“ uvedl podle agentury Reuters jeden ze zdrojů v centrální bance.

„Politické faktory jsou zcela zřetelné. Z finančního a ekonomického pohledu ale potřebujeme víc času. Historie vlastně mluví proti politickému přístupu k zavedení eura. Tak se tam dostalo i Řecko, takže my musíme být velmi opatrní. Tady v centrální bance jsme skeptičtí,“ dodal zdroj.

Polská ekonomika by se měla nejdříve přiblížit EU

Guvernér Belka by také se zavedením eura raději počkal na to, až se úroveň polské ekonomiky více přiblíží průměru EU. Velkým tématem jsou například mzdy a produktivita, kde Polsko zaostává za průměrem EU. Centrální banka se domnívá, že by tak v eurozóně vznikla nerovnováha.

„Představte si, že Polák vydělá 1 000 eur a Němec, který bydlí o 20 kilometrů dál, dostává za stejnou práci 3 000 eur. Konkurenceschopnost ekonomiky by tím nesmírně utrpěla. Buď by se tomu Polákovi musel plat zvýšit, anebo by emigroval,“ přiblížil obavy centrální banky další zdroj Reuters. „Je tedy zřejmé, proč si Belka myslí, že to není dobrý nápad. Tedy ne pro tuto chvíli. Měli bychom počkat na větší konvergenci.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 1 hhodinou

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 10 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 15 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
včera v 21:03

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...