Polská centrální banka je znepokojena záměrem vlády rychle přijmout euro

Varšava – Polská centrální banka je prý znepokojena plánem vlády rychle zahájit přípravy na vstup do eurozóny. Banka to považuje za riskantní, neboť vláda se podle ní opírá o politické argumenty místo ekonomických. Postoj centrální banky může zkomplikovat snahu kabinetu získat pro svůj záměr širší podporu.

Většina politiků v Polsku až do loňského roku tvrdila, že euro zatím nespěchá a že kvůli potížím eurozóny se dá s jeho zavedení počkat. Později ale začali uvažovat jinak, neboť si uvědomili, že klíčová rozhodnutí o budoucnosti evropské integrace se provádějí právě teď.

Vládní činitelé proto dnes prosazují, aby se Polsko zapojilo do eurozóny pokud možno rychle, protože jinak podle nich hrozí, že Poláci nebudou v úzké skupině zemí, která v EU rozhoduje. A to se polské reprezentaci nehodí do krámu, neboť by se v rámci EU ráda stala důležitým hlasem.

Výměna polského zlotého za euro by byla patrně vítaným krokem i v Bruselu. Polsko má zdaleka největší ekonomiku ze všech nových členských zemí, které do EU vstoupily po roce 2004, takže rychlé přijetí eura by bylo považováno za projev důvěry v jednotnou evropskou měnu.

Guvernér: Může to fungovat, ale co rizika?

Rozhodnutí, kdy se má Polsko stát členem eurozóny, učiní vláda, nikoliv centrální banka. Ovšem pokud centrální banka a zvlášť její vlivný guvernér Marek Belka rozhodnutí kabinetu nepodpoří, bude pro vládu velmi těžké svůj záměr „prodat“ veřejnosti. Guvernér Belka je opatrný a tvrdí, že je dobré počkat, až se stabilizuje dluhová krize a bude jasné, že situace už se dál nezhoršuje.

„Zavést euro hned teď by bylo jako vyslat loď do průplavu, když je velká bouře. Mohlo by to fungovat, ale jaké je s tím spojeno riziko?“ uvedl podle agentury Reuters jeden ze zdrojů v centrální bance.

„Politické faktory jsou zcela zřetelné. Z finančního a ekonomického pohledu ale potřebujeme víc času. Historie vlastně mluví proti politickému přístupu k zavedení eura. Tak se tam dostalo i Řecko, takže my musíme být velmi opatrní. Tady v centrální bance jsme skeptičtí,“ dodal zdroj.

Polská ekonomika by se měla nejdříve přiblížit EU

Guvernér Belka by také se zavedením eura raději počkal na to, až se úroveň polské ekonomiky více přiblíží průměru EU. Velkým tématem jsou například mzdy a produktivita, kde Polsko zaostává za průměrem EU. Centrální banka se domnívá, že by tak v eurozóně vznikla nerovnováha.

„Představte si, že Polák vydělá 1 000 eur a Němec, který bydlí o 20 kilometrů dál, dostává za stejnou práci 3 000 eur. Konkurenceschopnost ekonomiky by tím nesmírně utrpěla. Buď by se tomu Polákovi musel plat zvýšit, anebo by emigroval,“ přiblížil obavy centrální banky další zdroj Reuters. „Je tedy zřejmé, proč si Belka myslí, že to není dobrý nápad. Tedy ne pro tuto chvíli. Měli bychom počkat na větší konvergenci.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 16 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...