Politická krize v Lotyšsku začíná znervózňovat investory

Riga - Lotyšsko vstoupilo do nového týdne se zřetelně vyšším napětím na politické scéně a politická krize v zemi už znervózňuje také investory. Příčinou je sobotní oznámení lotyšského prezidenta Valdise Zatlerse, který chce vypsat referendum o rozpuštění parlamentu. Zákonodárci podle prezidenta blokují vyšetřování rozsáhlého korupčního případu a straní oligarchům.

Situace v zemi tak s největší pravděpodobností směřuje k novým volbám, které by se mohly konat později v tomto roce. Lotyšsko se přitom teprve začalo vzpamatovávat z hluboké recese, kterou prošlo v roce 2009. V důsledku celosvětové krize tehdy ekonomika zaznamenala propad zhruba o 20 procent, což bylo nejvíce z celé Evropské unie.

Lotyšsko se v krizi ocitlo především kvůli vysoké úvěrové aktivitě, která do té doby táhla růst tamního realitního sektoru. Jakmile nastoupila celosvětová finanční krize a ztížil se přístup k penězům na mezinárodních trzích, splaskla i realitní bublina v Lotyšsku. Potíže Lotyšska tak byly do určité míry předzvěstí problémů, v nichž se později ocitlo Řecko spolu s Irskem a Portugalskem. Letos navíc končí záchranný program, který země získala v roce 2009 od Evropské Unie a Mezinárodního měnového fondu. Zemi tehdy půjčily 7,5 miliardy eur a Lotyšsko bude muset začít dluh splácet.

Nahrávám video
Politické napětí v Lotyšsku roste
Zdroj: ČT24

Prezident: Parlament pletichaří a lže

Lotyšsko se snaží vyšetřit korupční skandál, do něhož je podle agentury Reuters zapleten jeden vlivný zákonodárce a podnikatel v jedné osobě. Prezident Zatlers řekl, že využije svých pravomocí a zahájí kroky k rozpuštění parlamentu, který podle něj „pletichaří a lže“. Prezident má také v úmyslu omezit moc místních podnikatelů, kterým se v Lotyšsku, ale i například v Rusku, běžně říká oligarchové. „Rozhodl jsem se jednat rázně. Je to pro mě obtížné rozhodnutí, zvlášť teď - před prezidentskými volbami, ale přísahal jsem, že budu jednat v zájmu této země. Na základě naší ústavy proto navrhnu rozpustit parlament,“ prohlásil prezident.

„Prezidentovo rozhodnutí rozpustit parlament v Lotyšsku vážně zvyšuje politickou nejistotu,“ uvedli analytici investiční banky Danske. Krátkodobě tak podle nich nelze vyloučit, že tamní finanční trhy budou pod zvýšeným tlakem. Volby se v Lotyšsku naposledy konaly loni v říjnu.

Lotyšsko chce mít za tři roky euro

V této pobaltské zemi je to vůbec poprvé, co se prezident rozhodl využít svých pravomocí k tomu, aby rozpustil parlament. Podle ústavy se musí referendum konat vždy, když tak rozhodne prezident. Průzkumy naznačují, že parlament bude s největší pravděpodobností skutečně rozpuštěn, takže bude nutné uspořádat i nové volby. Lotyšsko je členem Evropské unie od roku 2004, stejně jako Česká republika.

Analyticky banky Danske nicméně upozorňují, že z nových voleb může vzejít vláda, která nebude nakloněna dalším fiskálním reformám. To by mohlo ohrozit plán Rigy přijmout od roku 2014 euro. Vládu by ale podle banky Danske mohl sestavit i nynější předseda vlády Valdis Dombrovskis, pokud bude mít prezidentovu podporu. Takovou variantu by finanční trhy asi přijaly příznivě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hormuzský průliv lze obejít. Má to ale háčky

Státy Perského zálivu zvažují, jak co nejrychleji obejít Hormuzský průliv. Podle expertů je nejpravděpodobnější variantou rozšíření stávajících terminálů v regionu a ropovodů v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE). Pomoci by mohlo i oživení zastaralých přeshraničních sítí či budování nových koridorů. Překážek je ale celá řada – od miliardových nákladů přes časovou obtížnost až po nutnost překonat vzájemné sváry. Ani dostat ropu do Rudého moře přitom nemusí znamenat výhru.
před 1 hhodinou

Ochrana dat v EU není přísná, uvedla analytička ke slovům šéfa Siemensu

Ochrana dat a pravidla pro umělou inteligenci (AI) v EU nejsou příliš přísná a nebrzdí podnikání, uvedla na dotaz ČTK analytička Itxaso Dominguezová z organizace na ochranu digitálních práv European Digital Rights. Reagovala tak na slova šéfa Siemensu Rolanda Busche, podle nějž německý průmyslový koncern bude upřednostňovat investice do AI ve Spojených státech a Číně, pokud EU neuvolní předpisy, které jej prý brzdí.
před 2 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že nechce prodloužit příměří

Ceny ropy v úterý po počátečním poklesu začaly znovu prudce stoupat. Za ranními ztrátami stálo očekávání, že mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se uskuteční tento týden a umožní vyšší dodávky ropy z důležité oblasti na Blízkém východě. To se ale změnilo, když prezident USA Donald Trump odpoledne řekl, že nechce prodloužit příměří s Íránem, které má brzy vypršet, a že americká armáda je „připravena zasáhnout“, pokud jednání nebudou úspěšná.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Většina firem chce koordinaci energetické politiky v EU, uvádí česko-německá komora

Téměř šedesát procent firem chce větší koordinaci energetické politiky v EU, řekl novinářům Christian Rühmkorf z Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK). Právě ceny energií považuje každá druhá firma za hlavní riziko svého podnikání v následujících dvanácti měsících, v horizontu pěti let pak za největší úskalí považují zabezpečení dodávek energie a surovin. Vyplývá to z průzkumu komory, kterého se na začátku března a dubna zúčastnilo 125 firem.
před 13 hhodinami

Senátní výbory odmítly vládní regulaci cen pohonných hmot

Senát by měl podle svého hospodářského i ústavně-právního výboru zamítnout zákon o vládní regulaci cen pohonných hmot, kterým chce koalice ANO, SPD a Motoristů nahradit cenové výměry ministerstva financí. Opozice návrhu vytýká nadbytečnost, obecnost a také to, že by regulace mohla platit až rok. Ve hře zůstávají i možné úpravy zákona, které opoziční zákonodárci chtějí předložit při jeho středečním schvalování v Senátu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) avizovala, že odmítne-li ve středu horní komora tento zákon, bude se jím sněmovna znovu zabývat v pátek.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vláda zvýšila cenové stropy pohonných hmot pro středu

Nejvyšší povolené ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, ve středu o desítky haléřů za litr vzrostou. Maximální cena nafty se oproti úterý zvýší o 48 haléřů na 41,34 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 41,07 koruny za litr, tedy o 43 haléřů dráž než v úterý. Vyplývá to z cenového věstníku, který odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
před 16 hhodinami

VideoLeteckého paliva je dost do podzimu, prohlásil Havlíček

Vláda se snaží navýšit zásoby pohonných hmot. Po jednání Bezpečnostní rady státu to řekl v pořadu Události, komentáře moderovaném Lukášem Dolanským ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Dostatek je podle něj i leteckého paliva, a to do podzimu. „Pokud se na to díváme skrze Letiště Praha a skrze správu hmotných rezerv, tak v tuto chvíli můžeme říci to, že je sezona pokryta,“ uvedl. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Česko na tyto krizové stavy dobře připraveno. „Máme velmi robustní zásoby v hmotných rezervách. Přece jenom ty poslední čtyři roky se udělal velký kus práce, aby, pokud taková situace nastane, Česká republika byla připravenější, než tomu bylo v minulosti,“ řekl Vlček.
před 23 hhodinami

Tim Cook opustí post generálního ředitele společnosti Apple

Tim Cook po patnácti letech opustí post generálního ředitele americké technologické společnosti Apple. Od 1. září ho vystřídá John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. V tiskovém prohlášení to v pondělí oznámila společnost Apple s tím, že Cook se stane předsedou představenstva. Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse.
včera v 00:02
Načítání...