Londýn – Britský ministr financí George Osborne varoval Skoty, že pokud se v referendu odtrhnou, přijdou o možnost platit librou. Skotská vicepremiérka se ale hrozby nezalekla a řekla, že Osborne „blafuje“. Pokud se Skotové v zářijovém hlasování rozhodnou pro samostatnost, ztratila by Anglie nejen 5 milionů obyvatel, ale utržila by zřejmě i zásadní ekonomickou ránu. Přišla by totiž o příjmy z ropy u skotského pobřeží.
„Libra není majetek, aby si ji po rozchodu rozdělily dvě země, jako by to byla sbírka cédéček,“ řekl dnes Osborne při projevu v Edinburghu. „Pokud Skotsko odejde ze Spojeného království, opustí libru,“ upozornil. Britská vláda tak zesiluje tlak na Skoty, aby v referendu 18. září podpořili jednotu šedesátimilionové Británie. Už minulý týden za to v emotivním projevu lobboval britský premiér David Cameron.
O odtržení usiluje nacionalistická Skotská národní strana (SNP). Ta se dnešní Osbornovy hrozby nezalekla. Prý jde o „pokus o šikanu a zastrašování“. Skotská vicepremiérka Nicola Sturgeonová se toho, že by Skotové přišli o libru, nebojí: „Osborne svým postojem blafuje. Británie by pak totiž musela převzít celý dluh Spojeného království.“
Ona sama navrhuje, že v případě oddělení měn obou zemí budou moci obyvatelé nezávislého Skotska rozhodnout, zda se chtějí podílet na platbě britského státního dluhu. Ten nyní činí zhruba 1,2 bilionu liber (přes 40 bilionů Kč).
Co by nastalo po odtržení Skotska? Nacionalisté mají plán, čtěte ZDE.
Nacionalisté doufají, že Skoty v případě samostatnosti čeká ekonomický zázrak. Vyschlé penězovody z Londýna totiž plánují nahradit výnosy z těžby ropy a plynu v Severním moři. „S náležitým podílem (na výnosu) z našich zdrojů by Skotsko bylo šestou nejbohatší zemí v rozvinutém světě,“ tvrdil již dřív skotský premiér Alex Salmond. Do roku 2020 chce navíc Salmond získat z obnovitelných zdrojů tolik elektřiny, kolik Skotové spotřebují, masivní přebytky pak chce vyvážet do zbytku Evropy.
Nacionalisté také slibují, že Skotům se nebudou zvyšovat daně. Naopak se prý zvýší minimální mzda. Rozšířena by měla být bezplatná péče o děti a skončit by měly i škrty v sociálních příspěvcích na bydlení.
Jenže z Londýna se ozývá varování, že zas tak skvělá budoucnost Skoty po odtržení nečeká. „Skoti na tom budou ekonomicky mnohem líp, pokud zůstanou součástí Spojeného království. Doufám, že tak hlasování dopadne,“ prohlásil už na podzim britský konzervativní poslanec Nigel Adams.
Skotsko se spojilo s Anglií v roce 1707. Od roku 1997 má opět vlastní parlament a regionální vládu - podobně jako Wales a Severní Irsko. Skotská národní strana skotského premiéra Alexe Salmonda nicméně chce, aby Skotové měli i vlastní obrannou a zahraniční politiku, kterou nyní řídí Londýn. Stejně tak chce odsun ponorek s jadernými raketami, které mají nyní základnu nedaleko Glasgow.
Pokud by se Skotsko osamostatnilo, způsobilo by to problémy zbytku Spojeného království nejen kvůli jaderným ponorkám, ale oslabilo by to jeho hlas v Radě bezpečnosti OSN i v Evropské unii.
