Pokud nám snížíte odměny, řada z nás skončí, hrozí exekutoři

Původně chtěl ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO) snížit odměny exekutorům o dvě třetiny. Nakonec svůj návrh zmírnil a nyní hovoří o snížení tarifního platu pouze o třetinu a minimální odměny z 3000 na 2000 korun. Exekutory s upraveným návrhem seznámil na mimořádném sněmu Exekutorské komory. Ti ale s modelovými příklady a výpočty ministerstva hlasitě nesouhlasili a nakonec přijali usnesení, v němž plány na snížení odměn nebo počtu úřadů odmítají.

„Naším cílem je skutečně snížit vaše odměny. Zároveň ovšem nikdo nemá v úmyslu ohrozit vymahatelnost práva v této zemi. A nikdo vás nechce připravit o spravedlivý zisk nebo získávat politické body tím, že ohrozí vymahatelnost práva,“ uvedl ministr. Změna by měla platit od příštího roku.

Exekutorská komora již v polovině dubna uvedla, že snížení odměn exekutorům povede k rozpadu systému vymáhání práva. Hrozí podle ní, že exekutorské úřady svůj provoz dále neutáhnou a skončí.

Komora proto přijala usnesení, ve kterém odmítla plány na snížení odměn a počtu úřadů. Vyzvala ministerstvo, aby upustilo od „nekoncepčních zásahů“ do exekučního práva a vytvořilo úpravu dlouhodobě udržitelného a stabilního systému vymáhání pohledávek. Současné legislativní zásahy považuje komora za nevyvážené – upřednostňují prý dlužníky na úkor věřitelů.

Podle prezidentky Soudcovské unie Daniely Zemanové je potřeba brát tyto argumenty exekutorů velmi vážně. „Ze strany soudů považuji za velmi varující, že se nedaří některé uvolněné exekutorské úřady obsadit. Pokud je vypsáno výběrové řízení, nehlásí se tam uchazeči. Pro mě je to varovný signál toho, zda je exekutorské povolání tak lákavé, jak to vidí ministerstvo spravedlnosti,“ dodává Zemanová.

Ministr spravedlnosti hazarduje s vymahatelností práva v České republice. Musíme se uvědomit, že soudní exekutoři jsou nezbytnou součástí soudní moci, systému, ve kterém probíhá vymáhání pohledávek, a to poměrně značně důležitou složkou. V okamžiku, kdy soudní exekutoři nebudou moci vykonávat své povolání a nebudou moci nabízet exekuční službu, pak se tato činnost vrátí zpátky na soudy, které absolutně nejsou připraveny na to, aby převzaly 4,5 milionu exekučních řízení a věnovali jim tuto pozornost.
Pavla Fučíková
prezidentka Exekutorské komory v Interview ČT24

Příklad exekutory nepřesvědčil

Ministr Pelikán chtěl novou normu ukázat na konkrétním případu kanceláře s 25procentní úspěšností vymáhání a 2400 exekucemi, jejíž zisk je ročně zhruba 3,8 milionu korun. Soudní exekutor tak má podle Pelikána průměrný měsíční příjem téměř 350 000 korun. Změny by měly přinést snížení příjmu na zhruba 170 000 korun.

obrázek
Zdroj: ČT24

S takovými výpočty ale exekutoři nesouhlasili a někteří Pelikána dokonce obvinili, že má nejapné poznámky nebo zesměšňuje dotazující. 

Příliš velké odměny

O tom, že jsou odměny exekutorů příliš vysoké, mluvil ministr spravedlnosti Robert Pelikán například loni v souvislosti s případem exekutora Juraje Poláka, jenž měl smlouvu s ostravským dopravním podnikem. Nabídl tehdy, že z každé své odměny za černého pasažéra zaplatí dopravnímu podniku částku 1800 korun. „Odměna, jak je nastavena naší vyhláškou, je zbytečně vysoká, když z toho může exekutor něco postrádat,“ řekl tehdy Pelikán.

Podle ministra jeho úřad do budoucna chystá další snížení odměn, a to v souvislosti s novelou zákona. Ta by měla zavést povinné zálohy věřitelů. Další snížení by nakonec vedlo proti současnému stavu ke snížení tarifní odměny exekutorů o dvě třetiny a minimální odměny na 1000 korun.

Nyní je základní tarifní odměna 15 procent, od ledna by podle ministerstva měla být deset procent a následně se změnou zákona pět procent. Ministerstvo podle Pelikána také počítá se snížením počtu exekutorů. Minimálně by podle něj měl ale být jeden exekutorský úřad na jeden okresní soud.

Exekutorská komora tvrdí, že snížení tarifů o deset procent povede ke snížení zisku na nulu. V případě dvoutřetinového poklesu se průměrný úřad s 20 zaměstnanci prý dostane do ztráty.

  • V ČR je 158 soudních exekutorů, kteří působí v 75 obvodech okresních soudů.
  • Zaměstnávají celkem 3100 zaměstnanců a v současnosti vedou podle údajů komory přes 4,5 milionu exekučních řízení a vymáhají více než 350 miliard korun
  • Soudní exekutor nesmí vykonávat žádnou jinou výdělečnou činnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Izrael udeřil na íránský petrochemický komplex Jižní Pars

Izraelské letectvo zaútočilo na íránský petrochemický komplex Jižní Pars v Asalúji. Podle agentury AP to uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle íránské agentury Tasním nebylo petrochemické zařízení zasaženo, ale je bez přívodu proudu. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na americkou výsadkovou loď USS Tripoli (LHA-7) a donutily ji k ústupu směrem do jižního Indického oceánu, uvedla agentura Reuters.
14:18Aktualizovánopřed 20 mminutami

Nafta je v Česku nejdražší za čtyři roky, benzin za skoro 3,5 roku

Nafta je v tuzemsku nyní nejdražší za více než čtyři roky a benzin za skoro 3,5 roku. Za uplynulý týden nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil o čtrnáct haléřů na 41,63 koruny za litr a nafta o 34 haléřů na 48,39 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS. Ceny rostou kvůli zdražování ropy od doby, kdy Izrael a USA 28. února zaútočily na Írán, který v odvetě napadl okolní země.
před 3 hhodinami

Velikonoce ve sněmovně znovu otevřou debatu o zákazu prodeje během svátků

Do sněmovny se znovu vrátí diskuse o zrušení zákazu prodeje o vybraných státních svátcích. K návrhu ODS vláda zaujala neutrální stanovisko. Podporu má předloha třeba u zástupců koaličních Motoristů nebo Hospodářské komory. Naopak odbory jsou proti. Zákaz schválili poslanci v roce 2016. Pro zvedli ruku hlavně sociální demokraté, komunisté, lidovci i část bývalého hnutí Úsvit.
před 9 hhodinami

Víc peněz na zdravotnictví nebo obranu. Vláda chystá rozpočet na příští rok

Výrazně vyšší dotace do zdravotnictví, přijatelné ceny energií a paliv, rychlejší růst důchodů pro nejstarší penzisty a víc peněz na obranu. To jsou priority, které bude podle premiéra i ministryně financí obsahovat rozpočet na příští rok. Andrej Babiš (ANO) už před dvěma týdny České televizi řekl, že deficit by v roce 2027 mohl být i vyšší než letos. Aktuálně má vláda hospodařit se schodkem tři sta deset miliard korun. První návrh rozpočtu chce ministryně financí Alena Schillerová (ANO) členům vlády předložit v červnu.
před 10 hhodinami

Rostoucí cena pohonných hmot zvyšuje zájem o elektromobily

Ušetřit tisíce korun měsíčně za dojíždění do práce je jeden z argumentů, který teď zvedá poptávku po elektromobilech. Řidiči ale míří kvůli vysokým pořizovacím cenám hlavně do autobazarů, v některých nyní u elektrických aut zaznamenávají nárůst prodejů. Zájem o elektromobilitu roste, ačkoli její rozvoj stát nijak zásadně nepodporuje.
před 19 hhodinami

České zásoby plynu se ztenčují, jeho nedostatek prý ale nehrozí

Zásoby plynu v Česku se dál ztenčují. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jsou nádrže naplněné asi ze čtrnácti procent, loni touto dobou tam bylo 25 procent suroviny. Na rozdílu se podepsalo předchozí chladnější počasí a teď už také cena. Plyn je kvůli válce na Blízkém východě výrazně dražší. Obchodníci proto s plněním rezervoárů na další sezonu vyčkávají, přitom v dubnu s tím už obvykle začínají.
před 20 hhodinami

VideoJaro je ideální dobou pro revizi solárních panelů. Doporučuje se jednou za dva roky

Příchod jara je ideální dobou pro revize solárních panelů. Technici říkají, že zkontrolovat fotovoltaiku je potřeba hlavně kvůli bezpečnosti, ale také proto, aby fungovala na plný výkon. Rozdíl je přitom mezi servisem a revizí. „Servis děláme kvůli funkčnosti technologie, aby nám co nejlépe fungovala. Elektrorevizi děláme kvůli bezpečnosti a výstupem toho je revizní zpráva. Za nás by se měla provádět jednou za dva roky,“ říká vedoucí technické kontroly a standardizace z ČEZ Prodej Michal Kubín. Kolik za kontrolu lidé zaplatí, se liší – většinou je to mezi pěti až deseti tisíci korunami.
včera v 14:10

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
4. 4. 2026
Načítání...