Pokud nám snížíte odměny, řada z nás skončí, hrozí exekutoři

Původně chtěl ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO) snížit odměny exekutorům o dvě třetiny. Nakonec svůj návrh zmírnil a nyní hovoří o snížení tarifního platu pouze o třetinu a minimální odměny z 3000 na 2000 korun. Exekutory s upraveným návrhem seznámil na mimořádném sněmu Exekutorské komory. Ti ale s modelovými příklady a výpočty ministerstva hlasitě nesouhlasili a nakonec přijali usnesení, v němž plány na snížení odměn nebo počtu úřadů odmítají.

„Naším cílem je skutečně snížit vaše odměny. Zároveň ovšem nikdo nemá v úmyslu ohrozit vymahatelnost práva v této zemi. A nikdo vás nechce připravit o spravedlivý zisk nebo získávat politické body tím, že ohrozí vymahatelnost práva,“ uvedl ministr. Změna by měla platit od příštího roku.

Exekutorská komora již v polovině dubna uvedla, že snížení odměn exekutorům povede k rozpadu systému vymáhání práva. Hrozí podle ní, že exekutorské úřady svůj provoz dále neutáhnou a skončí.

Komora proto přijala usnesení, ve kterém odmítla plány na snížení odměn a počtu úřadů. Vyzvala ministerstvo, aby upustilo od „nekoncepčních zásahů“ do exekučního práva a vytvořilo úpravu dlouhodobě udržitelného a stabilního systému vymáhání pohledávek. Současné legislativní zásahy považuje komora za nevyvážené – upřednostňují prý dlužníky na úkor věřitelů.

Podle prezidentky Soudcovské unie Daniely Zemanové je potřeba brát tyto argumenty exekutorů velmi vážně. „Ze strany soudů považuji za velmi varující, že se nedaří některé uvolněné exekutorské úřady obsadit. Pokud je vypsáno výběrové řízení, nehlásí se tam uchazeči. Pro mě je to varovný signál toho, zda je exekutorské povolání tak lákavé, jak to vidí ministerstvo spravedlnosti,“ dodává Zemanová.

Ministr spravedlnosti hazarduje s vymahatelností práva v České republice. Musíme se uvědomit, že soudní exekutoři jsou nezbytnou součástí soudní moci, systému, ve kterém probíhá vymáhání pohledávek, a to poměrně značně důležitou složkou. V okamžiku, kdy soudní exekutoři nebudou moci vykonávat své povolání a nebudou moci nabízet exekuční službu, pak se tato činnost vrátí zpátky na soudy, které absolutně nejsou připraveny na to, aby převzaly 4,5 milionu exekučních řízení a věnovali jim tuto pozornost.
Pavla Fučíková
prezidentka Exekutorské komory v Interview ČT24

Příklad exekutory nepřesvědčil

Ministr Pelikán chtěl novou normu ukázat na konkrétním případu kanceláře s 25procentní úspěšností vymáhání a 2400 exekucemi, jejíž zisk je ročně zhruba 3,8 milionu korun. Soudní exekutor tak má podle Pelikána průměrný měsíční příjem téměř 350 000 korun. Změny by měly přinést snížení příjmu na zhruba 170 000 korun.

obrázek
Zdroj: ČT24

S takovými výpočty ale exekutoři nesouhlasili a někteří Pelikána dokonce obvinili, že má nejapné poznámky nebo zesměšňuje dotazující. 

Příliš velké odměny

O tom, že jsou odměny exekutorů příliš vysoké, mluvil ministr spravedlnosti Robert Pelikán například loni v souvislosti s případem exekutora Juraje Poláka, jenž měl smlouvu s ostravským dopravním podnikem. Nabídl tehdy, že z každé své odměny za černého pasažéra zaplatí dopravnímu podniku částku 1800 korun. „Odměna, jak je nastavena naší vyhláškou, je zbytečně vysoká, když z toho může exekutor něco postrádat,“ řekl tehdy Pelikán.

Podle ministra jeho úřad do budoucna chystá další snížení odměn, a to v souvislosti s novelou zákona. Ta by měla zavést povinné zálohy věřitelů. Další snížení by nakonec vedlo proti současnému stavu ke snížení tarifní odměny exekutorů o dvě třetiny a minimální odměny na 1000 korun.

Nyní je základní tarifní odměna 15 procent, od ledna by podle ministerstva měla být deset procent a následně se změnou zákona pět procent. Ministerstvo podle Pelikána také počítá se snížením počtu exekutorů. Minimálně by podle něj měl ale být jeden exekutorský úřad na jeden okresní soud.

Exekutorská komora tvrdí, že snížení tarifů o deset procent povede ke snížení zisku na nulu. V případě dvoutřetinového poklesu se průměrný úřad s 20 zaměstnanci prý dostane do ztráty.

  • V ČR je 158 soudních exekutorů, kteří působí v 75 obvodech okresních soudů.
  • Zaměstnávají celkem 3100 zaměstnanců a v současnosti vedou podle údajů komory přes 4,5 milionu exekučních řízení a vymáhají více než 350 miliard korun
  • Soudní exekutor nesmí vykonávat žádnou jinou výdělečnou činnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 6 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 16 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 21 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...