Pokud nám snížíte odměny, řada z nás skončí, hrozí exekutoři

Původně chtěl ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO) snížit odměny exekutorům o dvě třetiny. Nakonec svůj návrh zmírnil a nyní hovoří o snížení tarifního platu pouze o třetinu a minimální odměny z 3000 na 2000 korun. Exekutory s upraveným návrhem seznámil na mimořádném sněmu Exekutorské komory. Ti ale s modelovými příklady a výpočty ministerstva hlasitě nesouhlasili a nakonec přijali usnesení, v němž plány na snížení odměn nebo počtu úřadů odmítají.

„Naším cílem je skutečně snížit vaše odměny. Zároveň ovšem nikdo nemá v úmyslu ohrozit vymahatelnost práva v této zemi. A nikdo vás nechce připravit o spravedlivý zisk nebo získávat politické body tím, že ohrozí vymahatelnost práva,“ uvedl ministr. Změna by měla platit od příštího roku.

Exekutorská komora již v polovině dubna uvedla, že snížení odměn exekutorům povede k rozpadu systému vymáhání práva. Hrozí podle ní, že exekutorské úřady svůj provoz dále neutáhnou a skončí.

Komora proto přijala usnesení, ve kterém odmítla plány na snížení odměn a počtu úřadů. Vyzvala ministerstvo, aby upustilo od „nekoncepčních zásahů“ do exekučního práva a vytvořilo úpravu dlouhodobě udržitelného a stabilního systému vymáhání pohledávek. Současné legislativní zásahy považuje komora za nevyvážené – upřednostňují prý dlužníky na úkor věřitelů.

Podle prezidentky Soudcovské unie Daniely Zemanové je potřeba brát tyto argumenty exekutorů velmi vážně. „Ze strany soudů považuji za velmi varující, že se nedaří některé uvolněné exekutorské úřady obsadit. Pokud je vypsáno výběrové řízení, nehlásí se tam uchazeči. Pro mě je to varovný signál toho, zda je exekutorské povolání tak lákavé, jak to vidí ministerstvo spravedlnosti,“ dodává Zemanová.

Ministr spravedlnosti hazarduje s vymahatelností práva v České republice. Musíme se uvědomit, že soudní exekutoři jsou nezbytnou součástí soudní moci, systému, ve kterém probíhá vymáhání pohledávek, a to poměrně značně důležitou složkou. V okamžiku, kdy soudní exekutoři nebudou moci vykonávat své povolání a nebudou moci nabízet exekuční službu, pak se tato činnost vrátí zpátky na soudy, které absolutně nejsou připraveny na to, aby převzaly 4,5 milionu exekučních řízení a věnovali jim tuto pozornost.
Pavla Fučíková
prezidentka Exekutorské komory v Interview ČT24

Příklad exekutory nepřesvědčil

Ministr Pelikán chtěl novou normu ukázat na konkrétním případu kanceláře s 25procentní úspěšností vymáhání a 2400 exekucemi, jejíž zisk je ročně zhruba 3,8 milionu korun. Soudní exekutor tak má podle Pelikána průměrný měsíční příjem téměř 350 000 korun. Změny by měly přinést snížení příjmu na zhruba 170 000 korun.

obrázek
Zdroj: ČT24

S takovými výpočty ale exekutoři nesouhlasili a někteří Pelikána dokonce obvinili, že má nejapné poznámky nebo zesměšňuje dotazující. 

Příliš velké odměny

O tom, že jsou odměny exekutorů příliš vysoké, mluvil ministr spravedlnosti Robert Pelikán například loni v souvislosti s případem exekutora Juraje Poláka, jenž měl smlouvu s ostravským dopravním podnikem. Nabídl tehdy, že z každé své odměny za černého pasažéra zaplatí dopravnímu podniku částku 1800 korun. „Odměna, jak je nastavena naší vyhláškou, je zbytečně vysoká, když z toho může exekutor něco postrádat,“ řekl tehdy Pelikán.

Podle ministra jeho úřad do budoucna chystá další snížení odměn, a to v souvislosti s novelou zákona. Ta by měla zavést povinné zálohy věřitelů. Další snížení by nakonec vedlo proti současnému stavu ke snížení tarifní odměny exekutorů o dvě třetiny a minimální odměny na 1000 korun.

Nyní je základní tarifní odměna 15 procent, od ledna by podle ministerstva měla být deset procent a následně se změnou zákona pět procent. Ministerstvo podle Pelikána také počítá se snížením počtu exekutorů. Minimálně by podle něj měl ale být jeden exekutorský úřad na jeden okresní soud.

Exekutorská komora tvrdí, že snížení tarifů o deset procent povede ke snížení zisku na nulu. V případě dvoutřetinového poklesu se průměrný úřad s 20 zaměstnanci prý dostane do ztráty.

  • V ČR je 158 soudních exekutorů, kteří působí v 75 obvodech okresních soudů.
  • Zaměstnávají celkem 3100 zaměstnanců a v současnosti vedou podle údajů komory přes 4,5 milionu exekučních řízení a vymáhají více než 350 miliard korun
  • Soudní exekutor nesmí vykonávat žádnou jinou výdělečnou činnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
před 10 hhodinami

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
před 16 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 21 hhodinami

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
včera v 09:10

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026
Načítání...