Exekuce v novém: Podle senátorů už by exekutor z Kladna nemohl řešit ostravské případy

Senátoři sepsali zákon, který má omezit nepoctivé praktiky některých exekutorů. Novela konkrétně řeší tzv. teritorialitu – tedy aby se vymahači zabývali jen případy ze svého regionu. Autoři si od změny slibují, že omezí klientelistické vazby mezi věřiteli a exekutory. Zákon už sice podpořila vláda i exekutorská komora, sněmovna se ale k jeho schválení staví zdrženlivě, a proti je i ministr spravedlnosti.

Pokud by novinka prošla, tak by dostávali exekutoři případy jen ze svého regionu, a to od příslušného krajského soudu. Dosud může třeba exekutor z Kladna řešit případy z Ostravy. „Dnes si vybírá exekutora jedna ze stran toho řízení a byly i zaznamenány případy, kdy se konkrétní exekutor podbízel věřitelům v tom, že i nabízel, že se bude dělit o svůj výdělek,“ kritizuje ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD).

Vláda sice se senátní novelou souhlasila už v létě, jenže zákon zatím pořád leží ve sněmovně. Jeho projednávání brzdí obstrukce kvůli elektronické evidenci tržeb i časté změny programů schůzí. Zatím navíc není ani jasné, jestli v dolní komoře projde – proti je totiž i ministr spravedlnosti. „Já s tím vůbec nesouhlasím tak jak je to napsané, takže mně vůbec nevadí, že to tam leží. Pokud se má zavádět teritorialita – já jsem pro – tak se ale má udělat trochu se znalostí věcí,“ konstatuje Robert Pelikán (ANO).

4 minuty
Ministr spravedlnosti se senátním návrhem nesouhlasí
Zdroj: ČT24

Stejně jako se liší názory politiků, tak se ohledně teritoriality liší i názory exekutorů. Zatímco někteří by po zavedení novinky měli více práce, jiným by poklesl počet případů až na třetinu.

  • Domácnosti mají podle posledních statistik centrální banky závazky v úhrnné hodnotě 1,3 bilionu korun. Statistiky sice ukazují, že počet lidí v exekuci klesá – v říjnu to bylo 731 tisíc případů. Jenže roste počet dlužníků, proti kterým jsou vedeny čtyři nebo více exekucí zároveň: exekučních řízení proto přibylo na 4,3 milionu případů.

Kvalifikované předžalobní výzvy: Recept na jednodušší vymáhání dluhů?

V listopadu přišla Exekutorská komora s jiným návrhem, který má zlevnit a zjednodušit vymáhání malých dluhů. Nový způsob vymáhání bagatelních pohledávek by spočíval v zavedení takzvaných kvalifikovaných předžalobních výzev rozesílaných soudními exekutory. Návrh už komora předložila ministerstvu spravedlnosti.

V Česku je totiž velká část soudně vymáhaných pohledávek v pásmu tzv. bagatelních pohledávek, tedy dluhů do 10 tisíc korun. Jen soudní exekutoři aktuálně řeší 2,7 milionu takových pohledávek. Podle exekutorů se tím neúměrně zatěžují soudy.

„Za situace, kdy se jedná o převedení agendy účastnických sporů z Českého telekomunikačního úřadu na soudy, a hrozí tak jejich zahlcení více než 100 tisíci novými případy ročně, nabírá náš návrh na aktuálnosti a důležitosti,“ uvedla prezidentka komory Pavla Fučíková. Síť exekutorských úřadů by podle ní novou agendu kvalifikovaných předžalobních výzev dokázala spravovat s nepoměrně nižšími náklady, než mají soudy.

Dlužník by také nově dostal možnost požádat exekutora o ochrannou lhůtu po dobu maximálně 12 měsíců pro zaplacení dluhu ve splátkách. Při splácení by pak dlužník nebyl omezen v disponování se svým majetkem, jako je tomu v případě exekuce. „Nový postup by byl pro stát, dlužníka i věřitele výhodnější. Ulevilo by se soudům a věřitel by navíc docílil rychlejšího uhrazení dluhu, než je aktuální společná průměrná délka řízení před soudem a řízení exekučního,“ dodala Fučíková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...