Washington - Pokles americké ekonomiky by podle náměstka českého ministra financí Milana Šimáčka neměl negativně ovlivnit vývoj tempa růstu české ekonomiky. Důvodem jsou omezené vazby mezi americkým a českým hospodářstvím, kdy podíl obchodu s USA na celkovém objemu zahraničního obchodu České republiky činí zhruba tři procenta.
„Česká ekonomika je naopak velmi závislá na eurozóně, především na Německu, protože 60 procent vývozu směřuje do zemí EU,“ řekl Šimáček na zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky ve Washingtonu.
I nadále se dá očekávat kolísavost kapitálových trhů, což by ovšem podle něho nemuselo mít zásadní vliv na české hospodářství. „Trhy poklesly poměrně významně a náš kapitálový trh poklesl vůbec nejvíc v evropském regionu,“ připomněl. „Nicméně náš kapitálový trh nemá až tak silnou vazbu na vývoj naší ekonomiky,“ dodal.
Připustil, že pokud by se výsledky hospodářství Spojených států nezlepšovaly, pokud by například dvě čtvrtletí za sebou ekonomika stagnovala nebo klesala, mohlo by to vést k dalšímu oslabení dolaru. „V tomto smyslu to může mít vliv i na českou korunu, protože slabý dolar znamená do jisté míry silnou korunu,“ řekl. Možnosti, jak ovlivnit posilování české měny, označil za omezené.
Vztah slábnoucí americké měny k posilujícímu se euru podle něho nebyl předmětem jednání světových finančních institucí. „To je spíše věc americké centrální banky, která může zvýšit nebo snížit klíčové úrokové sazby a tím i ovlivnit kurz dolaru. Tímto tématem se MMF a SB zabývaly jen v celkovém kontextu,“ řekl. Doporučení finančníků se podle něho týkala globální situace. „Jednalo se spíš o ozdravení celkového trhu, nikoli o ozdravení americké ekonomiky,“ dodal.
Jako opatření proti problémům na finančních trzích fond v souladu s Evropskou unií navrhuje zpřísnění pravidel pro zveřejňování a sdílení informací, řekl. Jde zejména o informace týkající se nelikvidních cenných papírů, které se objevují v portfoliích společností. Posílit nebo změnit by se měla také pravidla pro řízení rizik a pro činnost ratingových agentur. Některé se například mohou dostávat do konfliktu zájmů, když dlouhodobě přijímají zakázky na ohodnocení od stejné firmy, uvedl.
Více spolupracovat při výměně informací by také měly instituce pro dohled nad finančním trhem, což bývají zpravidla centrální banky, řekl Šimáček. „Když stát zjistí okolnost, která má vliv na finanční zdraví konkrétní společnosti, například banky, měl by s tím ihned seznámit příslušného regulátora, respektive dohledový orgán domovské země,“ vysvětlil. Zesílení informační povinnosti předpokládá MMF i ve vazbě ke konkrétním finančním instrumentům, dodal.
Ztráty MMF z půjček poskytnutých v minulosti rozvíjejícím se trhům hodlá fond uhradit prodejem části svých zlatých zásob. „Uvažuje se o prodeji asi 400 tun zlata za předpokládanou cenu 850 dolarů za troyskou unci. Smyslem je především zajistit dostatečné finance na výdaje fondu a posílit jeho finanční stabilitu,“ uvedl náměstek.
Změna hlasovacích kvót v MMF, která posiluje především postavení rozvíjejících se ekonomik, se odrazí i ve zvýšení české kvóty. Vzhledem k růstu z 0,38 na 0,427 procenta ovšem v zásadě nemá žádný praktický dopad, konstatoval Šimáček.
