Podnikatelé vyčerpali zhruba polovinu dotací na pořízení elektromobilů

Ministerstvo průmyslu a obchodu rozdělí podnikatelům přes 39 milionů korun na dotacích na pořízení elektromobilů. Ve výzvě uspělo 53 projektů, uvedlo ministerstvo. To celkově mělo v rámci operačního programu připraveno na podporu elektromobilů 80 milionů korun. O nevyčerpané peníze Česko nepřijde. Ministerstvo je může použít v dalších podobných dotačních programech.

Na jedno vozidlo mohli podnikatelé žádat příspěvek 70 až 217 tisíc korun, tedy asi čtvrtinu průměrné ceny elektrovozu. Průměrná cena elektromobilů se teď v Česku totiž pohybuje kolem 850 tisíc korun. Z podpory byly zároveň vyloučeny ojeté, vyšší střední, luxusní, terénní či sportovní vozy. Jeden projekt mohl obdržet až tři miliony korun. A firmy můžou dostat dotaci také na nabíječku, kterou zbudují u svého podniku pro zaměstnance.

Program Nízkouhlíkové technologie je pilotní program, který cílí na rozvoj inovativních technologií. „Jde o podporu prvních vzorových projektů, nepředpokládali jsme tedy masivní příjem přihlášek, jak tomu bývá u jiných programů pro podnikatele. Celkem 53 přijatých žádostí o čerpání téměř 40 milionů korun nás proto příjemně překvapilo a výsledek ukazuje, že o dotace na elektromobilitu je zájem,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Projekty v rámci podpory nízkoemisních vozidel mají přispět ke snížení emisí ze silniční dopravy, diverzifikaci vozového parku a snižování závislosti na ropných látkách. „Žadatelé nahradí dosavadní vozy se spalovacím motorem těmi elektrickými a využijí je například pro přepravu zboží mezi svými pobočkami i k zákazníkům. Další projekty se zaměřily například na elektromobilizaci v oblasti péče o veřejnou zeleň,“ dodal Mládek. Zpočátku totiž o program příliš zájem nebyl.

V rámci I. výzvy programu Nízkouhlíkové technologie se podpora zaměřuje na elektromobilitu, nakládání s energií a využití druhotných surovin. Na všechny tři oblasti bylo alokováno 260 milionů korun. Celkem bylo přihlášeno 82 projektů.

Dobíjecí stanice pro elektromobily
Zdroj: Rostislav Kalousek/ČTK

Elektromobil ujede na jedno nabití průměrně 150 kilometrů. Náklady na jeden kilometr jsou kolem 50 haléřů. „Není pravda, že by elektromobily byly čistě ekologická auta, totiž ony vypouští nulové lokální emise v místech, kde jezdí, nicméně ta elektřina se musí někde vyrábět,“ dodal redaktor motoristické redakce Českého rozhlasu Matěj Skalický.

Veřejné dobíjecí stanice jsou v současnosti zdarma a v Česku se jich nachází přes sto. Deset z nich dokonce umí dobít auto za pár desítek minut.

Jak snížit věk vozového parku?

V Česku se zatím ale prodeji elektromobilů příliš nedaří. I když se loni poptávka zvýšila o 36 procent, prodalo se jen 268 vozidel, což je 0,12 procenta celkového množství prodaných nových aut v minulém roce. Nejprodávanějším elektromobilem byl model i3 od BMW.

Redaktor týdeníku Ekonom Petr Korbel se u dotací domnívá, že je lepší dělat něco, než nedělat nic, protože Česká republika neplní své závazky, které si sama dala v „čisté mobilitě“. Domnívá se, že podpora aut na alternativní pohon podpoří nákup ekologických aut krajskými úřady a různými státními institucemi. Jako dobrý příklad uvedl podporu autobusů, které jezdí na stlačený zemní plyn.

Nahrávám video
Redaktor Korbel: Dotace mohou pomoci
Zdroj: ČT24

K úvahám o možném zavedení šrotovného Korbel řekl, že je dobré se inspirovat tam, kde se to povedlo. Tedy kde došlo k obměně vozového parku a podpořilo to i dlouhodobý rozvoj. Zmínil příklad Německa. „Nejlepším šrotovným je růst platů,“ podotkl s nadsázkou redaktor. Podle něho by se mělo Česko zamyslet nad tím, proč má vozový park starší 15 let, zatímco v Unii je průměr necelých 9 let. 

Prodej aut na alternativní pohon v Evropě roste

Počet prodaných nových aut na alternativní pohon se v Evropě v prvním pololetí zvýšil o 5,7 procenta na 339 485 vozů. V Česku naopak prodej o 15 procent klesl, vyplývá z údajů Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA).

U jednotlivých kategorií alternativních pohonů se meziroční změny výrazně liší. Zatímco prodeje nových elektromobilů a hybridních vozů se v Evropě zvýšily, u ostatních vozidel s alternativním pohonem, tedy na CNG, LPG nebo etanol, klesly o více než 20 procent.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24/Thinkstock

V Česku se od ledna do srpna prodalo 3217 aut na alternativní pohon. Prodej elektromobilů klesl o dvě pětiny, naopak poptávka po hybridech se o dvě třetiny zvýšila. V obou případech se Česká republika pohybuje v evropském žebříčku počtu prodaných vozů na konci druhé nebo na začátku třetí desítky.

„Uvedené údaje dokumentují, že prodeje vozidel s elektrickým či hybridním pohonem v České republice nejsou na žádoucí úrovni. Je přitom faktem, že výraznější podpora prodejů těchto vozidel v současné době u nás stále neexistuje,“ uvedl nezávislý expert Antonín Šípek.

Podle připravovaného návrhu pro vládu ministerstvo průmyslu a obchodu podporu nákupu ekologických vozů chystá. Chce zavést povinné kvóty na nákup těchto aut v úřadech i dotace pro soukromý sektor.

Čína jde proti podvodům automobilek

Čínské ministerstvo financí již ve čtvrtek oznámilo, že pět čínských automobilek se dopustilo podvodů v rámci vládního programu dotací na elektromobily a plug-in hybridní vozy umožňující dobíjení baterií z elektrické sítě. Těchto pět firem podle ministerstva získalo neoprávněné dotace kolem jedné miliardy jüanů (3,6 miliardy korun).

Největší rozsah podvodů úřady zjistily u firmy Suzhou Gemsea Coach Manufacturing, které se proto rozhodly odebrat licenci. Zbývající čtyři podniky budou muset kromě vrácení neoprávněných dotací zaplatit rovněž pokutu ve výši poloviny hodnoty těchto dotací.

Podle listu Securities Daily však existuje seznam dalších 20 firem, u kterých úřady rovněž odhalily porušování pravidel pro dotace. Kromě jihokorejské automobilky Hyundai a jejího japonského konkurenta Nissan jsou prý na seznamu také například domácí firmy Geely či Anhui Jianghuai Automobile (JAC Motor). Ta tento týden podepsala s německou automobilkou Volkswagen předběžnou dohodu o možném vytvoření společného podniku pro výrobu elektromobilů a hybridních vozů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 52 mminutami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 4 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 21 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026
Načítání...