Finanční správa loni vydala 1561 zajišťovacích příkazů na 3,3 miliardy korun. O rok dříve to bylo 1605 příkazů na částku 3,6 miliardy korun. Zároveň z těchto příkazů správa získala loni zhruba 1,1 miliardy korun a o rok dříve 822 milionů korun. Nepatrný počet firem přitom uspěl se zrušením zajišťovacího příkazu u soudu. Vyplývá to ze statistik správy. Kvůli příkazům přitom správa v poslední době čelí kritice, jedná o nich i Poslanecká sněmovna.
Premiér uvedl, že v roce 2013 bylo vydáno 467 rozhodnutí o zajišťovacích příkazech, ale v roce 2015 to bylo už 1605 příkazů. Podle něj to může poukazovat na negativní jevy v ekonomice.
„Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně silný nástroj, neměly by vznikat žádné pochybnosti o profesionalitě a objektivnosti finanční správy při jeho využívání,“ řekl Sobotka. Bude také chtít, aby finanční správa přezkoumala svůj postup při používání příkazů především tam, kde Nejvyšší správní soud rozhodl o jejich zrušení. Podle premiéra je v posledních čtyřech letech soud zrušil ve čtyřech případech. Pořad České televize Reportéři ČT dříve uvedl, že Nejvyšší správní soud stále častěji upozorňuje na to, že v síti uvízla řada nevinných firem.
Poslanec Martin Plíšek (TOP 09) chce sněmovně předložit ke schválení takové usnesení, v němž by poslanci vyzvali vládu k přijetí takových opatření, aby finanční správa dodržovala rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a nezneužívala zajišťovací příkazy. Ministr Babiš se ze středečního jednání omluvil z pracovních důvodů. Poslanci zatím o návrhu usnesení nehlasovali, jednání přerušili kvůli polední přestávce.
Postupy berních úředníků v těchto případech dnes kritizovali především poslanci pravicové opozice, ale přidali se k nim i někteří poslanci ČSSD. Finanční správy se zastal předseda hospodářského výboru Ivan Pilný (ANO), který je kandidátem na nového ministra financí, a finanční správě blahopřál. Uvedl, že institut zajišťovacích příkazů zneužíván není a do zákona byl vložen oprávněně. Připomněl, že tento institut se do zákona o dani z přidané hodnoty dostal v roce 2011, kdy byl ministrem financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
Zbyněk Stanjura (ODS) ale prohlásil, že tento institut je v zákoně již od roku 1993 a v zákoně o DPH je jen zvláštní úprava. Kalousek řekl, že tento institut považuje za správný, otázkou ale podle něj je, jak se s ním nakládá. Prodej majetku postižených firem za třetinovou až čtvrtinovou cenu podle něj vzbuzuje podezření, že tento postup je motivován na základě politického nebo konkurenčního boje.
Smyslem zajišťovacího příkazu, jak již dříve popsal Nejvyšší soud, je získat do úschovy částku, o které se správce daně domnívá, že bude odpovídat budoucí daňové povinnosti. Daňový řád však počítá s tím, že správce daně musí mít vážné a důvodné pochybnosti o tom, že by tato daňová povinnost bez použití zajištění byla po vyměření uhrazena.
Náměstkyně ministra financí Alena Schillerová již dříve na stránkách ministerstva uvedla, že zajišťovacím příkazem se jen ve výjimečných případech a v případě důvodných podezření zadrží poplatníkovi taková částka, která se rovná možnému daňovému úniku. Počet příkazů se podle ní navíc loni snížil o 44 případů na 1561 použití.
Podle státního závěrečného účtu se zajišťovací příkazy loni týkaly celkem 3,33 miliardy korun a z této částky se podařilo tímto způsobem vybrat 1,1 miliardy korun.
Jeden subjekt může mít vystavených více zajišťovacích příkazů
Samy firmy pak podaly k NSS podle informací od správy 24 kasačních stížností. Z nich v sedmi případech došlo ke zrušení rozsudku krajských soudů, přičemž u dvou soud zrušil zajišťovací příkaz. „NSS tak přistoupil ke zrušení rozhodnutí ve věci zajišťovacího příkazu jen u sedmi daňových subjektů, což představuje 1,33 procenta všech daňových subjektů, které se proti příkazu odvolaly,“ uvedla Petlachová.
Správa ke statistikám uvedla, že počet vydaných příkazů neodpovídá dotčeným firmám, protože jednomu daňovému subjektu může být vystaveno více zajišťovacích příkazů. Zároveň vybraná částka obsahuje i peníze, které daný rok správa získala z příkazů vydaných v předchozích letech. „Počáteční zajišťování se týkala velkých částek u malého počtu subjektů. Organizátoři zejména karuselových podvodů reagují na tento institut diverzifikací rizika drobením transakcí na menší částky a četnější operace s využitím více zapojených subjektů. Tento trend ještě umocnilo kontrolní hlášení,“ uvedla Petlachová.
