Náhrady za ztrátu výdělku kvůli pracovnímu úrazu, při nemoci z povolání či invaliditě se od ledna zvednou. Vláda totiž schválila nařízení ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se zvýší o 40 korun výdělek před zraněním či onemocněním, z něhož se právě poskytovaná částka vypočítává. Podobné to má být i u náhrad pro pozůstalé po pracovnících, kteří zahynuli v zaměstnání či po nemoci z povolání.
Vláda se v roce 2005 usnesla, že bude náhrady pravidelně valorizovat stejně jako penze. Jejich procentní část obvykle roste o určité procento. V příštím roce se ale zvýší jen jejich pevný díl, a to o 40 korun. Náhrady, které vyplácí zaměstnavatel, by se tak neupravily. Ministerstvo práce proto navrhuje stanovit zvýšení tentokrát jinak.
Náhrada běžně představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem či onemocněním a příjmem po nemoci, který zahrnuje vydělanou částku a také případný invalidní důchod. Podobně se počítá i suma pro pozůstalé po pracovníkovi, který zemřel v práci či po nemoci z povolání. Pokud živil jednu osobu, náhrada se rovná 50 procentům výdělku. U více vyživovaných je to 80 procent. Pro příští rok by se o 40 korun měl zvýšit příjem před úrazem či před nemocí z povolání, do něhož se náhrada doplácí.
Bez vyššího procenta, žádné vyšší náhrady, tvrdí finance
Ministerstvo financí bylo proti a odvolávalo se na dosavadní pravidla. Podle něj se procento u penzí nezvyšuje, neměla by tedy růst ani náhrada. Návrh nařízení kritizují i odbory. Podle Českomoravské konfederace odborových svazů je přidání 40 korun nedostatečné a je nejnižší za poslední roky.
Zvýšení náhrad si vyžádá z rozpočtu příští rok navíc asi 600 tisíc korun. Od pojišťoven, u nichž mají zaměstnavatelé zákonné pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoc z povolání, by to bylo asi 15,4 milionu.
Statistici evidovali letos v prvním pololetí 22 860 pracovních úrazů, kdy zranění zůstali pak doma déle než tři dny. Poranění strávili v pracovní neschopnosti v prvních šesti měsících roku celkem 1,3 milionu dnů.
