Atény - Za jeden jediný den z řeckých bank střadatelé vybrali vklady za zhruba 300 milionů eur (8,2 miliardy Kč). To je nejvíce od únorové dohody řecké vlády s eurozónou na prodloužení finanční pomoci. Reuters to potvrdili dva vysoce postavení řečtí bankéři. Podle nich se střadatelé obávají, že se blíží státní bankrot. Za nepřijatelný prý už označili přístup Řecka k mezinárodním věřitelům i zástupci Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Řečtí střadatelé se bojí. Evidentní zhoršování vztahů mezi Aténami a věřiteli by mohlo podle nich vést až k tomu, že další pomoc bude této zadlužené zemi odmítnuta, a Řecko tak bude nuceno vyhlásit státní bankrot. Houfně proto zamířili do bank a začali opět vybírat své vklady. „Pro řecké banky je to ohromný problém. Jen v minulém měsíci si proto musely od ECB vypůjčit peníze odpovídající 57 % řeckého HDP. Nechci ani pomyslet, jak to skončí. Řecký bankovní sektor je na nejlepší cestě ke kolapsu. Ale řečtí politici si to nepřipouští. Jsou nekompromisní, protože podle posledního průzkumu je podporuje 60 % obyvatel,“ komentuje situaci analytik Next Finance Vladimír Pikora.
Dvě velké řecké banky závažnost situace potvrzují. Obě, Piraeus a Alpha Bank, zůstaly na konci loňského roku v hlubokých ztrátách, obě musely odepsat další vysoké sumy na pokrytí ztrát z nesplácených úvěrů a oběma také v posledních měsících výrazně ubývá vkladů. Plyne to z dnešních zpráv obou institucí.
Jak jsou na tom velké řecké banky
Piraeus Bank, která je podle výše aktiv druhým největší finančním ústavem v Řecku, vykázala za čtvrtletí ztrátu 332 milionů eur (9,1 miliardy Kč) a odepsala z hodnoty úvěrů 519 milionů eur. Ztráta však byla nižší než ve třetím čtvrtletí, kdy dosáhla 2,24 miliardy eur.
Alpha, která je čtyřkou řeckého bankovního trhu, ztratila v závěru roku 440,2 milionu eur po záporném výsledku 156,9 milionu eur v předešlém čtvrtletí. Alpha přitom odepsala z úvěrů za poslední kvartál 772,6 milionu eur.
Za první dva měsíce tohoto roku klesl objem vkladů v Piraeus Bank o 6,9 miliardy eur. Alpha ztratila za leden a únor na vkladech 5,6 miliardy eur, sdělil mluvčí banky agentuře Reuters.
Řecké banky postihl v prosinci a v lednu silný odliv vkladů, když střadatelé stahovali peníze v obavách z výsledků předčasných parlamentních voleb na konci ledna. Řecké banky tvrdě zasáhla dluhová krize státu a od nástupu nové radikálně levicové vlády jsou odstřiženy od standardních úvěrů od Evropské centrální banky (ECB). Přežívají tak na postupných a omezených dodávkách nouzové likvidity od domácí centrální banky.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble prohlásil, že roste pravděpodobnost, že Řecko opustí eurozónu. Řekové totiž ignorují evropský tlak na úspory a nově schválili zákon, podle nějž budou nejchudší obyvatelé dostávat potraviny a elektřinu zdarma. Řecký parlament včera schválil například elektřinu pro chudé zdarma či přídavky na nájemné ve výši v přepočtu až pět a půl tisíce korun, 300 tisíc lidí také bude dostávat poukázky na potraviny. Vládnoucí strana Syriza tak plní jeden ze svých předvolebních slibů, na druhé straně však Atény k nelibosti věřitelů opouští striktně úspornou politiku.
„Tím došla Evropě s předluženým Řeckem trpělivost. Otevřeně se už mluví o tom, že Řecko čekají kapitálové kontroly. Bude to podobné jako na Kypru, kde se lidé nemohli dostat v bankách ke svým penězům. Řekové to chápou a houfně vybírají vklady,“ dodává Pikora.
Řecké banky postihl silný odliv vkladů už v prosinci a v lednu, respektive poté, co byly po nezdařené volbě prezidenta vypsány na konec ledna předčasné parlamentní volby. Jen v lednu z bank odteklo odhadem 12 miliard eur a v jednu dobu se z nich vybíralo denně více než 500 milionů eur. Situace se uklidnila po 20. únoru, kdy eurozóna umožnila Řecku čtyřměsíční prodloužení finanční pomoci. Řecko se ale musí dohodnout s věřiteli na reformách, nicméně vyjednávání zatím téměř nepokročila.
„Náladu vkladatelů ovlivnila nejistota vyvolaná absencí pokroku v jednáních,“ řekl Reuters jeden z bankéřů. „Nejde zatím o tak velký objem, panují však obavy, zda to není začátek trendu, který by se mohl zhoršit,“ dodal bankéř k výběru vkladů.
Odchod Atén z eurozóny si nikdo nepřeje
Eurozóna výplatu zbývajících peněz ze záchranného úvěru Řecku pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Expertní jednání se zástupci věřitelských institucí v Bruselu a v Aténách se ale nehýbou z místa a řecká vláda požaduje „politickou dohodu“. Na okraj dnes začínajícího summitu EU se tak s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem scházejí k „neformálnímu dialogu“ zástupci evropských institucí, německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande.
Odchod Řecka z eurozóny si totiž nikdo nepřeje, vysvětlil předseda Evropské rady Donald Tusk, proč se rozhodl tuto schůzku uspořádat. Tsipras podle něj o podobné jednání stál, neboť je přesvědčen o potřebě „neformálního dialogu“ s hlavními věřiteli své země.
Český premiér Bohuslav Sobotka svolání schůzky označil při příchodu na summit za „trochu zvláštní postup“, který plyne z toho, že standardní diskuse nevedly ke kompromisu, který ČR podporuje. „Nepodporujeme odchod Řecka z eurozóny,“ upozornil.
Ve středu kvůli zesíleným obavám, že jednání ustrnou ve slepé uličce, spadly akcie řeckých bank o více než osm procent. Od začátku roku ztratily řecké banky v průměru 45 procent své tržní hodnoty.
Řecko krizituje už prý i MMF
Činitelé Mezinárodního měnového fondu (MMF) označili Řecko za „nejméně spolupracující“ zemi, s níž tato instituce měla ve své sedmdesátileté historii co do činění. Agentuře Bloomberg to řekly dva zdroje, které jsou seznámeny s obsahem úterního konferenčního hovoru mezi představiteli MMF, Evropské centrální banky (ECB) a Evropské komise. Mluvčí fondu ale popřel, že by taková slova padla.
Zástupci věřitelské „trojky“ si během krátkého a podle zdrojů rozmrzelého hovoru stěžovali, že členové řecké vlády nectí únorovou dohodu s eurozónou o prodloužení programu finanční pomoci o čtyři měsíce. Podmínkou dohody je, že vláda bude pokračovat v dosavadní rozpočtové politice a předloží plán ekonomických reforem.
Představitelé německého ministerstva financí podle zdrojů řekli, že snažit se řeckou vládu přesvědčit, aby přišla s podrobným plánem ekonomické politiky, je ztráta času. Zástupci MMF uvedli, že přístup Řecka k mezinárodním věřitelům je nepřijatelný. „Vaše zpráva týkající se údajných vyjádření MMF nemá oporu ve faktech. Žádná taková poznámka nepadla,“ sdělil Bloombergu mluvčí MMF Bruno Silvestre ohledně výroku o Řecku jako o „nejméně spolupracující zemi“.
Měnový fond měl v poslední době největší problémy a Argentinou. Tu před dvěma lety otevřeně pokáral za to, že v letech po státním bankrotu z počátku minulého desetiletí manipuluje s údaji o inflaci, čímž porušuje své členské závazky. Šéfka MMF Christine Lagardeová dokonce Argentinu varovala, že pokud problémy s nepřesnými údaji o inflaci nevyřeší, může dostat „červenou kartu“.
Jedinou zemí, která byla nucena odejít z MMF, bylo podle agentury Reuters v roce 1954 komunistické Československo. MMF také potrestal země jako je Somálsko a Zimbabwe, ale většinou kvůli tomu, že nebyly s to splácet půjčky.
