Platy státních zaměstnanců porostou, ale jen o 24 korun

Praha - Stát chce v příštím roce dát na platy a další odměny všech svých zaměstnanců o 324 milionů korun méně než letos. Tím pádem by výdaje měly proti letošku klesnout na 128,2 miliardy. Průměrný hrubý plat všech zaměstnanců placených ze státního rozpočtu by se měl zvýšit, ale jen o 24 korun na 23 857 korun. Čísla odpovídají novému návrhu státního rozpočtu, kterým se má ve středu zabývat vláda. Stejná čísla přitom obsahoval i původní návrh rozpočtu, ten ale sněmovna vládě vrátila.

Nejvyšší platy mají podle vlády pobírat zaměstnanci samotné státní správy, a to 26 590 korun. V průměru by si měli polepšit o 346 korun. Počet zaměstnanců státu by pak měl příští rok proti letošku klesnout o 272. Stát má z rozpočtu vyplácet celkem 424 818 zaměstnanců.

Průměrný plat ve státní správě je 26 590, v celé ekonomice pak 24 626 korun

Přitom průměrná mzda v celé české ekonomice v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 546 korun na 24 626 korun. Průměrný plat v organizačních složkách státu, například armádě, hasičském sboru nebo u policie vzroste o 352 korun. Podle vlády je to dáno vznikem Generální inspekce bezpečnostních sborů a odchody policistů. Průměrný plat v těchto organizacích dosáhne 26 131 korun.

Podle resortu financí vzroste příští rok objem peněz na mzdy a platy v celé ekonomice o 2,1 procenta. Podle některých odhadů jiných institucí by mzdy měly v příštím roce růst v nominálním vyjádření o 2,7 procenta. Podle posledních údajů za letošní druhé čtvrtletí představovala průměrná mzda v české ekonomice výše uvedených 24 626 korun, což představovalo nárůst o 2,3 procenta. Reálně, po odečtení inflace, se ale snížila o 1,1 procenta.

Loni stát dal na platy a další odměny svých zaměstnanců celkem 130 miliard korun a proti předchozímu roku pět miliard ušetřil. Z toho samotné platy stály 122,2 miliardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...