Piloti ČSA ochromili provoz Ruzyně

Praha – Piloti ČSA dnes historicky poprvé z části zastavili provoz aerolinek. Kvůli restrukturalizaci společnosti nepřišla část z nich do práce a tvrdí, že jsou indisponovaní. Dosud bylo zrušeno přes 20 spojů, celkem 40 nemusí dnes vůbec z Ruzyně odletět. Odboráři z řad pilotů totiž obviňují management z vyvádění majetku a také z přípravy likvidace společnosti. Chtějí na protest omezovat své pracovní nasazení a případně ještě přiostřit. Podle prezidenta ČSA Philippa Moreelse je akce pilotů nelegální a bude mít právní následky. Protesty pilotů zatím postihly zhruba 750 cestujících. Piloti se nakonec s vedením Českých aerolinií dohodli. Na čem, to se veřejnost dozví až zítra. Veškeré zítřejší odlety by však již neměly být ohroženy.

„Bohužel musím potvrdit, že někteří piloti dnes skutečně nenastoupili do práce z důvodu údajné zdravotní indispozice. To se prozatím dotklo devíti spojů, které musely být zrušeny,“ uvedla ještě před devátou hodinou ranní pro ČT mluvčí ČSA Hana Hejsková. K protestům se podle informací televize připojila minimálně stovka pilotů, ale konečné číslo může být vyšší s tím, jak postupně piloti oznamují aerolinkám svou indispozici.

Kolem poledne neodletělo zhruba 18 plánovaných letů, po čtvrté hodině odpolední přibyly další tři zrušené lety.

„Společnost se omlouvá všem cestujícím, jichž se nátlaková akce některých zaměstnanců dotkne. Samozřejmě cestujícím, jejichž let byl zrušen, společnost umožní bezplatnou změnu rezervace na jiný termín či vrácení letenky,“ dodala mluvčí. Řada cestujících, kterým byl let zrušen, je navíc s pomocí ČSA přeřazena na pozdější lety s jinými leteckými společnostmi, a do svých cílových destinací se mohou dostat ještě dnes.

Zrušeny byly zatím spoje do Milána, Düsseldorfu, Hamburku, Varšavy, Budapešti, Štrasburku, Frankfurtu, Hannoveru, Stockholmu, Madridu, Tallinu, Sofie, Rigy, Vilniusu, Amsterdamu, Říma, Ostravy, Záhřebu a Helsinek.

ČSA
Zdroj: ČT24/CZALPA ČSA

Filip Gaspar, výkonný sekretář a mluvčí CZALPA

„Piloti Českých aerolinií zahájili dnes ráno protestní akci proti vyvedení podstatné části letadel z flotily národního dopravce - ČSA. K plánovaným letům řada z nich dnes nenastoupí. Využijí možnosti, kterou jim skýtají letecké předpisy a kolektivní smlouva.“

Podle mluvčího pilotů Filipa Gaspara budou piloti v první fázi protestu čerpat volno z důvodu indispozice. S ohledem na vyhrocenou situaci ve společnosti, která vznikla jednostranným rozhodnutím vedení ČSA o vyvedení třetiny letadel z firmy, České sdružení dopravních pilotů ČSA (CZALPA) doporučilo každému z pilotů zvážit svůj zdravotní stav a psychické vypětí, a tedy svoji schopnost bezpečně absolvovat letovou službu.

Dnes nemusí odletět až 40 spojů ČSA, tedy polovina všech letů

„Naším cílem není v žádném případě snaha poškodit fungování firmy a znepříjemnit život cestujícím. Musíme ale upozornit veřejnost i vlastníka na nevratné kroky managementu, které jdou proti dlouhodobým zájmům společnosti a nesou známky tunelování,“ prohlásil prezident CZALPA Peter Žmolík. Lze přitom očekávat, že kvůli protestům dnes neodletí asi 40 letů ČSA, což je zhruba 50 procent. Některé linky odletí piloti v různých hospodářských funkcích.

Podle Gaspara zajišťují část linek lidé z vedení společnosti, obyčejní piloti výzvu sdružení CZALPA převážně poslechli. „Piloti managementu po probdělé noci tráví 12 hodin v kokpitu, což považujeme za pohrávání si s bezpečností,“ doplnil.

Cestující se o zrušení svého letu často dozví až na letišti

„Měli jsme letět do Amsterodamu a dozvěděli jsme se, že nikam neletíme.“ 

„Zatím nevíme nic, protože čekáme ve frontě, a jsme docela rozpačití.“ 

„Nedostali jsme informace vůbec včas. Až na tabuli zjistíte, že to (spoj) máte zrušené, a pak vše musíte řešit.“

ČSA: Akce je nelegální, bude mít následky

„Zástupci organizace (CZ)ALPA odvolali piloty a dali jim klamavé informace, že tato akce je beztrestná, protože je povolená kolektivní smlouvou. Já vás můžu ubezpečit, že naši právníci jsou si absolutně jistí, že tato akce není legální, a může a bude nést následky,“ uvedl prezident a předseda představenstva ČSA Philippe Moreels.

Dle ČSA se podobné výjimečné události v letecké dopravě stávají, aerolinie se ale snaží, aby měly na cestující co nejmenší dopad. Dopravce například požádal partnery, se kterými provozuje linky na základě takzvaného sdílení kódu, aby do Prahy poslali letadla s vyšší kapacitou. Zároveň se ČSA snaží dohodnout na pronájmu letounů a letových posádek.

V zimní sezoně je podle Moreelse přebytek volné letecké kapacity, proto by sehnání náhradních letadel nemělo být takový problém. Z tohoto důvodu bude i finanční dopad tohoto krátkodobého pronájmu minimální. Zatím se aerolinie na pronájmu letadel dohodly pouze s dceřinou společností Holidays Czech Airlines. Moreels zatím neuvedl, kolik budou ČSA protesty stát.

ČSA důvod nespokojenosti pilotů nechápou, prý k němu není důvod. Podle aerolinií se rozdělují činnosti a zdroje v rámci Českého aeroholdingu, který vzniká spojením všech částí národního dopravce ČSA a Letiště Praha. Převod letadel se tak podle aerolinií děje v rámci jedné skupiny a k protestům není důvod.

„V tuto chvíli může byt řešení jen jedno, a to, že se dohodnou. Otázkou je, za jakou cenu. Můj pocit je, že management ČSA je na tom lépe a že piloti doplatí na své aktivity,“ říká Martin Salajka, letecký publicista.

Protest pilotů odsoudil i Kalousek

Protest pilotů označil ministr financí Miroslav Kalousek jako zástupce majoritního vlastníka aeroholdingu za neodůvodněný a zjevně i nelegální: „Jako akcionář budu důsledně vyžadovat po managementu, aby vůči absentujícím vyvodil příslušné pracovněprávní i hmotněprávní důsledky.“ Management Českého aeroholdingu i ČSA podle něj postupuje důsledně podle restrukturalizačního plánu schváleného vládou.

CZALPA dlouhodobě kritizuje kroky současného i předchozích managementů ČSA, které k restrukturalizaci přistupují s vidinou krátkodobého výnosu sloužícího k zalepení děr v hospodaření podniku a zcela pomíjejí dlouhodobou výhodnost jednotlivých „restrukturalizačních“ kroků pro budoucnost firmy, říkají piloti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...