Piloti ČSA hrozí dodržováním zákoníku práce

Praha – České sdružení dopravních pilotů CZALPA zahájí protestní akci proti ČSA v okamžiku, kdy dojde k předání první výpovědi některému z pilotů. Protest by měl mít podobu striktního dodržování zákoníku práce a jeho následkem bude zpoždění některých letů. Sdružení nesouhlasí s plánovaným propouštěním dopravních pilotů, které podle jeho názoru jde nad rámec vládou schválené restrukturalizace společnosti. Podle ČSA jsou všechny připravované změny součástí plánu, který v minulosti CZALPA akceptovala. Na stranu vedení se v roli zástupce většinového vlastníka státních aerolinií postavil i ministr financí Miroslav Kalousek.

„Není to forma protestu proti cestujícím, rovněž nechceme poškozovat firmu,“ řekl šéf CZALPA Filip Gaspar. Podle něj ale management s piloty nekomunikuje, nedodržuje dohody ohledně snižování počtu zaměstnanců a společnost ČSA poškozuje. Připustil, že by mezi propouštěnými piloty měli být i někteří členové vedení CZALPA.

„Restrukturalizační plán od začátku předpokládal cílový stav 27 letadel při počtu 9,3 pilota na letadlo,“ uvedla mluvčí ČSA Hana Hejsková. Pro zimní letový řád společnost počítá s 29 letouny a přibližně 10 piloty na letadlo, tedy celkem s téměř 300 piloty.

V současnosti jich společnost zaměstnává 350. Zadání restrukturalizačního plánu, který počítal se zeštíhlením dopravce, se podle ČSA nezměnilo. Společnost proto překvapuje, proč CZALPA v jedné třetině nynějšího procesu odstupuje od programu restrukturalizace, se kterým dříve sama souhlasila.

„Management ČSA i Aeroholdingu postupuje přesně podle zadání akcionáře. Ten trvá na maximálním snížení nákladů, aby učinil ČSA co nejméně zranitelnou,“ řekl ministr financí Kalousek. Pokud budou odboráři blokovat schválený restrukturalizační plán, bude efektivnější dát firmu do konkurzního řízení než riskovat její kolaps. V každé společnosti rozhoduje její vlastník, nikoliv zaměstnanci, dodal Kalousek s tím, že doufá ve vítězství zdravého rozumu.

„Analýza, kterou se vedení ČSA řídí, byla zpracována v období vrcholící úvěrové krize a od počátku byla koncipována jako reakce na nejhorší možný vývoj v letecké dopravě,“ řekl David Jeřábek z výkonné rady CZALPA. Podle něj chce jít společnost nad rámec tohoto plánu i v době, kdy se situace v letecké dopravě obrací k lepšímu.

Letadlo ČSA
Zdroj: ČT24

Protest proti vedení společnosti by nejprve měl být vedený formou striktního dodržování předpisů a zákoníku práce. Dopravní piloti chodí údajně do práce o desítky minut dříve, aby stihli všechny nezbytnosti na přípravu letu. Rovněž se piloti během svých směn vzdávají přestávek na jídlo.

Tato praxe by po vyhlášení protestu skončila. Akce by mohla způsobit zásadní zpoždění letů, některé večerní spoje by dokonce nemusely stihnout odlet vůbec. „Piloti by jen využili všech práv, která jim nabízí zákoník práce,“ dodal Gaspar.

Piloti
Zdroj: ČT24

Sdružení posbíralo od minulého týdne mezi piloty a stevardy ČSA 250 podpisů na podporu protestu. „Management řeší špatné výsledky na straně výnosů další unáhlenou redukcí společnosti. V krocích managementu je patrná absence jasného plánu,“ uvádí CZALPA.

Pilotům vadí opouštění výnosných linek, jako například do Tel Avivu a Dubaje, a jejich přepouštění konkurenčním dopravcům. Snižování letecké kapacity navíc podle sdružení nekoresponduje se současnou situací na trhu letecké dopravy, kde v Evropě od ledna do května vzrostla poptávka po letecké dopravě o deset procent.

Kokpit letadla
Zdroj: ČT24

Nová vlna propouštění v ČSA by podle CZALPA měla přijít na přelomu července a srpna. Předcházející propouštění na začátku roku se týkalo 50 zaměstnanců ČSA a mělo být s ohledem na restrukturalizační plán poslední. Přesný počet zaměstnanců, kterých se další redukce týká, odbory zatím neznají, další propouštění dosud nebylo detailně projednáno. Gaspar již dříve odhadl, že ČSA propustí 50 až 70 pilotů ze současných 350.

Ve společnosti se propouští podle takzvaného systému seniority, který primárně zajišťuje pracovní místa déle sloužícím pilotům. Otázkou nového propouštění by se na středečním zasedání podle Gaspara měla zabývat dozorčí rada společnosti. O možnosti zvrátit rozhodnutí vedení ČSA hodlá CZALPA jednat nejen s ní, ale i s majoritním vlastníkem aerolinií, kterým je ministerstvo financí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...