Praha - V Česku je 80 tisíc paneláků a pomalu se blíží konec jejich plánované životnosti. Začínají proto rekonstrukce, které dávají dosud šedým panelovým domům barvy a také mění dispozice normovaných bytů. A právě neřízené domácí přestavby začínají děsit statiky. Téměř polovina panelových domů je u nás starší než 35 let. Původně byla přitom jejich životnost plánovaná na 40 let. Dvě třetiny všech domů v Česku ale stále na rekonstrukci čekají.
Lidé stále častěji předělávají panelákové byty. Konstrukce domů však svéráznými úpravami často trpí. „Zasahují do společných prostorů, do konstrukcí, do nosných a pak nastávají poruchy v těch panelových domech,“ uvedl předseda ČKAIT Martin Křeček.
Podle statika Jaromíry Vrby mají lidé i řemeslné firmy často představu, že se panelák chová jako zděná stavba, ale tohle je tuhá konstrukce a zdi jsou křehké. Rekonstrukce komplikuje i to, že někteří architekti, kteří paneláky navrhovali, už nežijí. Často neexistují ani původní plány. To pak nahrává ne vždy šťastným řešením.
Ondřej Volný, architekt:
„Je opravena asi polovina panelových domů. Samozřejmě to stojí neskutečné prostředky, ale pořád míň, než kdyby je někdo zboural a postavil znova. Takže se to vlastně vyplatí. Navíc je tam už všechno okolo vybudováno a všechno funguje jako ve městě.“
Během rekonstrukcí se často zvětšují místnosti, předělávají koupelny anebo se dva byty spojují. A tím to nekončí. Kdysi stejné byty si teď každý majitel upravuje do jiných dispozic.
Kvůli nešetrným rekonstrukcím teď stavební experti školí statiky v krajích a chtějí vyrobit i manuál pro stavební úřady, který by měl statiku paneláků ochránit i v dalších letech.
