Praha - Prasečí chřipka dopadá čím dál více na světovou ekonomiku. Ta se už tak nachází v krizi, kterou někteří ekonomové označovali za chřipku. Úřady nyní doporučují nejezdit do zasažených oblastí, turistický ruch slábne a cestovní kanceláře ruší zájezdy. Klesají nejen ceny akcií cestovek a aerolinek, ale i ropy, která se už prodává pod 50 dolarů za barel. Všeobecná panika má také dopady na dovoz a spotřebu vepřového, přestože jeho konzumací se podle vědců nemoc nešíří. Vážné dopady na hospodářství by prasečí chřipka podle analytiků měla jen tehdy, pokud by přerostla v celosvětovou pandemii.
Pandemie prasečí chřipky by ztížila léčbu „ekonomické chřipky“
„V tuhle chvíli se jedná jistě o pokles krátkodobý. Teprve budoucí rozvoj té prasečí chřipky, zda se bude jednat o pandemii, nebo ne, ukáže, zda ta odvětví budou skutečně postižena,“ řekl ČT ekonom Miroslav Svoboda z VŠE. Situace se podle něj vrátí během několika týdnů nebo měsíců do normálu, pokud se „nebude dít nic zvláštního“.
Paul Rudin, viceprezident Americké společnosti cestovních agentur:
„Mnoho lidí změní svoje plány, což bude mít výrazný dopad na cestování, Doufám ale, že jezdit nepřestanou."
Zprávy o hrozící pandemii vedou i k iracionálnímu jednání. Krom omezené spotřeby vepřového lidé podle Svobody pravděpodobně přestanou chodit do mexických restaurací. „Zkušenost se SARS ukázala, že i v těch zemích, kam SARS vůbec nedorazil, před 7 nebo před 6,5 lety, lidé přestali chodit do čínských restaurací, protože Čínu měli spjatou s ohniskem nákazy,“ připomíná Svoboda.
Josef Němý, analytik Komerční banky:
„Investoři jsou nervózní, protože případná pandemie by silně zasáhla světovou ekonomiku. Lidé by omezili spotřebu, firmy investice a navíc by klesaly ceny komodit, protože je silně zasažený sektor dopravy.“
Při odhadech dopadů chřipky na ekonomiku se Svoboda také ohlíží na epidemii SARS. Tehdy se podle něj odhadoval negativní vliv o 1,5 procenta HDP, ale nakonec SARS způsobil pokles jen o 0,5 procenta. „Dnes si na SARS v podstatě ani nevzpomeneme, už ani nevíme, co ta zkratka znamená,“ říká Svoboda.
Pozitiva lze hledat ve zvýšených investicích do výzkumu ve zdravotnictví. Obviněním z nemorálního „vydělávání na lidském neštěstí“ se totiž nadnárodní farmaceutické společnosti budou podle Svobody bránit investováním zisků do dalšího výzkumu, podporu vědě nabízí i americká vláda. „Problém je, že to nemusí skončit na tom správném místě,“ upozorňuje Svoboda.
Prasečí chřipka