Pandemie loni výrazně zasáhla do hospodaření států Evropské unie. Počítáno za celou Unii se jejich roční deficit zvýšil na 6,9 procenta hrubého domácího produktu z předloňských 0,5 procenta. Uvedl to ve čtvrtek ve svém prvním odhadu Eurostat. Ještě hůře dopadla eurozóna, jde o posun z 0,6 na 7,2 procenta. Zároveň také loni stoupl dluh vládních institucí jednotlivých zemí.
Deficity za loňský rok ohlásily všechy členské státy, uvedl Eurostat. Byly však mezi nimi značné rozdíly. Nejhůře si z tohoto pohledu vedlo Španělsko, se schodkem 11 procent, Malta s deficitem 10,1 procenta a Řecko 9,7 procenta.
Naopak nejlépe zvládalo své finance Dánsko, schodek činil 1,1 procenta, čímž by země splnila i Pakt stability a růst, který vyžadoval maximálně tři procenta. Jeho platnost však byla kvůli pandemii dočasně pozastavena.
V Česku pak loni hospodaření sektoru vládních institucí skončilo se schodkem 6,2 procenta hrubého domácího produktu.
Nejméně jsou zadlužení Estonci, nejvíce Řekové
Dluh vládních institucí (government deficit) v Evropské unii vzrostl ke konci loňského roku na 90,7 procenta hrubého domácího produktu ze 77,5 procenta o rok dříve. V eurozóně (země platící eurem) došlo k meziročnímu zhoršení z 83,9 na 98 procent.
V Česku pak na konci roku dosáhlo zadlužení tohoto sektoru 38,1 procenta HDP, uvedl Český statistický úřad. V rámci celé Unie to byl čtvrtý nejlepší výsledek. Před Českem bylo pouze nejlepší Estonsko (18,2 procenta) následované Lucemburskem (24,9) a Bulharskem (25).
Na druhé straně spektra je pak tradičně Řecko (205,6 procenta), dále Itálie (155,8) a Portugalsko (133,6).
