Pád malajsijského letadla překreslil vzdušný prostor nad Evropou

Praha – Sestřelení malajsijského letadla nad Východní Ukrajinou překreslilo vzdušný prostor nad Evropou. Kvůli uzavření letových koridorů se změnily trasy tisíců letadel směřujících z Evropy do Asie. Provoz nad Českem se mírně zvýšil, což se kladně projeví na příjmech za přeletové poplatky.

Nad Českem přeletí každý den v průměru 2 300 letadel – včetně velkokapacitních Airbusů A380. Kvůli uzavřenému prostoru nad východní Ukrajinou se tu provoz mírně zvýšil. O jak velký nárůst půjde, si ale Řízení letového provozu po necelém týdnu od uzavírky netroufá odhadnout. Za každý přelet přitom letecké společnosti platí. Cena se počítá podle kilometrů, velikosti letadla a sazby, kterou si určuje každý stát sám. „Pokud u nás Airbus 380 uletí 400 kilometrů, zaplatí zhruba 20 tisíc korun,“ uvedl Richard Klíma, mluvčí řízení letového provozu ČR.

Richard Klíma, mluvčí řízení letového provozu ČR:

„V roce 1999 při problémech v Kosovu došlo k uzavření velké části balkánského vzdušného prostoru. Během jedné noci došlo ke 40procentnímu nárůstu provozu i nad územím České republiky. Zajímavé je, že po skončení krize už provoz nad námi zůstal. Aerolinky si zvykly na dobré služby a dobrou cenu.“

Letadla, která směřovala ze západu na Ukrajinu, nalétávala do českého vzdušného prostoru v oblasti Chebu nebo Děčína a pokračovala směrem na Ostravu a Polsko. Uzavřením východní Ukrajiny se ale tratě změnily a stroje teď nově směřují na Znojmo a poté pokračují přes Slovensko a Maďarsko. Po nových trasách se vydávají i letadla Českých aerolinií. „České aerolinie byly nuceny přesměrovat dohromady pět linek na alternativní tratě. Dochází ke zhuštění provozu, to znamená, že u některých linek dochází k drobným zpožděním,“ uvedl mluvčí ČSA Daniel Šabík.

Kolik přeletí letadel nad ČR?

  • Průměr: 2 300 denně
  • Rekord v roce 2014: 2 528 (4. červenec)

„Máme uzavřenou celou letovou informační oblast Dněpropetrovska a oblast Krymu. Toky letového provozu se proto rozdvojily. Větší část letů uhnula směrem na jih, zbytek létá severně přes Polsko, Bělorusko a Rusko,“ uvedl Klíma. Tyto trasy mají určité kapacity, které jsou teď přetížené. Výrazně zhoustlo nebe nad Bulharskem, Rumunskem a Tureckem, kde se počet letadel zvýšil o 15 až 20 procent. 

Kde došlo k největšímu nárůstu letecké dopravy?

  • Bulharsko
  • Rumunsko
  • Turecko

Ne všechny tratě nad rizikovými oblastmi jsou ale uzavřeny. Stroje, které směřují z Evropy do Asie, často prolétávají například nad Irákem, Afghánistánem nebo Sýrií. To je i případ společnosti Malaysia Airlines, jejíž stroj byl sestřelen nad Ukrajinou. Ta mimo jiných koridorů využívá i ten nad Sýrií. Šéf Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu Tony Tyler se ale malajsijských aerolinek zastal. „Vlády a letecké navigační služby poskytují informace o vhodných leteckých trasách a malajsijské letadlo M17 letělo na jedné z nich“.

Koridory nad rizikovými oblastmi mezi Evropou a Asií

  • Irák
  • Afghánistán
  • Sýrie

„Každý stát má výlučné právo rozhodovat o svém vzdušném prostoru. Má právo určit omezené nebo zakázané prostory. Pokud nastane potřeba obrany státu, ochrana zdraví nebo životního prostředí, může k tomu stát přistoupit,“ uvedl Klíma. „Stát má z přeletů letadel nad svým územím nemalé příjmy, ale má i značné povinnosti, nejenom v oblasti zajištění bezpečnosti, ale i v zajištění infrastruktury pro řízení letového provozu,“ uzavřel Klíma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
01:10Aktualizovánopřed 32 mminutami

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 9 hhodinami

ŽivěHavlíček představí další kroky ke stavbě nových bloků Dukovan

Další kroky v přípravě nových bloků jaderné elektrárny Dukovany mají v pondělí představit ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a ministr pro obchod, průmysl a zdroje Korejské republiky Kim Čung-Kwan. Na společné tiskové konferenci zároveň podepíšou smlouvy, které s projektem souvisejí.
před 13 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 23 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026
Načítání...