Ovoce se loni urodilo málo, škoda jde do půlmiliardy

Hradec Králové - Loňská sklizeň ovoce byla jedna z nejnižších v posledních padesáti letech, klesla o 16 procent. Ztráty ovocnáři odhadují na víc než půl miliardy korun. Za propad úrody můžou hlavně jarní mrazy. Loni to zase byly květnové silné deště. Pěstitelům budou nejvíc chybět peníze z prodeje skladovaných jablek, která jsou hlavním českým ovocem.

Sklizeň ovoce vloni klesla na 101 249 tun, proti průměru posledních pěti let sklizeň klesla o 38 procent. Čísla na dnešních Ovocnářských dnech v Hradci Králové přiblížil předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. V loňském roce zažili ovocnáři druhý špatný rok po sobě. Už sklizeň roku 2010 ve výši 121 019 tun byla hluboce podprůměrná a byla hodnocena jako nejhorší od roku 1990. Předloni bylo důvodem propadu úrody zejména nepříznivé deštivé počasí v květnu v době květu stromů.

Ovocnáři nejvíce pocítí nedostatek jablek na skladování

Nyní budou ovocnářům chybět zejména peníze z prodejů skladovaných jablek, která jsou hlavním ovocným druhem v Česku. Ludvík odhadl, že výpadek na tržbách z jablek bude 350 až 400 milionů korun. „Ovocnáři budou velmi složitě hledat zdroje na to, aby dokázali založit novou úrodu, tedy nakoupit přípravky na ochranu sadů, hnojiva, a aby zaplatili pracovní síly. Projeví se to omezením investic,“ dodal.

Sklizeň jablek, které jsou hlavním ovocným druhem pěstovaným v Česku, loni meziročně klesla o 23 procent na 79 134 tun. Proti pětiletému průměru propad činil 42 procent. V porovnání s průměry sklizní posledních pěti let byla loňská sklizeň nižší u všech druhů ovoce s výjimkou švestek.

Nahrávám video

Mrazy způsobily rozsáhlé škody zemědělskému družstvo Dolany na Náchodsku, které s asi 330 hektary sadů patří k největším ovocnářským podnikům v Česku. „Sklidili jsme pouhé dva tisíce tun jablek proti obvyklým asi sedmi tisíci tunám. Kvalita byla velmi špatná, v moštu skončila polovina jablek, zatímco obvykle to je pětina,“ uvedl vedoucí dolanských ovocnářů Jiří Fišer.

Dolanští ovocnáři odhadli výpadek v tržbách na asi 30 milionů korun, ovocnářský závod pak čeká ztrátu devět milionů korun. „Z ovocnářství jsme již v polovině roku museli propustit asi 30 lidí z původních 100 zaměstnanců. Museli jsme omezit investice,“ doplnil Fišer. Výhodou dolanského ovocnářství je to, že je součástí družstva, které jej v horších dobách dokáže podržet, poznamenal.

Naopak výrazně hůře na tom jsou pěstitelé, kteří mají ovocnářství jako jediný předmět podnikání. „Několik menších ovocnářů podnikajících jako fyzické osoby již skončilo,“ uvedl Ludvík. Roční výkon českého ovocnářství se v průměrném roce odhaduje na 1,5 miliardy korun, včetně sezonních pracovníků dává práci zhruba pěti tisícovkám místních.

Mráz
Zdroj: ČT24/ISIFA/SME

Ceny českých jablek zůstávají, aby se vyrovnaly evropským dovozům

Přestože byla úroda mimořádně nízká, na ceny jablek to nemělo vliv. Cena jablek na otevřeném českém trhu se totiž řídí cenami v Evropě a ve světě, kde je jablek dostatek. Od loňského srpna, kdy se vědělo, že v Evropské unii bude průměrná úroda, šly farmářské ceny jablek dolů, uvedl Ludvík.

Mrazivé počasí loni zasáhlo Česko 4. až 6. května. Mrazy tehdy byly nejsilnější minimálně za posledních 20 let. Částečně nebo úplně poničily asi 10 500 hektarů sadů, tedy asi 60 procent všech výsadeb. Mrazy se výrazně podepsaly i na kvalitě ovoce, zejména jádrovin. Ovocnáři tak úrodu nemohli prodat jako konzumní ovoce, ale jako ovoce na zpracování pouze za čtvrtinovou cenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 15 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 21 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...